Obchodní řetězce podle viceprezidenta Agrární komory ČR (AK) a generálního ředitele společnosti Úsovsko Jiřího Milka dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na pulty. "Každá nová smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka," řekl Milek na sněmu AK v Olomouci.
Obchodní řetězce kritizoval také prezident AK Jan Doležal, který je ve vztahu k zemědělcům označil za "žábu na prameni". Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza na to řekl, že podle výsledků šetření antimonopolního úřadu mají naopak nejvyšší marže hlavně velcí zemědělci, kteří loni uměle zdražovali potraviny.
Tři čtvrtiny tuzemského maloobchodu podle Milka ovládá 11 obchodních řetězců, které se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Například za kilogram brambor zemědělci loni v prosinci dostali zaplaceno 6,64 koruny, na pultech obchodů se ale prodával za 16,36 koruny. Kilogram jablek z českých sadů byl obchodním řetězcům v dubnu prodáván za 17,33 koruny, na pultech jeho cena atakovala 40 korun. Zemědělci podle Milka doplácí také na privátní značky obchodních řetězců, které snižují poptávku po českých potravinách zavedených značek.
Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí.*
