V prvním kole žádostí o investiční dotace v Programu rozvoje venkova získá podporu většina projektů drobných farmářů. Celkem žádaly firmy o dotace za téměř deset miliard korun, rozdělí se 4,9 miliardy korun. V tiskové zprávě to uvedlo Ministerstvo zemědělství (MZe). Podporu podle něj získají také všechny projekty zaměřené na dobré životní podmínky v chovech nosnic, a to s ohledem na zákaz klecových chovů od roku 2027. Například u chovů prasat nebo skotu naopak uspěla jen zhruba pětina žádostí.
Z celkem 1027 žádostí na projekty v živočišné výrobě uspělo 81 procent žadatelů, kteří splňují podmínku projektů do dvou milionů korun a jedná se o firmy do 150 hektarů. V rostlinné výrobě doporučil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ke schválení 71 procent žádostí.
Fond také doporučil k získání podpory většinu projektů na investice do zpracování zemědělských produktů pro malé a střední podniky. Jsou mezi nimi investice například do sýrárny, zpracování chřestu, modernizace vinařství nebo stavby bouráren. Podporu získá i všech 25 přihlášených velkých firem, jako je Rabbit Trhový Štěpánov, což je jeden největších zpracovatelů masa, nebo například Polabské mlékárny a společnost Madeta.
Podle ministerstva investiční projekty větších podniků a žádosti na chovy prasat, skotu nebo drůbeže získají rovnoměrně rozloženou podporu tak, aby úspěšnost žadatelů byla rovnoměrná.
Chovatelé prasat v prvním kole žádostí vesměs neuspěli, upozornil jejich svaz. "Z 80 podaných projektů bylo k realizaci doporučeno jen 18. To představuje pouhých 23 procent a nejnižší podíl doporučených projektů ze všech sektorů. Srovnatelně na tom je už jen rostlinná výroba se stejným procentem," uvedl. Svaz chce o výsledcích prvního kola žádostí s MZe jednat.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že podpora malých projektů a rovnoměrné rozložení podpor je dobrá zpráva pro posílení konkurenceschopnosti podniků. "Zaměřili jsme se také na podporu investic v menších podnicích, u kterých je velký potenciál rozvoje a je pro ně obtížnější získat hotovost na rozšíření svého podnikání," doplnil.
SZIF přijal na investiční projekty celkem 4371 žádostí za deset miliard korun. Ze státního rozpočtu a peněz z EU se tedy pokryje zhruba polovina.*
