Sklizeň brambor na Vysočině zdržely deště, na polích jich podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto týdnu zbývala možná i víc než polovina. Hektarové výnosy budou kvůli letnímu suchu o desetinu nižší, někde může být pokles až o pětinu. Řekl to předseda svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v zemi, sklízet je zemědělci začali koncem srpna, jako obvykle.
Na Vysočině nasázely zemědělské podniky brambory podle Českého statistického úřadu na 7248 hektarů polí, což je třetina celkové rozlohy bramborových polí v ČR.
"V letošním roce, co se týká brambor, rekordy padat nebudou," řekl Králíček. Nižší výnosy podle něj budou mít především odrůdy brambor s delší vegetační dobou. Rané brambory pěstované v Polabí dostaly na jaře dost vláhy a stihly narůst, sklizeň tam začínala už koncem května. "Na Vysočině to v řadě oblastí bude horší," uvedl předseda svazu.
Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku mělo tento rok brambory na víc než 130 hektarech. U později sklízených odrůd bude výnos asi o deset procent nižší, potvrdil předseda představenstva Josef Houček. Brambor zatím stihli pracovníci družstva vybrat něco přes polovinu.
Farmářská cena brambor při prodeji ve velkém byla v létě mezi třemi až čtyřmi korunami za kilogram. Podle Králíčka byla nízká, teď se trochu zvýšila a pohybuje se od čtyř do pěti korun.*
