
Přestože se opatření spojená s africkým morem u prasat v Česku zmírnila, nákaza podle Státní veterinární správy (SVS) ČR zůstává hrozbou. S africkým morem bojují i za hranicemi v sousedním Německu a Polsku, kde se dostal i do drobných domácích chovů. Nákaza se objevila na Slovensku i v dalších zemích střední a východní Evropy, ale například také v Itálii. Na setkání s myslivci v Liberci to řekl ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit. V Libereckém kraji se první případ objevil v prosinci 2022 u hranic s Polskem na Frýdlantsku. Celkem bylo od té doby uloveno a vyšetřeno na africký mor téměř 9300 divokých prasat a dalších 415 bylo vyšetřeno uhynulých nebo sražených. Nákazu laboratoř potvrdila u 85 kusů, většina s výjimkou tří kusů byla z pásma II s přísnějším režimem.
Za poslední rok se žádný pozitivní případ v Česku neobjevil, díky tomu v září Evropská komise dovolila původní uzavřené pásmo I zrušit a uzavřené pásmo II s přísnějším režimem se změnilo na uzavřené pásmo I o rozloze 970 kilometrů čtverečních. Tím se výrazně zmírnila omezení dopadající zejména na chovatele prasat a myslivce v této oblasti. "Podobně se opatření zmírnila v Sasku, kde demontují ploty. Už 12 měsíců bez pozitivního případu jsou také v Polsku, i tam žádají zmírnění opatření," doplnil ředitel liberecké veterinární správy Roman Šebesta.
Potenciální výskyt afrického moru podle Semeráda stále brzdí vývoz do třetích zemí. "Může se to týkat jak prasat a vepřového masa, tak i třeba spermatu," řekl. Třeba Vietnam nebo Filipíny podle něj kvůli obavě z nákazy dovoz zastavily bez ohledu na to, že se týkala jen omezeného území České republiky. Česko teď bude podle Semeráda žádat Světovou organizaci pro zdraví zvířat (WOAH) o označení za zemi prostou výskytu afrického moru. "Čekáme, že bychom to mohli do konce roku obdržet," dodal.*