Pád rublu může dále znesnadnit vývoz českých zemědělských produktů a potravin do Ruska. Jeho prudkého poklesu se obávají například pivovarníci. Jak výrazně by mohl vývoz zlatavého moku do Ruska klesnout, však zatím nedovedou blíže odhadnout. Negativní dopad na český export očekává i potravinářská komora. Výhodu budou mít ti výrobci, kterým odběratelé platí v jiné měně než v rublech.
Podle Potravinářské komory ČR to samozřejmě může ovlivnit české, potažmo evropské výrobce, ale je to silně individuální záležitost a věc toho, jak mají postavené smlouvy, řekla mluvčí komory Dana Večeřová. Vývozci, kteří mají ve smlouvách ustanovenu platbu v eurech či dolarech, přímo pád ruské měny nepocítí. Nicméně i oni prý musí počítat se zdražením svých produktů na ruském trhu a následným poklesem odbytu. Pokud má někdo ale smluvně stanoveno placení v rublech, pak samozřejmě přijde o peníze přímo, protože pokles rublu je opravdu citelný, dodala. V každém případě se pád rublu projeví u vývozců do Ruska negativně.
Každopádně pro Evropu začíná být ruský trh ztracený, protože nejenom že to embargo asi jen tak neskončí, ale i kdyby skončilo, tak vlivem propadu rublu jsou evropské potraviny téměř neprodejné, protože jsou drahé, uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Lze velmi obtížně počítat s tím, že to, co se tam vozilo, se na ruský trh zase vrátí, dodal s tím, že do Ruska před zahájením sankcí směřovala tři procenta veškeré evropské produkce ovoce a zeleniny nebo sýrů či dvě procenta vepřového.
Jednou z nejvýznamnějších komodit vyvážených tradičně z České republiky do Ruska je pivo, na něž se v srpnu Ruskem vyhlášené sankce nevztahují. Všichni cítí, že by to dopad mít mohlo, ale v tuto chvíli nemají konkrétní představu, jak by to mohlo být zásadní, sdělil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Řada tuzemských pivovarů patřících do nadnárodních skupin má podle něj výhodu v tom, že pivo licenčně vaří přímo v Rusku. Na druhou stranu zhruba 260 000 hektolitrů se z Čech do Ruska vyváží, uvedl.
Ruská měna tento týden oslabila až o 20 procent a země je na prahu své první měnové krize od roku 1998, kdy si hospodářská krize vynutila rozsáhlou zahraniční pomoc. Od počátku letošního roku ztrácí rubl asi 50 procent a jeho pád odráží řadu faktorů - od krize na Ukrajině a západních sankcí proti Moskvě přes obavy ze sestupu ekonomiky do recese až po nynější eskalující propad cen ropy na světových trzích.
Ruská centrální banka se pokusila propad rublu a rostoucí inflaci zastavit tím, že skokově zvýšila úroky. Základní sazba je tak nyní na 17 procentech. Podle analytiků to ale bude pro zemi znamenat jen malou úlevu.*
