
Úprava vyhlášky k zákonu o vinohradnictví a vinařství nově zavádí definice, která vína mohou výrobci označovat jako oranžová nebo nefiltrovaná. Upravuje také mimo jiné pravidla označování na etiketách, která mají zabránit klamání spotřebitele. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Nová pravidla budou platit od 15. října.

Vyhláška nově stanovuje technologické postupy, kdy mohou vinaři používat daná označení. Ministerstvo uvedlo, že takzvaná oranžová vína získávají osobitou barvu a chuť dlouhou macerací. Nefiltrovaná vína neprochází v procesu zrání filtrací, a mají tedy přirozený zákal. Nově se definuje pétillant naturel (přirozeně šumivé) pro šumivá vína, která se před ukončením kvašení stáčí do lahví a nejčastěji uzavírají korunkovým uzávěrem.
Vyhláška také nově uvádí, že na etiketách vína mohou být symboly spojené s Českou republikou pouze na produkci z tuzemských hroznů. Jejich místo výroby nebo výrobce musí také mít k vyobrazení blízký geografický nebo historický vztah. Podle ministerstva to má omezit klamání spotřebitelů, což jsou případy, kdy se známá místa z ČR objevují na etiketách zahraničních vín. Nemůže se tak například stát, aby Pražský hrad byl na etiketě vína z Moldavska, uvedlo ministerstvo.
Vyhláška upravuje definici názvu panenská sklizeň, jak se může označovat víno z první sklizně hroznů. Nově mohou být hrozny sklizeny už ve druhém roce po výsadbě. U označení mladé víno se prodlužuje lhůta, do které se mohou tato vína prodávat do 30. dubna roku následujícího po sklizni.
Jako rezerva se mohou označovat šumivá vína, která zrála v lahvi na kalech nejméně 18 měsíců. Jako grand rezerva mohou být označena šumivá vína, která zrála nejméně 30 měsíců v lahvi na kalech.*