Kanadští spotřebitelé začali veřejně řešit záhadu, která se týká kvality másla v obchodech. Mnozí si totiž všimli, že v posledních týdnech se máslo hůře roztírá a neměkne ani při pokojové teplotě. Jedním z možných vysvětlení je podle odborníků to, že chovatelé začali kravám do krmiva přidávat větší množství palmového tuku, napsal server BBC.

Potravinářskou aféru nazvanou žertovně "buttergate" podle anglického označení pro máslo jako první rozvířili na sociálních sítích profesionální kuchaři a gastronomičtí blogeři. "S naším máslem se něco děje a já tomu přijdu na kloub. Všimli jste si, že už při pokojové teplotě neměkne? Je vodové? Gumové?" napsala na twitteru začátkem února kanadská autorka kuchařek Julie Van Rosendaalová.

Ta pak přišla i s prvním vysvětlením. Podle ní za změnou kvality másla stojí změněné složení krmiv, které začali farmáři používat kvůli zvýšení produkce mléka. V Kanadě totiž loni kvůli dlouhé karanténě a lidem, kteří se při ní věnovali pečení, stoupla poptávka po másle o 12 procent.

Doplňky krmiv na bázi palmového tuku se přidávají do krmiv už léta, zvyšují produkci mléka a také jeho tučnost. Loni v létě se ale tyto doplňky začaly používat ve vyšší míře. Podle dosavadních zjištění může mít máslo vyrobené z mléka krav krmených hojně palmovým tukem vyšší teplotu tání, což by vysvětlovalo jeho větší tuhost.*

Zatímco v roce 1989 průměrná roční spotřeba másla na jednoho Čecha přesahovala devět kilogramů, od té doby se podle Českého statistického úřadu snížila zhruba o polovinu. Rostlinného tuku před 30 lety jeden Čech spotřeboval průměrně 2,4 kilogramu, v 90. letech se tato hodnota zvýšila na zhruba 3,5 kilogramu a doposud vzrostla jen mírně. Prodeje másla podle prodejců rostou. Zákazníci podle nich dávají přednost českým značkám před dovozem ze zahraničí, prodeje margarínu stagnují. Trendem jsou bezlaktózová, biomásla nebo másla z kozího mléka.

Včera tomu bylo 150 let, co francouzský chemik a lékárník Hippolyte Mege-Mouriés přihlásil patent na náhražku másla – margarín.
"Spotřeba másla procházela velkými změnami. V roce 1948 byla 3,3 kilogramu na obyvatele za rok a postupně se zvyšovala až do roku 1982, kdy ročně činila deset kilogramů na obyvatele. Větší snížení nastalo po revoluci," popsal vývoj končící ředitel odboru statistiky zemědělství na ČSÚ Jiří Hrbek. Mezi lety 1995 až 2007 průměrný Čech spotřeboval kolem 4,5 kilogramu másla ročně, předloni to bylo přesně pět kilogramů. Specifikum českého spotřebitele podle Hrbka je, že nahrazuje roztíratelné tuky jedlými oleji. Ukazují to i data ČSÚ. Jejich spotřeba zaznamenala dynamický růst, v roce 2016 přesáhl deset kilogramů na osobu a rok. Generální ředitel největšího sdružení velkoobchodů s nápoji a potravinami ČEPOS Petr Morava řekl, že máslo patří k nejprodávanějším položkám. Za první pololetí letošního roku zaznamenal velkoobchod meziročně nárůst o 18 procent v počtu prodaných kusů. Prodeje margarínu podle Moravy naopak od roku 2014 klesají, a to zhruba o 20 procent. "Důvodem je enormní nárůst počtu produktů v kategorii máslo, například ochucené, lépe roztíratelné varianty a různé gramáže," uvedl. Za trend považuje to, že i přes nabídku levnějších másel ze zahraničí, zejména z Polska, Německa a Slovenska, zákazníci odebírají výhradně máslo od tradičních českých dodavatelů. Cena polského másla podle Moravy obvykle patří k těm nižším, oproti tomu německé bývá jedno z dražších. Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček k tomu řekl, že podíl dovozu na české spotřebě másla činí až 54 procent. Dovoz takového množství do ČR je podle něj zbytečný, protože tuzemští výrobci jsou máslo schopni vyrobit vysoce kvalitní. Podle ČSÚ se loni dovezlo do ČR 23 192,74 tuny másla za 2,9 miliardy korun.*

Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, má převis poptávky po másle kolem 25 procent. Na to, že cena másla v obchodech nyní výrazně překročila hranici 50 korun, má největší vliv to, že v Evropě stoupá cena mléčného tuku a roste poptávka po másle v zemích, kde se ho dříve tolik neprodávalo. Uvedl to předseda představenstva Madety a její generální ředitel Milan Teplý. Náklady na výrobu másla ovlivňuje kromě stoupající ceny mléčného tuku i to, že meziročně vzrostly cena práce a energií, zejména elektřiny. Na jaké hranici se cena másla zastaví, nechce šéf Madety odhadovat. "Po mém loňském předpokladu, že kostka másla bude stát až 70 korun, mě málem lynčovali, i když se nakonec tato cena stala realitou," řekl Teplý.

Na cenu másla má podle něj vliv fakt, že v Evropě stoupá cena mléčného tuku, a proto je máslo dražší. V takzvaných netradičních zemích jako třeba Číně, uvedl Teplý, roste poptávka po másle. "A v těch tradičních se spotřebitelé stále více přiklánějí ke konzumaci másla místo rostlinných tuků. Je třeba připomenout, že finální cenu výrobku v regálech obchodů neovlivňuje pouze výrobce. Naše cena je samozřejmě ještě podrobena revizi obchodníka. Máslo z Madety pochopitelně bude vždy o něco dražší než ostatní, protože je kvalitativně nejlepší," řekl Teplý. Firma vyrobí asi 120 tun másla týdně, v máslárně v Plané nad Lužnicí pracuje 12 lidí. Mléka pro výrobu másla má nyní Madeta dost. Teplý ale odhaduje, že kvůli stavbě nové sýrárny v Plané nad Lužnicí bude koncem roku poptávka firmy po syrovém mléku vyšší než teď. Madeta zpracuje 950 000 litrů mléka denně. Má čtyři výrobní závody - v Plané nad Lužnicí, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Největší česká mlékárna Madeta má 1500 zaměstnanců a asi 220 dodavatelů mléka. Exportuje pětinu produkce. V roce 2016 zvýšila Madeta konsolidovaný zisk po zdanění o 121 procent na 371,2 milionu Kč, konsolidované tržby klesly o necelých sedm procent na 5,25 miliardy Kč. Výsledky za loňský rok firma dosud nezveřejnila.*

Vánoční cukroví kvůli vyšší ceně másla podražilo. Cena se podle jihomoravských cukrářů zvýšila o deset až 30 procent. Na zájmu o cukroví na zakázku se to ale příliš neprojevilo, některé cukrárny už nové objednávky nepřijímají. Zájem je také o zdravější alternativy ke klasickému vánočnímu cukroví.

"Cenu cukroví jsem nastavovala už v říjnu, kdy se cena másla dost pohybovala. Cukroví jsem nakonec zdražila o 20 procent," řekla majitelka brněnské cukrárny Pusinka Jarmila Křížová. Poptávka po cukroví se ale nesnížila. "Letos byl o cukroví velký zájem, takže už nové objednávky nepřijímáme, abychom stihli včas napéct," dodala Křížová. V brněnské cukrárně Větrník se zvýšené ceně másla také přizpůsobili. "Museli jsme podražit. Minulý rok stálo kilo cukroví 390 korun, letos 550 korun," řekl majitel Radim Řezáč. V cukrárně je největší zájem o vanilkové rohlíčky. To, že je tradiční cukroví stále nejoblíbenější, potvrdila i cukrářka Miroslava Tomšejová z Hodonínska. "Nejvíce pečeme klasické cukroví, jako linecké pečivo, vanilkové rohlíčky nebo včelí úly. Občas si lidé objednávají i větší zákusky, ale to spíš méně," uvedla Tomšejová.*

Máslo by už dále zdražovat nemělo, do Vánoc bude stát podobně jako nyní. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli prezident Potravinářské komory Miroslav Toman a předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové jsou teď marže obchodních řetězců na másle minimální.

"Cena másla jde na evropských trzích dolů, cena smetany také. Neočekávám, že by cena másla měla nadále růst. Udrží se plus minus na stejné úrovni," řekl dnes Toman. "Situace na trhu se uklidnila. Zřejmě bude docházet k tomu, že cena bude stagnovat, ale rozhodně nebude růst," uvedl Stehlík. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v září průměrná cena čtvrtky másla 57,36 Kč, meziročně byla o více než polovinu dražší.

Kvůli vysokým cenám vyzvalo na konci září ministerstvo financí Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval zvýšení ceny u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu. Učinilo tak na základě požadavku předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Výsledky šetření zatím nejsou známy.

"Ministerstvo financí již obdrželo kompletní výsledky cenového šetření vývoje cen másla a mléčných výrobků. V tuto chvíli finalizujeme shrnující materiál, který ministr financí předloží předsedovi vlády," citoval dnes Moravec zprávu ministerstva.

"Jestliže byla politická situace taková, jaká byla, tak obchodníci pochopitelně nebudou dávat vysoké marže na tento produkt, přestože je po něm vysoká poptávka na trhu," řekla dnes Nováková. Aktuální marže obchodníků na másle jsou podle ní minimální z pohledu toho, aby mohly prodejce uživit. Nedávné šetření svazu zjistilo, že se tyto marže pohybují od osmi do 20 procent, připomněla. Už dříve svaz uvedl, že současná vysoká cena másla vysokými maržemi obchodníků způsobena není.*

Francouzské pečivo a máslo se staly v cizině tak populární, že zvýšená poptávka způsobila krátkodobý výpadek mléčných výrobků i ve francouzských obchodech, upozornila agentura AP. Cena másla v zemi galského kohouta meziročně vzrostla o 60 procent a podle úředních údajů dosáhla v srpnu výše 6,7 eura (asi 172 Kč) za kilogram, což nadělalo problémy vývozcům pečiva a vyvolalo obavy, že bude chybět v tradičním moučníku zvaném vánoční poleno. Nedostatek másla zřejmě nejvíce postihl Bretaň a Normandii, což souvisí s poklesem nabídky mléka v Evropě.

"Po másle je stále větší poptávka v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína a Blízký východ," vysvětloval rozhlasové stanici RTL Dominique Charge, který stojí v čele mlékárenských družstev. Claude Margerin Françoisová, která provozuje specializovanou pekárnu v centrální části země, řekla AP, že zatím nedokázala splnit zakázky z Libanonu, Číny a Vietnamu, protože se nedostává másla - a svých osm zaměstnanců musela kvůli tomu poslat na nucenou dovolenou. "Hledám máslo všude," prohlásila pekařka, která po 15 let odebírala velmi kvalitní máslo od místních výrobců ze západofrancouzského kraje Poitou-Charentes. Připouští, že by mohla kupovat lacinější máslo z ciziny, ale nepřekonala pochyby o jeho kvalitě. "Jen jsem přivoněla a bylo jasné, že není dost dobré," řekla. V České republice podle Ministerstva zemědělství spotřebitelská cena másla meziročně vzrostla (rovněž k letošnímu srpnu) o 45 procent na 209 korun za kilogram.*

Cena másla od průmyslových výrobců se v srpnu meziročně zvýšila o 53,5 procenta na 145,51 Kč za kilogram. Spotřebitelská cena vzrostla pomaleji, meziročně o 45,2 procenta na 209,24 koruny za kilogram. Uvádí to Ministerstvo zemědělství ve svém materiálu. Po odečtení výrobní ceny od spotřebitelské by tak na marži obchodníků připadla částka 15,90 Kč na čtvrtku másla. Ministr zemědělství Marian Jurečka přitom nedávno uvedl, že za zvýšení ceny mohou částečně obchodní řetězce, které si z másla nechávají až polovinu peněz. Do tohoto výpočtu však započítával i daň z přidané hodnoty.

O materiál ministerstvo požádal předseda vlády Bohuslava Sobotka. Ten zároveň požádal Ministerstvo financí o kontrolu producentů a obchodníků. Svaz obchodu a cestovního ruchu Sobotkův požadavek označil za populistický předvolební tah. Podle Sobotky vláda musí přesně vědět, jak a proč zvýšení cen nastalo, aby mohla na problém adekvátně reagovat. Rovněž spotřebitelé si zaslouží vědět, kde končí zisky ze zdražení másla.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mlékárny v srpnu vykupovaly litr mléka za 8,60 koruny na litr, bylo tak meziročně dražší o 38,7 procenta. Výroba másla v ČR se loni snížila o čtyři procenta na 37,8 milionu kilogramů, uvádí resort v materiálu.

V září jeho cena na pultech podle ČSÚ dále rostla, meziročně se zvedla o 55 procent, v průměru se tak kostka prodávala za 57,36 Kč. Ministerstvo uvedlo, že za prvních sedm měsíců roku 2017 došlo k meziročnímu snížení zásob másla téměř o 50 procent, objem výroby másla zůstal stejný, dovoz másla se snížil asi o 20 procent, vývoz je nižší zhruba o 47 procent. Podle výše uvedených údajů se snížila celková spotřeba másla přibližně o osm procent.

Přes zvýšené výkupní ceny mléka výrobci zvedli ceny u pasterovaného mléka o 9,2 procenta, u trvanlivého o 39,1 procenta a u sýru eidamu o 27,7 procenta. O 13 až 14 procent zdražily i obchody mléko, o 36,7 procenta pak sýr.

Cena másla se zvedla na celém evropském trhu, proti loňsku o 66 procent. Česká republika byla ve spotřebitelských cenách v září pod průměrem EU. V celé EU se od letošního ledna snížila výroba másla o 5,5 procenta. Do července v rámci EU klesl export do třetích zemí o 16 procent.*

Cena másla je v současnosti v přepočtu na průměrnou mzdu nižší než na počátku 90. let minulého století. Na druhou stranu je ovšem dražší než například v roce 2013. S odkazem na údaje Českého statistického úřadu to řekl ekonom fondu Quant Aleš Michl. "Jestli někdy máslo bylo drahé, tak to bylo na počátku 90. let. Proti tomu je teď stále levné. Ale třeba proti roku 2013 je drahé," uvedl Michl.

Spotřeba másla v ČR podle údajů ČSÚ ale přesto dlouhodobě stále stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, tedy o 1,8 čtvrtkilové kostky na osobu a měsíc více. Meziročně šlo téměř o osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.

Podle Michla bylo v roce 1989 možné za průměrnou výplatu koupit 371 kostek másla, v roce 1991 to bylo jen 189 kostek a v roce 2013 již 698 kostek másla. Dnes si člověk může za průměrnou výplatu koupit 489 kostek. V roce 1989 totiž byla průměrná mzda 3170 Kč a máslo stálo desetikorunu. V roce 1991 pak průměrná mzda stoupla na 3792 korun a cena másla zhruba na 20 korun. V roce 2013 stálo máslo zhruba 40 korun a průměrná mzda byla 25 035 korun, zatímco v současnosti je cena másla kolem 60 korun a průměrná mzda je 29 346 korun.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky souvisí rostoucí ceny másla s tím, že na globálním trhu se potkala vyšší poptávka s nedostatkem suroviny k výrobě másla.*

Na vysokých cenách másla mají podle ministra zemědělství Mariana Jurečky značný podíl obchodníci, u kterých nyní končí až polovina jeho prodejní ceny. Růst cen másla souvisí s vývojem na světovém trhu, kde se zvyšuje poptávka a zároveň je omezená nabídka. Uvedl to dnes Jurečka při zahájení výstavy Flora Olomouc. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) tvrdí, že obchodníci u másla vysoké marže nemají a za zdražení nemohou.

Zemědělci nyní podle Jurečky prodávají litr mléka zhruba za 8,40 koruny, což je stejná cena jako v roce 2004, kdy čtvrtka másla na pultech obchodů stála 25 korun. Podle sdělení Jurečky se zjistilo z rozboru prodejní ceny jedné čtvrtky másla, že u zemědělců zůstává zhruba 17 až 20 procent, 25 až 30 procent u potravinářů a zbývajících 50 % u obchodníků a prodejců.

V srpnu mlékárny podle Jurečky prodávaly máslo v průměru za 35 korun, jeho cena v obchodech se ale pohybovala od 50 do 70 korun. Jurečka upozornil, že tuzemská produkce mléka za poslední tři roky vzrostla a ČR je v této komoditě soběstačná.

Podle prezidentky SOCR Marty Novákové obchodníci za drahé máslo nemohou. Svaz si vyžádal od velkých obchodních řetězců, které jsou jeho členy, údaje týkající se marží právě na máslo. Z jednotlivých vyjádření vyplynulo, že se výše marží pohybuje od osmi do 20 procent, v průměru je to 14 procent, řekla Nováková. V případě vysoké ceny másla jde podle Novákové o výkyv komodity, který je ovlivněn poptávkou a nabídkou i celosvětovým vývojem.

Rostoucí ceny másla podle Jurečky souvisí s tím, že na globálním trhu se potkala vyšší poptávka s nedostatkem suroviny k výrobě másla. Na ukončení režimu mléčných kvót v EU navázala mléčná krize, kdy klesla výroba mléka v EU i Austrálii či na Novém Zélandu, což jsou hlavní světoví producenti. Naproti tomu Čína letos zvýšila poptávku po másle i mléčných výrobcích. Za poslední dva roky zároveň také výrazně roste poptávka spotřebitelů, kteří se odklání od rostlinných tuků a spíše zase vyhledávají živočišné tuky, dodal Jurečka.

Ceny másla jsou rekordně vysoké v celé Evropské unii.*

Pro zajištění konkurenceschopnosti českého potravinářství je důležité odstranění nekalých obchodních praktik. Česká republika dlouhodobě tlačí na Evropskou komisi, aby se připravila legislativa, která tyto praktiky jasně vymezí. V některých momentech je totiž nutná určitá regulace trhu. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka minulý týden na Žofínském fóru týkajícím se kvality potravin, kde zároveň byla předána dalším firmám ocenění Vyrobeno podle české cechovní normy a Cena za nejlepší inovativní výrobek.      

Toman zdůraznil, že v celém potravinářském sektoru se ukazuje potřeba investic, aby byla udržena jeho konkurenceschopnost. „V dotačním titulu č. 13 je na příští rok předběžně alokováno 300 milionů korun,“ sdělil s tím, že výše prostředků v tomto jediném dotačním titulu pro potravináře se letos a vloni pohybovala na úrovni 396 milionů korun, v roce 2015 to bylo 203 milionů korun. V souvislosti s kvalitou potravin Toman připomněl projekt Českých cechovních norem. Po zrušení závaznosti státních norem někteří producenti začali kvůli tlaku obchodních řetězců na cenu měnit složení výrobků. Proto vznikl tento projekt, aby se české potravině vrátilo její renomé. K 3. říjnu tak bylo zpracováno 182 norem. Jejich podmínky splnilo 141 potravin (353 balení). „Nárůst je pozvolný, protože jde o náročné posuzování,“ vysvětlil Toman s tím, že logo má za cíl ukazovat na nejkvalitnější výrobky. Prezident Potravinářské komory je přesvědčen o tom, že otázka kvality potravin nabývá významu i v souvislosti se současnou situací na trhu. „Jako výrobci a spotřebitelé jsme si zvykli na kauzy s falšovanými potravinami,“ podotkl a poukázal na případy salmonely v kuřecím mase, dioxiny v drůbežím a vepřovém mase z Německa, technické soli v potravinách z Polska či naposledy kauzu s fipronilem ve vejcích. V souvislosti s bezpečností potravin apeloval na zákazníky, aby se orientovali na český trh, který je pod kontrolou dozorových orgánů. „Stát musí chránit naše producenty a spotřebitele před nekvalitními potravinami, a to i ze zahraničí,“ zdůraznil. Podle Tomana si ale za řadu problémů můžeme sami. Jako příklad uvedl máslo. „Průměrná výkupní cena mléka je 8,60 koruny až 8,80 koruny za kilogram s potenciálem dalšího růstu. Mlékárny v srpnu dodávaly do řetězců máslo v průměru za 145,17 koruny za kilogram, v řetězcích byla na úrovni 54,90 až 82,44 koruny za 250 gramů,“ shrnul a vyzval mlékárny, aby omezily vývoz másla do zahraničí. České mlékárny by se měly soustředit na tuzemský trh. *

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down