Kvůli letošnímu minimu srážek chybí v Jihočeském kraji přes 200 milimetrů vody. Její nedostatek se podle hydrologů více než v korytech řek projevuje hlavně v krajině. Pokud by letošní zima měla podobně mírný průběh jako předchozí dvě, znamenalo by to velké komplikace pro lesy, kterým by chyběla voda ve spodních vrstvách půdy. Uvedl to Tomáš Vlasák z českobudějovické pobočky hydrometeorologického ústavu.
Ideální by podle Vlasáka bylo, aby napadl sníh, vydržel celou zimu a volně na jaře tál. Nebo aby bylo během zimy teplo a pršelo. Naopak nejhorší situace nastane, když na začátku zimy budou silné holomrazy, kdy se v půdě uzavře prostor pro infiltraci vody, a pak dojde k rychlému tání, kdy ten sníh odteče, aniž by se stačil vsáknout do země.
Vlasák poukázal na to, že situace stavu vody v krajině je v současnosti mnohem horší než v případě řek. Připustil, že některé menší toky vysychají, ale dramatičtější situace je v podzemí. Například stromy si kořeny sahají pro vodu až do hloubky několika metrů. Pokud bude pokračovat srážkový deficit, tu vodu tam nenajdou. Stromy mají schopnost se vyrovnat s krátkodobým výkyvem. Pokud však trvá delší dobu, stromy to oslabí a budou usychat, řekl Vlasák.
Počasí v letošním roce zasáhlo v letních měsících na české poměry extrémní vedro. Podle Vlasáka je však větší problém v tom, že už několik měsíců intenzivně nepršelo. Od začátku roku v ústavu spočítali, že kvůli tomu tvoří deficit srážek 150 milimetrů a absenci dalších 50 milimetrů způsobil při extrémních teplotách velký výpar, řekl.
Opticky nejvíce je vidět úbytek vody v řekách a nádržích. Nejmarkantnějším případem je Orlická přehrada, kde klesla hladina přibližně o devět metrů. Prioritou Orlíku je udržovat stav vody v jiných přehradách vltavské kaskády. To se týká třeba nádrže Slapy, kde hladina díky tomu nijak neklesla. Kvůli tomu je ovšem odtok z Orlíku výrazně vyšší, než kolik vody do přehrady přitéká.*
