
Vysoké teploty ovlivňují zejména živočišnou výrobu, mohou se projevit například v horší užitkovosti skotu či v nižší tučnosti mléka. Vyplývá to z odpovědí oslovených odborníků. Horka podle nich mohou mít vliv i na letošní úrodu, protože prohlubují problémy se suchem a umožňují větší šíření škůdců.

"Tepelný stres dopadá na veškerá hospodářská zvířata, míra odolnosti je přitom dána konkrétním plemenem. Nedostatečný příjem tekutin se samozřejmě projevuje negativně v užitkovosti, například u skotu, v krajních případech může vést až k úhynům, přičemž nejvyšší riziko je u drůbeže v halách," uvedl agrární analytik Petr Havel.
Podle agrárního ekonoma z České zemědělské univerzity Tomáše Maiera vysoké teploty nejhůře snáší skot, ovce a kozy. "Ve vedrech mají mnohem menší chuť k jídlu, což se pak negativně projevuje na užitkovosti, dojnice mívají i o něco nižší tučnost mléka," uvedl Maier. Horka snášejí špatně i prasata, při vysokých teplotách méně žerou a také méně tloustnou, dodal Maier.
Naopak výhodné mohou být vysoké teploty pro chovatele hmyzu, řekl Maier. "Hmyzu se musí po většinu roku převelice topit, je to energeticky náročný chov. Hmyz má také mnohem lepší konverzi živin a mnohem menší nároky na vodu," podotkl.
Problém mohou vysoké teploty způsobit i v rostlinné výrobě, podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové hrozí prohloubení problémů se suchem, se kterým se potýkají zemědělci v celé Evropě. "Současně dochází vlivem horkého počasí k oslabování rostlin, které jsou pak náchylnější vůči působení škůdců," řekla Pánková.
Pokud by horka a sucha pokračovala, očekává Havel pokles hektarových výnosů a kvality obilovin. Sucho se podle něj více projeví v porostech kukuřice a cukrovky, které se sklízejí nejpozději, a mohly by tak být suchu vystaveny déle než plodiny sklízené dříve. Podle Pánkové mají obavy ze sucha i pěstitelé olejnin.*