Zástupci ekologických organizací a akademici žádají, aby šlo z připravovaného Národního plánu obnovy více peněz na obnovu krajiny. Podle signatářů se s těmito typy projektů v dřívějším návrhu počítalo jen okrajově. O otevřeném dopisu adresovaném minulý týden premiérovi Andreji Babišovi informovalo Hnutí Duha.
Iniciátoři žádají, aby byly do projednávané verze plánu zařazeny investice, které budou mít významný pozitivní dopad na problémy se suchem, schopnost krajiny zadržet vodu a klesající biodiverzitu. Signatáři připomněli, že vysychání krajiny, eroze zemědělské půdy a její snižující se schopnost zadržet vodu jsou velké problémy zemědělství i lesnictví vyžadující dlouhodobá a nákladná řešení. Plán obnovy vidí jako příležitost pro investice do revitalizace vodních toků, rozptýlené zeleně v krajině a dalších opatření. Podle signatářů by to oživilo i ekonomiku na venkově a podpořilo šetrnější způsob hospodaření. Iniciátoři výzvy zmiňují, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) má dostatečnou kapacitu v krátkém čase přidělit, v souvislosti s dosavadním návrhem, potřebným projektům nejméně o 7,5 miliardy korun více. To však podle signatářů nestačí. Uvedli, že projektů, na které chybí peníze, je mnohem více. Kromě revitalizace vodních toků jde o obnovu mokřadů či výsadbu zeleně. Signatáři tak žádají premiéra o doplnění peněz. "Pro naši krajinu je to příležitost, která se nebude opakovat," napsali s tím, že dosavadní jednání se zástupci MŽP a Ministerstva zemědělství (MZ) byla bez úspěchu. Podle odhadů uvedených v dopisu je například na revitalizaci toků v nejbližší době potřeba 20 miliard korun, dlouhodobě až 200 miliard. To má vytvořit až 20 000 pracovních příležitostí po dobu trvání revitalizace. U obnovy krajinné struktury se odhady nákladů pohybují od sedmi do 30 miliard korun v závislosti na míře využití přirozené obnovy.*
