Menu
e-shop
Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze Pardubického kraje pozvolna klesá. Na konci roku 2024 činil 59,6 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než ke konci roku 2014. Je to podobný pokles jako v celé České republice. Výměra zemědělské půdy v regionu dosáhla vloni 269 369 hektarů. Zbývajících 182 557 hektarů tvořila půda nezemědělská s podílem 40,4 procenta, uvedl ve své zprávě Český statistický úřad.
Zatímco ve struktuře zemědělské půdy se v kraji mezi koncem roku 2014 a 2024 snížilo zastoupení orné půdy o 1,5 procentního bodu, vzrostlo zastoupení trvalých travních porostů o 1,1 a zahrad o 0,5 procentního bodu. Výměra půdy v ekologickém zemědělství se v kraji v tomto období zvýšila o 17,7 procenta bez půdy v přechodném období a činila téměř 20 000 hektarů.
Nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze má Středočeský kraj s (60,1 procenta). Druhá pozice náleží Kraji Vysočina, třetí Pardubickému kraji. Na opačné straně žebříčku se umístil Karlovarský kraj s podílem zemědělské půdy 37,8 procenta, což je méně než v Praze.
Téměř ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji měla ve struktuře zemědělské půdy největší zastoupení půda orná. Jedinou výjimkou byl obvod Králíky, kde byly mezi zemědělskou půdou nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty, které ke konci roku 2024 tvořily 71,5 procenta zemědělské půdy při podílu orné půdy 26,3 procenta.
Z nezemědělské půdy ve stejném období mírně poklesl podíl lesních pozemků o 0,2 procentního bodu a o tutéž hodnotu vzrostl podíl vodních ploch. Ve většině správních obvodů obcí s rozšířenou působností v regionu měly ve struktuře nezemědělské půdy ke konci roku 2024 největší zastoupení lesní pozemky. Ve 14 z 15 správních obvodů v kraji se podílely na nezemědělské půdě více než 60 procenty. Nejvyšší zastoupení lesních pozemků na nezemědělské půdě mělo Králicko s 85 procenty, nejnižší podíl lesních pozemků připadal na Pardubicko s 38,7 procenta.
Úbytek zemědělské a půdy lze přičíst zvláště výstavbě.*
