Menu
e-shop
Na Ústecku, Děčínsku, Chebsku, Moravskoslezsku a v pohraničí Beskyd a Javorníků chybí dobrovolníci na pomoc s ochranou srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení. V tiskové zprávě to uvedl spolek Zachraň srnče a společnost Farmíto, která poskytuje mimo jiné nákup pozemků. Spolek by uvítal zapojení pilotů dronů a majitelů dronů s termovizí, ale i pomoc do terénu, která by hlídala srnčata a následně je vypouštěla zpět do přírody.
Kvůli nedostatečné domluvě mezi zemědělci a myslivci, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v ČR zahyne následkem sečení až 60 000 srnčat, uvedl dříve partnerský spolek Stop sečení zvířat.
Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. "Když je srnče větší, dokáže utéct. Když je čerstvě narozené, leží strnule. Všechny tyto nuance mají dobrovolníci v malíčku díky letité praxi, ale potřebujeme více rukou a hlavně více dronů a dronařů," uvedla Irena Křesáková, předsedkyně spolku Zachraň srnče.
Nedostatek pilotů je podle Křesákové na Moravskoslezsku, které se vyznačuje vysokou intenzitou zemědělství, a aktivní skupiny chybí i v Ústeckém kraji. Častý výskyt zvěře je i v pohraničí Beskyd a Javorníků, ve zmíněných oblastech je ale špatná dostupnost a chybí tam týmy, které by srnčata ochránily.
Zásahový tým tvoří obvykle pilot, který ovládá dron a sleduje obraz z termokamery, a terénní dobrovolníci, kteří srnčata po sečení vypustí zpět do přírody. Kontakty na záchranné skupiny i mapu s vyznačením, kde pomoc chybí, najdou lidé na stránkách spolku Zachraň srnče i na webu Stop sečení srnčat, který dobrovolnické skupiny organizuje. V současnosti je v Česku zhruba 60 skupin a vznikají další.*
