Podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) u nás vzrostla v loňském roce celková spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách meziročně o 1,2 procenta. Výrazněji se zvýšila spotřeba potravin živočišného původu, a to o 1,7 procenta; spotřeba rostlinných produktů stoupla mírněji (o 0,6 %). Po dlouhém období byla také loni vyšší spotřeba hovězího masa. Uvádí to předběžná verze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2014, tzv. Zelená zpráva, kterou má náš týdeník k dispozici
Zpráva konstatuje, že ceny za zboží a služby se loni zvýšily velmi mírně (o 0,4 %), ale ceny potravin a nealkoholických nápojů rostly podstatně razantněji, a to o dvě procenta. Zvýšily se ale také meziročně čisté peněžní příjmy domácností o tři procenta, přičemž spotřební vydání stoupla jen o 0,9 procenta. Vývoj spotřeby potravin v roce 2014 tak koresponduje s vývojem kupní síly obyvatelstva.
Nominální vydání domácností za potraviny a nealkoholické nápoje se již v roce 2013 meziročně zvýšily o 2,8 procenta, ale vzhledem k výraznému, téměř pětiprocentnímu nárůstu spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů reálné výdaje na spotřebu poklesly. Důsledkem tohoto vývoje za současného meziročního poklesu příjmové úrovně domácností bylo zvýšení podílu vydání za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních vydáních domácností z 20 procent v roce 2012 o 0,2 procentního bodu v roce 2013. „V loňském roce se nominální výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje zvýšily o 1,4 procenta, reálně ale o 0,6 procenta klesly, neboť spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů vzrostly o dvě procenta,“ píše se ve zprávě s tím, že podíl vydání za potraviny a nealkoholické nápoje se v roce 2014 meziročně velmi mírně zvýšil na 20,3 procenta.
Celková spotřeba masa a masných výrobků vloni meziročně stoupla o 2,3 procenta na 76,5 kg na obyvatele za rok a po poměrně dlouhém období u nás vzrostla i spotřeba hovězího masa, a to o čtyři procenta na 7,8 kg/obyv./rok. Také spotřeba drůbeže se zvýšila téměř o šest procent na 25,7 kg/obyv./rok, ale spotřeba vepřového masa nepatrně poklesla na 40,2 kg/obyv./rok. Ceny všech druhů masa i masných výrobků meziročně vzrostly.
Česká republika se řadí mezi státy EU s podprůměrnou spotřebou masa a masných výrobků. Ve spotřebě jak masa celkem, tak i ve spotřebě jednotlivých druhů masa jsou mezi členskými státy značné rozdíly. Nejvyšší spotřebu masa celkem vykazovalo zhruba před pěti lety Portugalsko (113 kg/obyv./rok), nejnižší Slovensko (65 kg/obyv./rok). Spotřeba vepřového masa se v porovnání ČR pohybuje na průměrné úrovni zemí EU. Nejvíce jej snědí Dánové (80 kg/obyv./rok), nejméně pak Bulhaři (24 kg/obyv./rok). Značně pod unijním průměrem je naše země ve spotřebě hovězího a telecího masa. Nejvyšší spotřebu této komodity mělo Lucembursko (29 kg/obyv./rok), velmi nízká úroveň spotřeby byla v Maďarsku (3 kg/obyv./rok) a na Slovensku (4 kg/obyv./rok). Naopak nad průměrem spotřeby zemí EU se ČR pohybuje ve spotřebě drůbeže.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU je u nás poměrně nízká spotřeba čerstvých mléčných výrobků, která se vloni pohybovala na úrovni 91,3 kg/obyv./rok, naproti tomu v Irsku dosahovala 185,9 kg/obyv./rok, Estonsku 140,3 kg a v Dánsku 130,8 kg/obyv./rok. Také ve spotřebě sýrů jsme ve srovnání s ostatními státy podprůměrní, když jich ročně sníme 16,6 kg/obyv./rok, což byl meziroční nárůst necelá dvě procenta. Nejvyšší spotřebu sýrů mají Řekové, celkem 31,0 kg/obyv./rok, naopak velmi nízká je v Irsku pouze 6,4 kg/obyv./rok.*
