Škodí chov kaprů českým rybníkům?

Vypouštění odpadních vod plných fosforu a byznys s kapry jsou hlavní příčinou, proč se přírodní koupaliště mění na nevábné louže plné sinic a tradiční rybníky se z integrální součásti krajiny stávají špinavou jednodruhovou pěstírnou zaměřenou na zisk. Informovala o tom v tiskové zprávě Anna-Marie Bártová ze společnosti Hill+Knowlton Strategies.

V České republice tak stále ubývá míst, kde by se lidé mohli v průběhu letošního nadprůměrně teplého a suchého léta příjemně zchladit.

„Málokdo o tom mluví, ale české rybníky zažívají skutečnou ekologickou katastrofu,“ varuje David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a specialista na makroekologii, biodiverzitu a ekologickou teorii.

Jak destrukce českých rybníků probíhá? Kapři, kteří jsou do rybníků vysazováni, se živí zooplanktonem, například perloočkami a jinými drobnými bezobratlými živočichy, jehož potravou jsou řasy. Mikroskopické řasy tím pádem nemají přirozeného predátora, zůstávají ve vodě a ta se rychle zazelená. Kapři navíc ryjí u dna a ještě více rybníky zakalují a znečišťují.

„Základním kamenem úrazu je ale nekontrolované množství odpadních vod v potocích, se kterými do rybníků přitéká fosfor. A platí jednoduchý vztah: čím víc fosforu, tím větší problém,“ vysvětluje hydrobiolog z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka Daniel Fiala.

K ekologickému chování vůči rybníkům podle expertů moc nepřispějí ani samotní rybáři, i když by mohli leckde z nejhoršího pomoci. Namísto toho rybníky vápní a hnojí, často kejdou nebo hnojem, aby řasy rychleji rostly. Přemnožené řasy mohou u lidí vyvolat alergické reakce. „Nejde ale jen o čistotu vody, ale také o veškerou faunu a flóru, která je na čisté vodní plochy navázána,“ konstatuje Storch.

„Nejhorší situace je v okolí Třeboně, kde má chov ryb dlouholetou tradici. Příroda je tam kvůli intenzivnímu hospodaření na rybnících pod obrovským tlakem, který může mít závažné důsledky pro celý ekosystém i pro člověka,“ tvrdí.

Celou situaci ovšem nebývale komplikují globální změny klimatu, které každou neuměřenost zvýrazní.

Odborníci doporučují omezit  produkci kaprů a vysazovat v rybnících více druhů ryb, které sice nebudou mít takové výnosy, ale přispějí k lepší kvalitě vody a prostředí. Za jednu z mála příznivých ukázek domluvy mezi obcemi a rybáři uvádí zpráva snížení počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který teď slouží hlavně k rekreaci místních obyvatel.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Základním kamenem úrazu je nekontrolované množství odpadních vod v potocích, se kterými do rybníků přitéká fosfor. A platí jednoduchý vztah: čím víc fosforu, tím větší problém,“ vysvětluje hydrobiolog z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka Daniel Fiala
    A je velmi opravdu velmi jednoduché sdělit "národu" rybník je nekoupatelný můžou za to rybáři, ale co každá kapsle do myčky na nádobí, co pračky a koupelny a WC ??? a jak je hlídáno bodové znečištění z polí a městských aglomerací ???? Takže KROMĚ změny klimatu NAUČTE lidi chodit opět na suché WC na dvorku a vyzrálé komposty vracejte do půdy na níž místo 300 ha lánů kukuřice, udělejte max. 20ha pole s pícninami vraťte meze, remízy, trvalé travní porosty a do ozimů dávejte podsevy ( jetelotrávy ) a pak uvidíte rozdíl nikoliv NÁSLEDEK, ale PŘÍČINU řešte, ale to není tak jednoduché jako ukázat prstem že ....

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down