Ozimy jsou na jihu Moravy v dobré kondici, ohrožuje je však sucho

Zemědělci na jižní Moravě sice hlásí dobrý i velmi dobrý stav ozimých porostů, ovšem s napětím čekají, zda bude v nejbližších dnech pršet. Nepršelo už přes dva týdny a dobrá situace by se mohla poměrně rychle zhoršit. Dlouhodobému suchu už se sedláci přizpůsobují v posledních třech čtyřech letech a berou je jako běžný stav. Sejí více ozimů a také plodin a odrůd, které jsou tolerantnější vůči suchu. Zároveň dávají důraz na plodiny, které bezpečně zajistí krmení pro dobytek a případně prasata, pokud je mají.

"Na některých horších pozemcích už se začíná sucho projevovat. Každým dnem, kdy nezaprší, se to bude horšit," řekl předseda Zemědělského družstva Olbramkostel Zdeněk Rechtik. "Máme pohnojeno a nastříkáno a teď jen čekáme na vodu. Všechno, co jsme mohli udělat, jsme udělali," řekl předseda Agro Miroslav Radek Janeček. Letošní jaro přišlo proti průměru o několik dnů dříve, proto už jsou na jižní Moravě první zemědělské práce téměř u konce. Někteří už zaseli i kukuřici, případně ji dosívají tento týden, na chladnějším Blanensku ještě i příští týden, řekl předseda Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík.
Pšenici, řepku či ječmen a v některých případech například i hrách už zemědělci raději sejí na podzim kvůli tomu, aby byla větší naděje, že rostlina vzejde a na jaře se snáze vyrovná s nedostatkem vody. Jařin už se seje co nejméně. "Ozimy navíc fungují i protierozně, protože půda při jarních přívalových srážkách neodteče," řekl Rechtik.
V Miroslavi letos výrazně snížili osevní plochy cukrové řepy jak kvůli náročnosti na vodu, tak kvůli nízké výkupní ceně. O to více naseli hrachu na senáže. Letos zemědělci neočekávají ani příliš senáží z vojtěšek. Vnímají, že riziko sucha je poměrně velké vzhledem ke slabšímu nasycení půdy. "Plánujeme po prvních senážích vojtěšku zaorat a dáme na pole čirok a také zkusíme bér italský. Rostliny zaručují solidní výnos i v sušších podmínkách," řekl Menšík. "Máme naději, že se z toho podaří udělat tři senáže za rok," řekl Menšík. Právě krmení pro zvířata je v posledních letech pro jihomoravské zemědělce zásadní. Dříve totiž při velkém suchu neměli čím krmit a museli redukovat stáda.*