Ministerstva životního prostředí a zemědělství, které společně připravují záměr novely vodního zákona navrhují vyhlašovat stejně jako u povodní stupně pohotovosti také u sucha. To by mělo umožnit státní správě přijmout v případě příchodu extrémního sucha konkrétní opatření. Vedle protipovodňových plánů tedy mají mít obce i plány pro zvládání sucha.
Věnovat se otázkám zachování vody v krajině a připravenosti na globální oteplování a s ním související klimatické změny je samozřejmě vysoce aktuální a žádoucí. Jsem však přesvědčen, možná mylně, že krizové plány na to, jaká nastavit opatření při nedostatku vody, naše obce už mají, takže vyhlašovat pohotovost při příchodu sucha je možná nadbytečné. Něco jiného je samozřejmě varování před velkou vodou, kdy lidem i jejich majetku hrozí akutní nebezpečí. Před suchem ale neutečete a ani zahrádku vám vyhlášení pohotovostního stupně kvůli suchu před uschnutím nezachrání.
Navíc varování před suchem a vyhlášení tomu odpovídajícího pohotovostního stupně by měl na starost Český hydrometeorologický ústav. Po odborné stránce takové koncepci není co vytknout, otázkou však zůstává, jestli už tato instituce své penzum varování, nevyčerpala. Téměř totiž nemine týden, aby meteorologové tohoto ústavu nevyslali do éteru mimo svoje standardní předpovědi počasí alespoň jednu varovnou větičku. V zimě obvykle o tom, že bude mrznout a padat sníh, v létě pak varují před horkem a bouřkami. A to nemluvím o denních předpovědích stupňů biometeorologické zátěže, které v této zemi dnes a denně deprimují statisíce hypochondrů. Nejsem si tedy jist, zda náš veřejný prostor další varování Českého hydrometeorologického ústavu ještě unese.*
