Lesy města Brna už letos kvůli kůrovcové kalamitě vytěžily asi sto tisíc kubíků dřeva, číslo za celý rok poroste možná až ke 120 tisícům kubíků. V minulých letech se roční objem těžby pohyboval kolem 45 tisíc metrů krychlových. Loni na začátku roku ještě v Lesích města Brna kůrovec prakticky nebyl, pak se objevil v okrajových částech a nyní už silně napadl hlavně oblasti na Blanensku a Tišnovsku. Uvedl to ředitel městského podniku Jiří Neshyba.
V porostech spravovaných Lesy města Brna na severozápad od krajského města je například oproti Vysočině méně jehličnanů. Podnik se dlouhodobě snaží vysazovat vícedruhové porosty. "I kdyby smrk zmizel všechen, nedojde k odlesnění krajiny," uvedl Neshyba.
V Lesích města Brna také díky jejich skladbě nevznikají velkoplošné holiny. Kácení napadených stromů je přesto nezbytné. Nejen kvůli zamezení dalšího šíření kůrovce, který se množí exponenciální řadou, ale i kvůli turistům a dalším návštěvníkům lesů. Suché stromy by pro ně mohly být nebezpečné.
Při obnově porostů používá podnik směsi různých dřevin, včetně smrku. "Cílem je rozrůzněný les," uvedl Neshyba. Pestrý porost podle něj nejlépe odolá budoucím výzvám, které lze jen těžko předvídat. Podobně jako další lesní hospodáři, i brněnský městský podnik má problémy s odbytem vytěženého dřeva, trh je přesycený. "Dříve byly z prodeje dřeva peníze na obnovu lesa," uvedl Neshyba.
Podle Martina Fojta ze Správy Kolowratských lesů stát pořád nebere kůrovcovou kalamitu dostatečně vážně. Lesní hospodáři potřebují účinnější pomoc, aby zvládli těžit napadené dřevo a znovu zalesňovat volné plochy.*
