Extrémně teplý a suchý podzim působí zemědělcům na jižní Moravě problémy s ozimými plodinami. V sušších oblastech vzcházejí velmi obtížně a až déšť minulý týden jim možná trochu pomohl. V chladnější oblasti na severu kraje zase teplo způsobilo, že řepka narostla do takové míry, že ji mohou poškodit mrazy. Vzrůstajícím problémem jsou stále přemnožení hraboši, kterým sucho a teplo vyhovuje.
Uvedli to předseda představenstva společnosti Bonagro Roman Zvěřina, která hospodaří na východním Brněnsku, a ředitel zemědělského podniku Agrospol, agrárního družstva Knínice na Blanensku, Ladislav Menšík.
"Ozimy u nás vzcházejí problematicky nebo vůbec. Je tu riziko, že ani nedovzcházejí, že rostlina vyklíčí a zaschne. Relativně se podařila řepka, ale doteď strádala suchem, porosty jsou bez barvy, lehce zaschlé. Naštěstí minulý týden pršelo, snad 20 milimetrů, ale na Znojemsku takové štěstí neměli," řekl Zvěřina. Vyhodnocení stavu porostů udělá podnik za týden a Zvěřina nevyloučil, že některá pole bude potřeba přesít.
V Knínicích letos zaseli řepku, která však narostla díky teplému počasí až příliš. "Porosty jsou krásné, ale neměly by být teď tak velké. Může hrozit, že přijde mráz a řepka vymrzne. Ostatní ozimy jsme ale neseli letos tak brzo a část pšenice budeme sít teprve tento týden," uvedl Menšík. Mráz zatím meteorologové na tento týden ani začátek příštího nehlásí, i když se má postupně ochlazovat.
Co se díky počasí letos naopak podařilo, je sklizeň cukrovky, která v těchto dnech začíná mizet z polí. Díky dešťům na konci srpna dohnala objem a i cukernatost by mohla být podle zemědělců na dobré úrovni, navíc výkupní ceny jsou na rozdíl od jiných plodin či masa a mléka dobré. Tím však výčet pozitiv končí.
Hraboši jsou na Moravě přemnožení už od loňska a podzimní počasí jim nahrává. "Takže to málo, co vyrostlo, stíhají sežrat," řekl Zvěřina. "Také již evidujeme nějaké škody," řekl Menšík.
Suchý podzim mohl nahrát tomu, že kukuřici na zrno už nebude letos třeba tolik dosušovat, nicméně jejích pěstitelů je v Česku málo a ani jeden z oslovených ji letos na poli neměl. V obou podnicích měli kukuřici jen na siláž jako krmení pro dobytek. Zatímco v Knínicích jim 1000 tun chybí a musí obstarat krmení jinde, v Bonagru mohou část prodat. "Raději prodám silážovanou kukuřici než na zrno. Tu pěstuje málo zemědělců, výnos je slabý, ale stejně je cena nízko, na 4000 korunách za tunu, což z ní dělá při nákladech na sušení ztrátovou záležitost," řekl Zvěřina. Menšík podotkl, že letos kukuřice kvůli chladnému jaru a suchu vyrostla jen do 120 centimetrů, což je extrémně málo.
Dopady změn klimatu pociťuje celá společnost, zemědělci jsou obvykle těmi prvními, kdo se s nimi musí potýkat a již řadu let zkoušejí různé adaptační strategie.*
