Sklizeň raných brambor zahájena

O tomto víkendu byla zahájena sklizeň domácích raných brambor. Jak uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda Českého bramborářského svazu Ing. Josef Králíček, akce se navíc konala u příležitosti Mezinárodního dne brambor, ustanoveného rozhodnutím OSN z prosince 2023.

„Brambory jsou považovány za strategickou komoditu pro české zemědělství a jejich význam pro celosvětovou výživu a jako moderní zdravá potravina je nezastupitelný,“ poznamenal J. Králíček. „První hlízy byly letos v zemi začátkem března, a to v ranobramborářských oblastech, a začátkem dubna na Vysočině. Výsadbu děli pěstitelé za velmi dobrých půdních a klimatických podmínek. Přestože lokálně nastaly problémy s jarními mrazíky, nebyly zásadní a porosty výrazně neovlivnily. Nedávné dešťové srážky v posledních dvou týdnech porostům prospěly, a tak jsou obecně v dobrém stavu.“

Podle předsedy by i v letošním roce měl pokračovat trend, který začal loni, a to, že plochy produkčních odrůd porostou. „Očekáváme navýšení výměry škrobárenských brambor zhruba o 10 % a konzumní o nižší procenta, tedy kolem pěti až šesti procent. Loni plochy dosáhly 22 747 hektarů, což bylo oproti roku 2023 téměř o 2000 hektarů více. K tomu je třeba přičíst téměř 6000 hektarů brambor pěstovaných na zahrádkách domácností, díky čemuž jejich celková plocha v České republice přesáhla 28 000 hektarů. Co se týká produkce, ta mezi lety 2023 a 2024 vzrostla o více než 10 %,“ dodal J. Králíček.

Oživení produkčních a množitelských programů v minulém roce je přičítáno několika faktorům, včetně měnícího se pohledu pěstitelů na hlavní plodiny, jako jsou obiloviny a řepka, jejichž rentabilita se snižuje. Mnoho podniků vidí v pěstování brambor diverzifikaci své činnosti, neboť mají příznivější lokální ceny a náklady se tolik nenavyšují. Česká republika přesto není v produkci konzumních brambor soběstačná, dlouhodobě se udržuje na úrovni přibližně 75 %. Každoročně je proto nutné dovézt zhruba 160 000 tun konzumních odrůdy, zejména z Německa a Francie, a to převážně v jarních měsících. Problémem je nedostatek klimatizovaných skladovacích prostor, což vede k tomu, že většina pěstitelů prodá svou produkci do konce kalendářního roku. Aktualizovaná strategie Ministerstva zemědělství si klade za cíl zvýšit soběstačnost na přijatelnou úroveň 85 až 90 %, což podle předsedy je pro pěstitele přijatelná hranice.

Jak uved ministr zemědělství Marek Výborný, spotřeba brambor na obyvatele se dlouhodobě pohybuje kolem 65-67 kg ročně, přičemž tento údaj se v průběhu let výrazně nemění. „Nicméně je tady trend drobného poklesu spotřeby, který je třeba zastavit hlavně lepší propagací mezi veřejností, protože ty patří tradičně na stůl českých domácností. Jde o nezastupitelnou potravinu, která je zdravější alternativou k některým jiným jídlům, například jako vynikající vegetariánská volba,“ sdělil ministr.

Ministerstvo zemědělství podle jeho slov bramborářský sektor podporuje jak na evropské, tak na národní úrovni. Mezi klíčové programy patří podpora na škrobárenské odrůdy, na integrovanou produkci, loni to bylo přes 64 milionů Kč pro 118 žadatelů na zhruba 5500 ha, a pro organizace producentů v rámci tak zvaných sektorových intervencí. Dále jsou to národní dotační programy, jako je režim jakosti Q.cz, na který se loni vynaložilo zhruba 87 milionů Kč. V neposlední řadě to byla pomoc při testování a množení materiálu a prevenci šíření karanténních chorob (loni celkem 19 milionů Kč). „Podpora pro bramborářský sektor tak dosahuje řádově kolem 150 milionů Kč,“ doplnil Marek Výborný.

Do budoucna se sektor potýká s výzvami, jako je zpřísňování regulací týkajících se přípravků na ochranu rostlin od roku 2025, což by mohlo navýšit náklady a ohrozit konkurenceschopnost. „Je třeba, aby ambice Evropské komise v této oblasti byly realistické, a aby se nezakazovaly účinné látky bez efektivních alternativ,“ narazil na palčivý problém pěstitelů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Další diskuse se vedou rovněž o novém programovacím období EU, které začne od roku 2028, kdy by mohlo dojít ke krácení rozpočtu společné zemědělské politiky kvůli novým prioritám a splácení dluhů z programu „Next Generation EU“, který řešil dopady pandemie. Bramboráři přesto usilují o zachování přímé podpory produkce, zejména škrobárenských brambor, a požadují i návrat podpory pro konzumní odrůdy. Důležitým tématem je i pokročilejší řízení rizik kvůli opakujícím se epizodám extrémního počasí,“ uzavřel své vystoupení prezident komory Jan Doležal.*