V dotačním programu Zeleň střechám jsou uzavřené smlouvy na podporu projektů v celkové hodnotě 50 milionů korun, z toho 176 projektů za 23 milionů korun je hotových. Brněnští radní schválili pokračování ekologických dotací i pro další rok. Uvedli to v tiskové zprávě.

Město přispěje i v dalších programech, jako je například Nachytej dešťovku nebo Vnitroblok. Za tři roky bylo prostřednictvím ekologických dotací uskutečněno 337 projektů. Jejich cílem je motivovat obyvatele Brna k trvalé udržitelnosti a zvelebování jejich okolí. K tomu slouží například zelené střechy z projektu Zeleň střechám, které pomáhají při udržení teploty domu v zimě, kdy fungují jako další izolační vrstva. V létě naopak ochlazují. "Ekologické dotace se u Brňanů setkaly s velkým zájmem, a proto je budeme příští rok vypisovat už počtvrté. Zároveň jsou vlajkovou lodí iniciativy #PripravBrno, která má pomoci ke snížení emisí do roku 2030,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Do ekologických dotací Brna patří i programy Nachytej dešťovku, Vnitroblok a Nábřežít. "U Vnitrobloku je zájem obyvatel velký. Změny z popraskaných betonů na zeleň, lavičky, které mohou lidé využít k pobytu nebo rekreaci, jsou praktické,“ řekl Hladík. Od roku 2018 bylo uskutečněno 49 projektů v hodnotě 6,5 milionu korun. Program Nachytej dešťovku má za sebou 89 projektů za 1,5 milionu korun a město má rozjednané desítky dalších. Cílem je motivovat majitele staveb k efektivnímu hospodaření s vodou. V programu Nábřežít, který má za úkol přilákat veřejnost k nábřežím řek Svratka, Svitava a Ponávka, se uskutečnilo 23 projektů v hodnotě téměř jednoho milionu korun.*

Zájemci si i letos mohou v Brně koupit místo klasického vánočního stromku alternativní jedli bělokorou v květináči, kterou lze na jaře zasadit. Do prodeje jich šlo kolem 1300. Uvedla to koordinátorka prodeje Tereza Žižková z brněnského centra ekologické výchovy Rezekvítek.

Loni bylo k dispozici asi o 100 stromků více, prodaly se všechny. "Letos jsme jich kvůli situaci s koronavirem objednali méně. Pokud ale bude třeba, není problém další doobjednat," uvedla Žižková. Jedličky pocházejí od Lesů města Brna, k dostání jsou na tradičních místech. Vedle dvou prodejních míst Nadace Veronica je lidé mohou koupit také u Rezekvítku, v EkoCentru Brno, v Informačním centru YMCA Brno, u Lesů města Brna či na třech místech školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka. Nabízí je také úřad městské části Brno-Žebětín. Cena za stromek je 135 korun, o desetikorunu vyšší než loni. Ke každému stromku, který je kolem 40 centimetrů vysoký, dostane kupující i návod, jak se o něj má přes zimu starat. Vánoční jedličky v květináči nabízejí brněnské ekologické organizace přes 20 let. Smyslem projektu je omezit plýtvání řezanými stromky a zároveň vracet do brněnských lesů původní druh - jedli bělokorou. Lidé stromky na jaře mohou vysadit například u svých chat či jinde, ekologové také každoročně chystají společnou výsadbu v lesích mezi Vranovem a Svinošicemi na Brněnsku. Pravidelně se jí účastní desítky lidí. Loni a předloni se akce ale kvůli koronavirovým opatřením nekonala.*

Stovky lidí dnes hodinu před polednem zaplnily brněnské náměstí Svobody, aby si společně přiťukly s letošním svatomartinským vínem. Kvůli protiepidemickým opatřením letos lidé mohli ochutnat méně druhů tohoto vína. Vinařský fond, který značku vlastní a každoročně propůjčuje vybraným vínům, musel podobu koštu přizpůsobit, řekl ředitel fondu Jaroslav Machovec.

"Bylo nutné zachovat větší rozestupy v obou degustačních stanech, které jsou také umístěny dál od sebe. Proto je tu zastoupeno méně vinařů než obvyklých 100 a počet nabízených vín jsme snížili na 70," uvedl.
Aby zabránili shlukování lidí, nemohli letos pořadatelé rozmístit v degustačních stanech a před nimi barové stolky ani ohřívače, které obvykle prostor doplňují. "Bohužel je tento diskomfort nutný. Je to cena za to, že jsme košt mohli uspořádat. Je také možné, že přijde dnes méně lidí, než je obvyklé, protože budou mít obavy z nákazy," naznačil před začátkem akce Machovec.
Tyto obavy se ale nenaplnily, u všech tří pokladen se patnáct minut před jedenáctou začaly tvořit fronty, a když od katedrály na Petrově přijel průvod svatého Martina, bylo už náměstí zaplněné.
Průvod přivezl z Petrova pětilitrovou láhev červeného svatomartinského vína, kterou požehnal kněz v katedrále. Po společném přípitku na pódiu představitel svatého Martina, herec Martin Sláma, rozdělili obsah lahve lidem čekajícím pod pódiem.
Svatomartinských vín jde podle údajů Vinařského fondu do prodeje 2,34 milionu lahví, což je dosud nejvíce. Značku Svatomartinské letos nese 328 vín od 80 výrobců. Nejhojněji jsou zastoupena bílá vína, kterých je 155, růžových vín a klaretů je 94 a červených svatomartinských 79 druhů.*

Vývoz chovného skotu z České republiky se v uplynulých dvou letech mírně zvýšil, pandemie ale zkomplikovala komunikaci se zákazníky v zahraničí. Uvedl to výkonný místopředseda představenstva Českomoravské společnosti chovatelů Josef Kučera při zahájení Národní výstavy hospodářských zvířat v Brně s tím, že chovatelům pomohlo to, že začali pracovat s online technologiemi.

„Od minulého ročníku veletrhu, tedy za dva roky, jsme podle údajů Českého statistického úřadu vyvezli 34 400 plemenných jalovic v celkové hodnotě 1,3 miliardy korun. To představuje ve srovnání s předchozími dvěma lety mírný nárůst. Nevyvážíme ale pouze živá zvířata, ale i biologický materiál. Za stejné období bylo z ČR vyvezeno 2,8 milionu inseminačních dávek, což v přepočtu na hmotnost představuje čtyři tuny býčího spermatu,“ upřesnil Kučera. Vyvážený skot z ČR v uplynulých letech nejčastěji mířil do Turecka, Uzbekistánu, Kazachstánu, na Ukrajinu, do Ruska a do balkánských zemí. Právě to mírně zkomplikovalo možnost účasti obchodních partnerů na letošním ročníku veletrhu Animal Tech. Kromě balkánských zemí jsou totiž všechny tyto destinace na covidové mapě cestovatele tmavě červené nebo červené, představují tedy země s nejvyšším rizikem infekce a pro cestovatele z těchto zemí platí nejpřísnější opatření. Víc než opatření a omezení související s pandemií komplikují vývoz skotu například politický vývoj v některých zemích, měnový kurz nebo dotační politika jednotlivých států. „Ve vývozu byl například rekordní rok 2018, což ale bylo dáno tím, že Turecko koupilo 17 000 kusů za rok. Teď například víme, že Uzbekistán vypsal pro importéry nové výzvy, takže předpokládáme, že do této země se bude vývoz zvyšovat,“ podotkl Kučera.

Zemědělci zajišťují údržbu krajiny a bez kulturního zemědělství nebude kulturní venkov, protože vše je propojené. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman při zahájení Národní výstavy hospodářských zvířat a veletrhu Animal Tech, která se koná na brněnském výstavišti. Připomněl, že letos resort pracuje s rekordním rozpočtem a na příští rok je na národní dotace již zafixováno pět miliard korun. S ministryní financí Alenou Schillerovou bude jednat ještě o možnosti kofinancování Programu rozvoje venkova tak, aby čeští zemědělci byli konkurenceschopní i do budoucna.

V souvislosti s akcemi různých aktivistů ministr uvedl, že „bojujeme s vlky a vlci bojují s námi“. Poukázal na heslo chovatelů ovcí a koz: Vlk trávu nežere. „Pamatujme si to a držme vyrovnanou hladinu zvířat, a to z obou dvou stran. Hledejme kompromisy a ne zbytečné excesy,“ doplnil. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal poznamenal, že pokud se hovoří o evropské zelené dohodě, udržitelné krajině, nesmí se zapomínat, že do toho všeho patří chov zvířat. „Kulturní krajina je kulturní právě kvůli tomu, že ji někdo obhospodařuje, že v ní jsou zvířata, která spásají pastviny. Je proto důležité zachovat živočišnou výrobu, protože udržitelnost nemůže existovat bez živočišné výroby,“ prohlásil s tím, že někteří, zejména mladí lidé by si měli uvědomit, že je normální konzumovat živočišné produkty. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha zdůraznil, že české chovatelství je pojmem světové kvality. „Žijeme ale ve zvláštní mediální době, kdy je často rozhodující, co se řekne na sociálních sítí a ne jaká je pravda. Zemědělci tak často čelí velmi nevybíravým útokům a chovatelé zvířat zvlášť,“ podotkl a vyzval chovatele, aby veřejnosti vysvětlovali a ukázali, že chovatelé v České republice přistupují ke zvířatům dobře, že zvířata žijí ve velmi vysoce kvalitních podmínkách.

S dnešním uvolněním vládních opatření proti šíření koronaviru ožívá opět i brněnský Zelný trh. Od rána tam své výpěstky zatím nachystalo osm zemědělců a dorazili i první zákazníci. Do konce týdne prodejců přibude. Městské části Brno-střed potvrdilo zájem 14 zemědělců, kteří nabízejí sazenice bylinek, medvědí česnek, květiny do truhlíku nebo rajčata či saláty do fóliovníku. Začátkem května se přidají prodejci s venkovními sazenicemi či řezanými květinami, řekla mluvčí městské části Kateřina Dobešová.

Začátek sezony na Zelném trhu obvykle ovlivňuje počasí. Letos to byla především koronavirová pandemie a opatření omezující stánkový prodej. "Když byla teplá zima, začínalo se již začátkem března. Letos bylo chladněji a dle slov zemědělců je jejich jediná záchrana, že byly i sazenice později. Kdyby bylo tepleji, neměli by je kde prodávat. Pár letošních výpěstků nabízeli v kavárně Podobrazy. Nyní tam už provizorní zahradnictví nefunguje, ale byli za něj vděční," sdělila Dobešová.

Vedení městské části dnes projedná zrušení poplatku za služby, který činí 15 korun za metr prodejní plochy a den, a to na duben a květen. "Odpouštěli jsme jej již loni od července do listopadu, v součtu to bylo zhruba 300 tisíc korun. Je to hodně peněz, ale pro nás je důležité prodejce a zemědělce podpořit, aby se znovu vrátili," dodala mluvčí. Dohromady jich letos na Zelném trhu bude 58, nejvíce v červnu a červenci.*

Produktům z řemeslných pekáren se v Brně daří. Francouzské croissanty, sendviče croque monsieur nebo kroláče spojující croissantové těsto s tradičními náplněmi, jako je tvarohová, jablečná či maková s povidly, z pece William Thomas Artisan Bakery lidé pořídí už na třetí adrese. Brněnská společnost v pondělí otevřela provozovnu v Josefské ulici, je k ní i posezení. Důvodem byly především požadavky zákazníků na podnik v centru města i občasné vyprodání, řekli zakladatelé pekárny Tomáš Kadlec a Vilém Ráček.

V každé z provozoven pracuje zhruba pět lidí. Pekařskou praxi nepotřebují, stačí být šikovný a zvyknout si na brzké vstávání, protože práce začíná už kolem 5:00. Výroba každého produktu však trvá zhruba tři dny. Pokladna od výrobny není oddělená zdí, a tak i zákazníci mohou nahlédnout, jak jejich oblíbené pečivo vzniká. Skladba zákazníků je podle Kadlece různorodá. "Lidé si zvykli, že řemeslné pečivo je z kvalitních surovin, a ne z polotovarů. Poznají máslo od margarínu a rádi si připlatí. Lichotí nám, že si naše produkty nekupují jen ti, kteří peníze neřeší, ale i lidé, kteří je řeší a stejně si raději koupí něco dražšího, ale kvalitnějšího," dodal. Jejich pečivo lze koupit i v brněnských obchodech a kavárnách, jako například Sklizeno, Punkt či Rebelbean. Nouzi o zákazníky nemá ani pekařství Chleba Brno sídlící v Bratislavské ulici. Dříve své produkty nabízeli jen ve vybrané dny, kvůli velkému zájmu od loňského jara fungují každý pracovní den. "Chodí k nám mladší i starší lidé. Často říkají, že chleba jako od nás jedli naposledy před lety od své babičky. Vyrábíme ho 25 hodin a jde to poznat. Poptávka je větší, než co zvládáme, a obzvlášť v pátek bývá nabito. Rozšiřujeme proto výrobu a nabíráme i personál," sdělil spoluzakladatel pekařství Roman Kubík.*

Sezóna prodeje farmářských výrobků na brněnském Zelném trhu může začít. K otevření prodejních stánků je již třeba pouze zlepšení epidemické situace. Letos tam bude své produkty nabízet 37 prodejců – zemědělců, tedy o tři víc než loni. O jednoho na 21 se zvýšil také počet prodejců-obchodníků. Trhy letos potrvají minimálně do 8. listopadu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová.

Všech 58 prodejců má uzavřenou celoroční smlouvu o prodeji na Zelném trhu. "Navíc je doplní i ti krátkodobí, kteří na trh přicházejí pouze v určitý čas a s konkrétními výpěstky. Bývají to drobní pěstitelé, kteří nabízejí přebytky ze svých zahrádek, například květiny, bylinky, jarní cibulku nebo třeba ředkvičky, kedlubny a další. I drobní pěstitelé na trh patří," sdělila radní Ludmila Oulehlová, do jejíž gesce správa trhu spadá.
Kromě tradičních zemědělců a obchodníků se ke stálému prodeji přihlásila například společnost Asparagus Moravia, která už v minulém roce nárazově nabízela chřest vypěstovaný na Moravě. Po několikaleté pauze se vrátí například zemědělec Oldřich Jakš s nabídkou jahod, meruněk, rajčat, paprik a dalšího ovoce a zeleniny.
"Kapacita tržiště činí 130 prodejních míst, tedy prodejních stolů. Každý z prodejců si zabírá dva, tři i více prodejních míst podle potřeby. Každý však prodává v různém časovém období, podle toho, zda se zaměřuje na rané produkty, letní ovoce nebo například podzimní plodiny," dodala Oulehlová.*

Cukráře v Brně letos překvapil nebývalý zájem o vánoční cukroví. V souvislosti s tím, že lidé kvůli vládním nařízením tráví více času doma, očekávali spíše pokles objednávek. Většina z nich už ale jejich příjem musela ukončit na konci listopadu. Cena za kilogram cukroví stoupla v řádech desítkách korun, vyplývá z odpovědí zástupců oslovených provozoven.

Za kilogramovou krabici vánočního cukroví obsahující tradiční rohlíčky, linecké, marokánky či úly zaplatili zákazníci v cukrárně Větrník 680 korun. "Ceny jsme zvýšili zhruba o 30 korun, převážně kvůli nákladům na zaměstnance. Poptávka je vyšší než loni, lidé si objednávali už od září, průměrně kilogram až tři. Stále je zájem o tradiční cukroví," řekl majitel cukrárny Radim Řezáč.

O 15 procent více objednávek než loni zaznamenali také v cukrárně Bukovský. "Máme kapacitu 300 kilogramů a jakmile ji naplníme, tak přestáváme přijímat objednávky, kvůli personální i technologické kapacitě. Plno jsme měli už na konci listopadu. Nárůst vnímám především díky e-shopu, který jsme spustili na začátku první koronavirové vlny," uvedl jednatel podniku Aleš Bukovský. Kilogram vánočního cukroví tam vyšel na 300 korun.

Téměř o polovinu více objednávek mělo cukrářství Martinák. "Byli jsme překvapeni. Mysleli jsme si, že lidé budou péct spíše doma, jak se to stalo třeba na jaře, kdy ani nebylo droždí," poznamenal provozovatel cukrářství Vít Martinák. Za kilogram cukroví lidé zaplatili 590 korun, což je o zhruba 20 korun více než v předchozím roce.*

Vánoční stromky v Brně a okolí už jdou na odbyt. Lidé je pořídí v centru města, před obchodními středisky i v lesních správách. Prodejci počet stromků proti minulým letům mírně zvýšili. Ceny zůstaly zhruba stejné, vyplývá z odpovědí oslovených prodejců.

Zhruba o 20 procent více stromků než loni nabídnou Lesy města Brna. Důvodem je zkušenost z loňského roku, kdy měli lidé velký zájem o nákup přímo na lesních správách nebo střediscích. "V minulém týdnu jsme stromky hlavně naváželi na jednotlivá prodejní místa a pomalu jsme začali prodávat. Hlavní nápor očekáváme tento a příští týden," řekla za městské lesy Monika Neshybová.
Její předpoklad se potvrdil například na Lesní správě Brno. "Od rána máme frmol. Na odbyt jdou hlavně jedle, metr a půl až dva metry," poznamenal dnes na místě prodejce.
Stejně jako loni městská firma nabízí smrk lesní, pichlavý a omoriku, dále jedli kavkazskou, bělokorou a obrovskou a borovici černou i lesní. Ceny jsou stejné. Nejdražší je jedle, kterou lidé do výšky jednoho metru pořídí za 500 korun, nejlevnější borovici za 240 korun. Zájemci si mohou koupit i stromek v květináči, za který zaplatí od 125 do 790 korun. "Doufáme, že si někteří lidé raději zajdou vybrat stromek na lesní správy nebo do lesních školek, kde se vyhnou zácpám a množství lidí," řekla Neshybová.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down