Správci národního parku České Švýcarsko ukazují zájemcům působení kůrovce a způsob boje s ním. Správa parku v květnu rozhodla, že vnitřní část smrkového lesa nechá napospas škůdci a kácet se bude jen na okraji chráněného území. Odborníci rozptylují obavy o budoucnost lesa. Uvedl to mluvčí parku Tomáš Salov.
V Českém Švýcarsku uvidí lidé holiny po loňské těžbě smrkového dřeva i místa se stojícími soušemi, lokality, kde se stále zasahuje proti lýkožroutu smrkovému a také zelené lesy. "Chceme vnést trochu světla do dohadů o tom, co se tady děje. Protože třeba u cest kácíme více než dřív. To je tím, že stromy tam hrozí pádem a dřevo těžíme také z tzv. nárazníkové zóny, která slouží jako ochrana okolních vlastníků lesů před šířením kůrovce," uvedl Salov. Kůrovcové kalamitě předcházelo dlouhodobé sucho. "Na místě v terénu ukazujeme, jak napadený strom vypadá. Lidé mají obavu, jestli tu nějaké lesy ještě budou. Tu se snažíme rozptýlit," zdůraznil. "Je předčasné hodnotit rychlost obnovy lesa. Opticky však působí skupinky hnědých korun stromů uprostřed zelených lépe než holiny," řekl mluvčí. V podrostu už jsou patrné malé semenáčky. Příští roky ukážou, zda porostou rychleji ve stínu suchých stromů nebo na holinách. "My se domníváme, že omlazení bude rychlejší mezi soušemi, kde je větší vlhkost," podotkl Salov. S přeměnou lesa tam, kde byl původně pouze smrkový, na smíšený, začali správci už před dvaceti lety, kdy nejmladší národní park v ČR vznikl. Nyní nechají správci smrkové plochy být a počkají, až vznikne přirozenou cestou hustý přípravný porost. Teprve do něj pak vysadí cílové dřeviny, jako je buk, dub, javor či jedle.*
