Jihočeští zemědělci již přihnojují, schází jim však podzemní voda

Někteří jihočeští zemědělci mají za sebou první jarní přihnojování. Na ozimy nemají teplotní výkyvy posledních dní vliv a porosty zatím vypadají slibně. Horší je v kraji situace s podzemní vodou, které je málo. Uvedli to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná a tamější pěstitelé.

Až pětadvacetistupňový výkyv venkovní teploty mezi předposledním a posledním únorovým týdnem nevnímají jihočeští zemědělci tragicky. V nižších polohách bez sněhu již přihnojovali. "Ozimy zatím nevypadají špatně. Také situace s vodními zdroji se jeví lépe než vloni touto dobou. Plné meliorační stoky prozrazují vodní nasycenost zejména v oblastech s těžší půdou. Horší je to s vodou spodní. Většina zemědělských podniků nezaznamenala výrazné navýšení její hladiny. Pro plodiny spouštějící vegetační aktivitu představuje nebezpečí kombinace denního deště s nočními mrazy," uvedla Šťastná.

S přihnojováním končí zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Využili ranních mrazíků, kdy mohli přihnojovat, aniž by poškodili půdu nebo porost na polích.

Ozimy mají zahnědlé. "Budeme mít obavy z nástupu chorob. Povrchová voda teď je, ale co se týče spodních vod, tam vidím malér, protože studny nejsou naplněné tak, jak by měly," řekl  předseda družstva Jan Rytíř.

Zemědělské družstvo Opařany na Táborsku čeká s přihnojováním na lepší počasí. Ozimy mu nepomrzly. Předseda představenstva družstva Vlastimil Procházka řekl, že letošní jaro je stejné jako před deseti či 20 lety, kdy v noci mrzlo a přes den bylo nad nulou. Problém vidí ve spodní vodě. "Povrchová voda nějaká je. Půda u nás byla tak vyschlá, že všechno zůstalo do 40 centimetrů hloubky a do spodních vod se vrchní voda nepropouští. Povrchová vrstva půdy je někde nasycená středně, protože už oráme a orat jde. Horních 25 centimetrů je ve střední vlhkosti, ale do hlubší vrstvy od 40 centimetrů hlouběji se voda moc nedostala a chybí, zdroje pro živočišnou výrobu jsou pořád na minimu," řekl Procházka. Nebezpečí vidí v tom, že pokud přijde suché jaro, vrchní vrstva vodu rychle ztratí a mohlo by nastat ještě větší sucho než loni.*