Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) sdružující hlavně malé farmáře odmítla dnešní protest zemědělců v Praze namířený proti novému rozdělování dotací. Asociace dlouhodobě poukazuje na to, že podpora v zemědělství je v Česku nastavena mnohem víc ve prospěch velkých firem. ASZ to sdělila v tiskové zprávě.
Na protestu organizovaném Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR mimo jiné zaznělo, že produkční zemědělci se ocitnou na hranicí přežití a že přesun peněz k malým farmářům povede k tomu, že místo produkce budou firmy jen čerpat dotace. Podle malých farmářů ale vedení Agrární komory a Zemědělského svazu používá v argumentaci polopravdy i vyložené lži, překrucuje čísla, zneužívá obavy z dopadů války na Ukrajině, straší veřejnost hladomorem a vyvíjí neférový nátlak na politiky, uvedla v tiskové zprávě.
Komora i svaz kritizují rozhodnutí vládní koalice změnit nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027 a zejména nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři. Komora se svazem varují, že tyto změny povedou ke snížení potravinové soběstačnosti ČR nebo k omezení chovů prasat nebo drůbeže.
"Živočišnou výrobu dělají menší zemědělci i při nižších podporách obecně s velmi dobrými výsledky, a ještě tvoří řadu doprovodných pozitiv pro venkov," reagovala ASZ. Průměrná velikost farem nemá podle ní přímý vliv na množství vyrobené produkce a historicky bylo běžné, že obživu národa měli na starosti menší zemědělci.
Upozornila i na to, ČR má se 130 hektary největší průměrnou velikost farem ze zemí EU. "Například Rakousko má průměrnou velikost farmy 20 hektarů a soběstačnost 99 procent, Maďarsko má průměrnou velikost farmy 11 hektarů a soběstačnost 154 procent," uvádí ASZ.*
