Slavnostní okamžiky při otvírání prvních lahví letošní beaujolais u nás obchodníkům poněkud kazil klesající dovoz tohoto červeného vína. Zájem tuzemských spotřebitelů o francouzské beaujolais nouveau totiž po prvním okouzlení v podstatě vyprchal a během několika let se masově přesunul k domácím Svatomatrinským vínům, kterých se u nás ročně prodá kolem dvou milionů lahví. Důvodů, proč právě Svatomartinská vína oslovila zdejší konzumenty, je zřejmě víc, počínaje jejich nižší cenou proti srovnatelným vínům zahraniční provenience a konče například pestřejší paletou chutí i barev, jež tato vína nabízejí. Tím hlavním je však marketingová podpora tohoto produktu, o kterou se postarali samotní vinaři.
Jistě, mnozí namítnou, že nově vzniklá tradice otevírat první lahve mladého vína na svatého Martina, je de facto okopírováním postupů francouzských vinařů. Mají samozřejmě pravdu, ale i v tomto případě účel světí prostředky. Svatomartinské víno z našich vinic se sice na rozdíl od beaujolais nikdy nestane světovým fenoménem a zřejmě ani výrazněji nepřekročí hranice České republiky, přesto však jde o jeden z nejúspěšnějších počinů na podporu tuzemské potravinářské produkce v historii.
Uvidíme, jak se bude dařit těm dalším. Letos poprvé spuštěná kampaň ministerstva zemědělství na podporu domácích značkových potravin určitě šanci zaujmout spotřebitele má. O něco problematičtěji již působí množství existujících značek na potravinářských výrobcích a mnohdy i jejich nejasný význam. Snaha ministra zemědělství stanovit podmínky pro používání některých výrazů na obalech potravin může pomoci, ale kvalitní marketingový projekt nenahradí. Možná by tedy stálo za to, rozhlédnout se po Evropě a pokusit se převzít podobný projekt jako ten z Beaujolais, který by však dokázal pomoci jinému segmentu našeho potravinářského průmyslu.*
