Nejméně o dva týdny později než loni začne na jihu Moravy hlavní část letošního vinobraní. Důvodem je chladnější a deštivější léto i začátek září, hrozny mají ještě nízkou cukernatost a k dozrání potřebují slunečné dny a chladné noci. Uvedli to oslovení odborníci i zástupci vinařů.

"Hlavní sklizeň začne podle mého odhadu až poslední týden v září, tedy později než v uplynulých pěti teplých letech. Hrozny při deštích natáhly vodu, a cukernatost je tak ještě nízká. Pokud ale vyjde předpověď počasí, měla by se v průběhu příštího týdne zvýšit," poznamenal prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.
Jak poznamenal Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, vinobraní se tak letos vrací ke svým tradičním termínům. "Potřebujeme ještě aspoň týden tepla a slunečného počasí. Vinobraní bude trvat do přelomu října a listopadu, jen mám obavu, aby pak v noci neklesaly teploty pod nulu a nezmrzly listy," dodal Pavloušek.
Nízkou cukernatost hroznů ukazuje i pravidelná předsběrová analýza, kterou na začátku každého týdne zveřejňuje firma BS Vinařské potřeby. Cukernatost dosahovala maximálně 18 stupňů a jen u některých odrůd, za zralé se obvykle považují bílé hrozny s cukernatostí 21 stupňů a modré s cukernatostí 22 stupňů.
Míra cukernatosti hroznů se liší nejen podle odrůdy, ale i místa, kde hrozny dozrávají. Zatímco Veltlínské zelené z Lednice mělo na začátku týdne cukernatost 11 stupňů, stejná odrůda testovaná na Strážnicku měla 14 stupňů.*

Kutnohorští vinaři mají zatím sklizeno 70 procent hroznů, výnosy jsou proti jiným letům zhruba o pětinu vyšší. Starosti jim ale dělá cukernatost, řekl dnes jednatel společnosti Vinné sklepy Kutná Hora Lukáš Rudolfský.

Firma hospodaří na 54,5 hektaru viničních ploch, loni sklidila přes 150 tun hroznů. Letos by to podle Rudolfského mohlo být ke dvěma stovkám tun. Výnosy jsou podle Rudolfského nadprůměrné oproti jiným rokům zhruba o 20 procent, ale potíž je s cukernatostí, protože celé září nebylo hezky, teprve až v posledních dech se začaly cukry zvedat, poznamenal.

V sobotu firma pořádá slavnostní sběr uzrálého vína z nejznámějšího kutnohorského vinohradu pod chrámem svaté Barbory. Navazuje tím na dávnou tradici, kdy se nosily hrozny v putnách do lisovny v Jezuitské koleji.

Nejstarší záznam o vinařství v okolí Kutné Hory je v Kosmově kronice z roku 1101. Vinice tam zakládali především představitelé klášterů. V 17. století, po bitvě na Bílé hoře a po třicetileté válce, ale vinohrady zpustly a pomalu zanikly. Obnovovat se začaly v roce 1977. Na středně těžkých kamenito-písčitých půdách se nejlépe daří odrůdám Tramín červený, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Chardonnay, Rulandské modré a Svatovavřinecké. Rodinná firma Vinné sklepy Kutná Hora se zde vinařstvím zabývá od roku 2002.*

Cukrovar v Českém Meziříčí na Rychnovsku, jediný cukrovar na východě Čech a druhý největší v republice, letos očekává nárůst objemu zpracované řepy asi o sedm procent přibližně na 800 000 tun. Zvětšily se totiž plochy oseté cukrovkou a po loňském slabším suchém roce se očekává vyšší výnos. Cukernatost řepy je letos mimořádně vysoká, kolem rekordních 20 procent, zatímco loni dosahovala 17 až 18 procent. Informoval o tom Josef Světlík z vedení cukrovaru.

Řepnou kampaň cukrovar, který patří firmě Tereos TTD, zahájil 15. září, zhruba o dva týdny dříve než loni. Trvat by měla přibližně do 10. ledna.

Letošní rok byl pro cukrovku vegetačně velmi dobrý, řekl Světlík. K vysoké cukernatosti pomohlo i teplé září. V Meziříčí by se mohlo vyrobit asi 120 000 tun cukru. Se sklizní řepy by zemědělci v rajonu cukrovaru měli být hotovi přibližně do 10. prosince.

Cukrovar by měl letos zpracovat cukrovku z plochy 11 700 hektarů, což je o 400 hektarů více než loni. Průměrná svozová vzdálenost řepy do cukrovaru je 50 kilometrů. Nejvzdálenějším místem svozu je Jevíčko na Malé Hané ve východním cípu Pardubického kraje.

Před letošní kampaní cukrovar investoval do nového zařízení na vyluhování sladkých řízků, takzvané difuze, které by mělo zvýšit výkonnost podniku. Další investice šla do výkupní laboratoře. Hradecký kraj před kampaní také za 18 milionů korun opravil zničenou silnici přes České Meziříčí, po níž vede doprava do cukrovaru a do nedaleké průmyslové zóny Kvasiny-Solnice.

Denní zpracovatelská kapacita meziříčského cukrovaru pro letošní kampaň zůstala na 7500 tunách. Větší je jen druhý cukrovar firmy v Dobrovici u Mladé Boleslavi, který denně dokáže pořezat 15 000 tun řepy. Tereos TTD je největší cukerní firmou v zemi. Meziříčský cukrovar má asi 100 stálých zaměstnanců a v řepné kampani nabírá dalších 80 brigádníků.*

Jedna z největších tuzemských vinařských firem Znovín Znojmo letos investovala do svého závodu v Jaroslavicích kolem 40 milionů korun. Hlavní část investice stíhla dokončit ještě před sklizní. Informoval o tom ředitel společnosti Pavel Vajčner.

Vybavení výroby na místě už nevyhovovalo. Firma začala likvidovat staré tanky letos v únoru. Na místě má nyní nové nerezové nádrže na výrobu bílého a červeného vína, dále tanky na výrobu červeného vína bez kontaktu s atmosférou a moderní speciální filtr italské výroby, které jsou zatím pouze tři na světě.

Díky novým investicím firma zvýšila skladovací kapacitu na 1,4 milionu litru. Nové vybavení už využívá, letos díky příznivé sklizni zpracuje asi 4,5 milionu kilogramů hroznů. Cukernatost byla přes 22 stupňů. Bude to ročník století. Teprve minulý týden skončili se sklizní, hodně dlouho si s ní hráli, uvedl Vajčner.

Podle něj je letos abnormální kvalita i úroda. Vinaři obecně sklidili asi o 15 až 20 procent více hroznů oproti dlouhodobému průměru. Oproti loňsku, kdy byla úroda špatná, je to nárůst zhruba o 30 procent.

Znovín slabší loňský rok nebude kompenzovat zvyšováním cen. Pokud se někde budou měnit, tak půjde jen o kosmetické úpravy, uvedl Vajčner. Znovín letos očekává růst tržeb o pět až osm procent na 275 milionů korun.

Firma má kolem stovky zaměstnanců. Výrobu má kromě Jaroslavic ještě v Příměticích, tamní podnik modernizovala loni. Víno stáčí v Šatově do lahví, kde má také svoje sídlo. Velký sklad má navíc v louckém klášteře ve Znojmě.*

Letošní ročník středočeských vín bude nadprůměrný. Přispělo k tomu i slunečné počasí, které zvýšilo cukernatost hroznů, vína tak mají vyšší kvalitu. Ta ale není jen o cukernatosti, ale také o fyziologické vyzrálosti, zdravotním stavu hroznů a podobně. Vyplývá to z vyjádření středočeských vinařů.

Střední Čechy nejsou typickým vinařským regionem. Víno se zde pěstuje jen na Mělnicku a Kutnohorsku, kde vinice zabírají asi 400 hektarů. Na území ČR je okolo 17 500 hektarů vinic, z toho více než 16 000 hektarů na Moravě.

Cukernatost části hroznů letos dosáhla kvality přívlastkových vín, a to i v místech, kde to není příliš obvyklé. Například ve Výzkumné stanici vinařské Karlštejn, kde je zhruba deset hektarů vinic. Podle vedoucího stanice Zdeňka Beneše je letošní ročník nejlepší za posledních šest, sedm let. Mezi podařené odrůdy podle něj patří Ryzlink rýnský, Rulandské modré, bílé i šedé nebo Sylvánské zelené.

Z okolí Karlštejna letos vinaři sklidili zhruba 20 tun hroznů, odhad produkce je okolo 12 000 až 14 000 litrů vína. Poprvé budou zájemci moci ochutnat mladé víno z Karlštejna 11. listopadu, kompletní produkce bude do prodeje uvedena na počátku příštího roku.

Množství letních slunečných dnů zlepšilo kvalitu hroznů také na Mělnicku. I v tomto regionu bude letošník ročník patřit mezi ty vydařené. U raných odrůd není rozdíl tak patrný jako u těch, co dozrávají později, řekl Karel Hejduk z Vinařství Kraus. Pozdními odrůdami jsou například Ryzlink rýnský nebo Rulanské modré. Poptávka ve vyšší kvalitativní řadě převažuje podle Hejduka právě například po ryzlincích v několika variantách, tramínu, Hibernalu nebo Rulandském šedém.*

Vinaři na jižní Moravě se připravují na hlavní část sklizně hroznů. Nyní čekají na příhodnější počasí, na teplo a slunce. Na některých místech se už na hroznech objevila hniloba. Zatím je i tak předpoklad výnosů dobrý. Svaz vinařů jej odhaduje na pět tun z hektaru, což je dlouhodobý průměr. Uvedl to v tomto týdnu výkonný ředitel svazu Martin Půček.

Vinaři zatím sklízeli rané odrůdy zejména na burčák. Proto je na odhad letošního výnosu ještě brzo. Hlavní sklizeň začne po 10. září. Předpoklad výnosu je dobrý. Kvalitu mohou vinaři hodnotit až na podzim, uvedl Půček.
Část hroznů na burčák sklidil i Znovín Znojmo. Podle šéfa firmy Pavla Vajčnera bude podle prvních předpokladů zřejmě mírně nadprůměrná úroda z hlediska množství i kvality.

Také podle generálního ředitele Vinia Libora Výlety by sklizeň mohla být lehce nadprůměrná. Počasí to ale prý může ještě rychle změnit. Důvodem tohoto stavu je nástup plísní na hroznech. Vstupní branou pro plísně jsou i popraskané bobule na hroznu vinou nadměrných srážek v tomto období, poznamenal Výleta. Vydatné srážky mají podle něj vliv i na obdělávání vinic, protože nejsou přístupné pro techniku. Srpnové počasí vegetační náskok vymazalo a plány na sklizeň hroznů pro výrobu přívlastkových vín se rozplynuly, posteskl si Výleta.
Se sklizní zatím čeká rodinné Vinařství Josefa Valihracha z Krumvíře na Břeclavsku. František Valihrach, který se v rodinné firmě stará o vinice, zatím neví, jestli začnou sklízet už příští týden. Situaci podle něj zkomplikovaly deště a na některých odrůdách se objevuje hniloba. Hrozny bude nutné sklidit nebo zvolit postřik. Proto nemůže dopředu říci, jaká bude sklizeň.
Na výsledný charakter vína má velký vliv cukernatost hroznů. Podle analýzy firmy BS vinařské potřeby má vliv na cukernatost lokalita. Velmi dobrý potenciál růstu mají bílé odrůdy, které mají schopnost akumulovat cukry, jako je Tramín červený a Rulandské šedé. Pro zrání hroznů je nyní potřeba slunečné počasí.*
Statistika ke sklizni

RokVýnos (tuny z hektaru)
20086,6
20094,5
20103,2
20116,0
20124,2
20135,5
2014 (odhad)5,0

 

Zdroj: Svaz vinařů

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down