Průzkum: Zimu v ČR nepřežila čtvrtina včelstev, je to nejvyšší úhyn za 12 let

Letošní zimu v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn včel podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou varroázou, jejíž šíření loni umocnilo nezvykle teplé jaro. Největší ztráty po zimě evidují včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. Vyplývá to z údajů mezinárodního projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev. Sdělil to Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.

Extrémní úhyny včelstev

"Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 000 z nich," uvedl Danihlík. Do projektu COLOSS se letos v Česku přihlásilo přes 9000 včelařů. Česká republika se tak zařadila mezi země s nejvyšší mírou účasti chovatelů v tomto monitoringu zimování včelstev.

Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroáza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.*