Jarní sucho v neděli zasáhlo intenzivně už velkou část republiky. Nejvyšším stupněm, tedy extrémním suchem trpělo 30 procent území, dalších 30 procent trpělo o stupeň nižším výjimečným suchem. Kromě oblastí, které se s extrémním suchem potýkají už řadu týdnů, přibyla velká část jižních Čech, západní část Vysočiny, východní část středních Čech či Plzeňsko. Nadále se extrémní sucho rozšiřovalo na Moravě, v Polabí a Poohří. Vyplývá to z mapy zemědělského sucha, kterou zveřejnil portál InterSucho.
Míru sucha určují vědci na základě srovnání aktuální zásoby vody v půdě s průměrnou zásobou vody v letech 1961 až 2010. Nedělní a pondělní srážky špatnou situaci mírní na části území. Avšak podle předpovědi zdaleka nedokážou vyrovnat srážkový deficit, který vznikl především od druhé poloviny března, od kdy v České republice prakticky nepršelo. Podle předpovědních modelů, jež ukazují situaci v nejbližších devíti dnech, lze předpokládat, že by sucho mohlo pominout nebo se výrazně zmírnit v nejvýchodnější části republiky podél hranic se Slovenskem. Na většině ostatního území by mohlo být počínající či mírné sucho. Špatná, i když lepší situace než nyní, se nadále očekává na střední a jižní Moravě, v Polabí a Poohří. Do jaké míry zlepšená situace pomůže zemědělským plodinám, se ukáže v květnu. "V minulosti jsme byli několikrát svědky, že se vegetace po srážkách vzpamatovala. Pokud by byl chladnější květen, což naznačuje dlouhodobá předpověď, mohlo by to ještě znamenat obrat k lepšímu. Plodiny by rostly pomaleji a snížil by se výpar," řekl bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka.
I kdyby však teď přišlo vlhčí a teplotně přívětivé období pro rostliny, v mnohých případech už zemědělci vědí, že musejí počítat se ztrátami. Obilí se v suchém počasí neodnožovalo, na nejsušších místech žloutne, jařiny leckde nevzcházely a někde je zemědělci i zaorávali a pole přesívali.*
