Ve snaze předejít rozšíření afrického moru prasat ze zemí středovýchodní Evropy včetně České republiky požaduje svaz německých zemědělců (DBV), aby se zastřelilo sedmdesát procent všech divokých prasat v Německu. Dnešnímu vydání listu Rheinische Post (RP) to řekl místopředseda svazu Werner Schwarz. Německý ministr zemědělství Christian Schmidt „inteligentní redukci stavu divokých prasat“ podpořil. V Německu začali myslivci i zemědělci před africkým morem varovat kvůli výskytu případů onemocnění v ČR a Polsku.

Podle Schwarze je v současné situaci nutné, aby úřady povolily střílet i samice, které čerstvě porodily, a jejich selata. Utrpení, které by zvířata čekalo v případě nakažení africkým morem prasat, je podle místopředsedy DBV menší, než to, které jim způsobí odstřel. V rozhovoru poskytnutém listu RP Schwarz rovněž připustil, že němečtí farmáři mají svůj díl viny na rozšíření divočáků, a to kvůli masovému pěstování kukuřice, která černé zvěři poskytuje obživu i úkryt.
Německý ministr zemědělství Christian Schmidt návrh svazu farmářů podpořil. "Inteligentní redukce stavu divokých prasat hraje ústřední roli v prevenci," řekl listu RP s odkazem na prasečí mor. Aby se dalo snížení stavu divokých prasat dosáhnout, je podle něj nutné, aby se zrušila doba hájení.
Svaz zemědělců chce v obavě před rozšířením afrického moru prasat z Česka či Polska zavést i další preventivní opatření. Policisté by podle DBV měli na hranicích kontrolovat za pomoci služebních psů, zda nejsou dováženy rizikové potraviny. Lidé, kteří budou do Německa přijíždět na výpomoc při sklizni, by měli být informováni o nebezpečí šíření prasečího moru a podepsat by měli příslušné poučení. Chovatelé prasat by se podle zemědělců měli postarat o čištění a dezinfekci kamionů převážejících zvířata.*

Kraj Vysočina poslal myslivcům za odstřel divokých prasat v posledních pěti letech 2,3 milionu korun. Letos dostanou okresní myslivecké organizace za 1887 odlovených selat 732 700 korun. Uvedl to radní kraje Martin Hyský. Kraj podporuje tento lov především kvůli tomu, aby pomohl snížit škody, které přemnožení divočáci působí na polích. Myslivci dostávají zaplaceno za čelisti ulovených kusů.

Příspěvek kraj poskytuje od roku 2013. V letošním roce bylo pro tyto účely vyčleněno 450 000 korun, odevzdán byl však rekordní počet vzorků, uvedl radní k navýšení podpory. Za spodní čelist tříměsíčního selete kraj vyplácí 500 korun, v případě sedmiměsíčního selete 350 Kč. V příštím ročním období, které skončí v říjnu 2018, bude kraj ještě vykupovat čelisti bachyní, a to za 400 Kč.
Myslivci letos odevzdali více než 2700 čelistí odlovené černé zvěře, ale část z nich neodpovídala metodice nastavené krajem. Nejvíc uznaných vzorků odevzdali myslivci na Jihlavsku a na Třebíčsku. Vybrané čelisti kraj předává ke studijním účelům Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Na Vysočině bylo letos v březnu podle Českého statistického úřadu evidováno 3500 kusů černé zvěře. Přes vysoký odstřel stavy spíš narůstají, v roce 2003 bylo v kraji kolem 2100 divočáků. Vysočina přesto v ČR nepatří mezi území s nejvyššími počty černé zvěře. Více než 9000 divočáků zaznamenali statistici zjara na území tří krajů, a to Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Plzeňského kraje.*

Veterináři ke včerejšímu dni povolili odchyt divočáků u šesti z osmi klecí, které jsou rozmístěny v ohnisku nákazy africkým morem prasat na Zlínsku. Další vydaná povolení by měla následovat v nejbližších dnech. Myslivci však prozatím do klecí vybavených fotopastmi žádného divočáka neodchytili. Uvedl Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy.

V okolí klecí nainstalovaných v takzvané červené zóně na okrajích polí, případně v lese, myslivci zakrmují, aby divočáky na místo přilákali. Zařízení jsou dlouhá tři metry, široká dva metry a mají výšku asi 1,6 metru. Chytit se do nich může i několik divokých prasat najednou. Za každého odchyceného divočáka dostanou myslivci 4000 korun.

V pondělí veterináři povolili v ohnisku nákazy také odstřel divočáků. Myslivci však v oblasti dosud žádné divoké prase neulovili.

Odstřel divokých prasat zajišťují proškolení lovci z mysliveckých sdružení a honebních společenství. V každé honitbě mohou v průběhu 24 hodin lovit pouze tři lidé. Mezi jednotlivými lovy je třeba dodržovat minimálně jednodenní přestávku, aby se populace divočáků zklidnila. V ohnisku nákazy mohou lovit pouze dospělé kusy. Všichni ulovení divočáci budou vyšetřeni na africký mor prasat a poté skončí v kafilerii.

Do lesů, polí a na polní cesty v ohnisku nákazy platí zákaz vstupu. Na jeho dodržování od pondělí dohlížejí členové myslivecké stráže.

Africký mor prasat veterináři k dnešku potvrdili u 97 ze 132 nalezených uhynulých divočáků v ohnisku nákazy. Od 17. července odlovili myslivci v území intenzivního lovu ve Zlínském kraji a okolních regionech 3600 divokých prasat.

Myslivci střílejí divočáky také v takzvané zelené zóně, tedy v oblasti zlínského okresu mimo ohnisko nákazy. Dosud na tomto území podle Majera odlovili 460 kusů černé zvěře.*

Ředitel Krajské veterinární správy v Brně Jaroslav Salava očekává, že počet zastřelených divokých prasat by mohl ve druhé polovině roku růst zhruba o 30 procent, než je běžné v daném období. Stát nařídil plošný lov, aby se zamezilo šíření afrického moru prasat. Loni ve druhém pololetí veterináři vyšetřili na jižní Moravě téměř 10 000 prasat, uvedl Salava. Laboratoře v Jihlavě i v Olomouci jsou na zvýšený počet vzorků připravené.

Na jižní Moravě se smí prasata plošně střílet i jinak zakázanými typy lovů východně od dálnice D1 směrem na Vyškov a východně od dálnice D2 ke slovenským hranicím.

Například o minulém víkendu, kdy se poprvé mohlo plošně lovit, jihomoravští veterináři evidovali 125 kusů, což je podle Salavy hodně. Jak se bude situace vyvíjet, si netroufá odhadovat. Nedá se ani říci, že by zastřelených divočáků přibývalo, jak se bude sklízet obilí, v němž divočáci hledají potravu a dokážou se v něm ukrýt. Jdou tam, kde je jim dobře, což znamená také do kukuřice. A ta se sklízí i v listopadu, sdělil Salava.

Zemědělci nyní musí také dopředu hlásit, kde budou sklízet, a musí postupovat od okraje porostu do jeho středu. Myslivci dostanou za každý ulovený kus v území s intenzivním odlovem 1000 korun. Na jižní Moravě veterináři zatím ze šesti vyšetřovaných vzorků nalezených uhynulých divočáků mohli s jistotou říct, že výsledky u tří jsou negativní, na výsledky dalších se čeká.

Zatím se africký mor objevil pouze u prasat na Zlínsku. Do dnešního dne je potvrzených 51 případů. Veterináři již podali trestní oznámení na neznámého pachatele pro zavlečení moru na území republiky. Česko je nyní rozdělené na tři území. Na Zlínsku se prasata lovit nesmí, zmíněná část jižní Moravy patří do oblasti plošného intenzivního lovu, pro zbytek území platí běžný stav.

V České Lípě budou myslivci v neděli lovit divoká prasata. Do naháňky na zarostlých pozemcích kolem čistírny odpadních vod Pod Holým vrchem se zapojí 30 až 40 lidí. Loni při obdobné akci se podařilo ulovit pět kusů, řekl nájemce honitby Miroslav Pelichovský.

Podle něj není možné předem odhadnout, jak bude hon úspěšný. Nemá ani odhad počtu divočáků v honitbě. Okrajová část České Lípy ale divoká prasata láká, neboť tam mají dostatek potravy. Veškerý odpad okolo zahrádek, jablka, posekanou trávu lidé hází za plot. Jsou v tom myši, žížaly, takže prasata jsou na to naučená, a proto jsou tak blízko těch obydlí. Nehledě na to, že letos byla úroda žaludů a v noci na ně vyráží, vylíčil Pelichovský. V neděli se pokusí myslivci obsáhnout co největší část honitby o rozloze 1200 hektarů. V ideálním případě by podle Pelichovského mohli projít i 1000 hektarů.

Českolipská radnice už vydala doporučení, aby se lidé v neděli mezi 9:00 a 16:00 nezdržovali v blízkosti čistírny. Obdobné varování vydalo město i loni, mělo to však opačný účinek. Lidé ze zvědavosti přišli, mezi nimi byly i maminky s kočárky. Podle Pelichovského si neuvědomují, jak je to nebezpečné. K lovu prasat se používají kulovnice a kule vzdušnou čarou letí třeba i pět kilometrů, vysvětlil.

Černé zvěři se na Českolipsku daří, tomu odpovídá i počet ulovených kusů. Za minulou sezónu myslivci zastřelili v 64 českolipských honitbách 2781 divokých prasat.*

O dotace na odstřel divokých prasat, které škodí v obcích a městech, požádalo Karlovarský kraj jen šest obcí. Žádosti bude schvalovat krajská rada. Kraj letos poprvé vyčlenil 150 000 korun na příspěvky na omezení počtu černé zvěře na nehonebních pozemcích. Zájem byl ale nižší, než kraj očekával, uvedl radní Josef Hora.

Dotace vznikla po diskusích se starosty. Žádosti jsou na 32 000 korun, takže vznikne úspora, řekl Hora. Kraj ještě chystá schůzku s hospodáři honiteb, protože podle Hory možná někde dotaci nepochopili a někde neumožnili, aby byl vybrán myslivec, který by mohl střílet i mimo honební pozemky.

Cílem dotace, která počítá s 1000 korunami za každé zastřelené divoké prase na nehonebním pozemku v katastru obce, bylo omezit časté nájezdy přemnožených divokých prasat do obcí a měst. Zkušenost s nimi mají například v Lokti, v Sokolově, Královském Poříčí nebo Karlových Varech.

Podle starosty Sokolova Jana Picky divoká prasata chodí do města například na Šenvertu nebo do zahrádkářské kolonie na Bohemii. Docela velké škody jsou i v městských parcích, v Husových sedech a Zámeckém parku. Už ale delší dobu nebyly stížnosti, že by lidé potkávali prasata v parcích i ve dne, poznamenal.

Sokolov, který je obklopen doly a rekultivovanými pozemky, už jednal se Sokolovskou uhelnou a hospodářem honiteb na pozemcích těžařské firmy. Podle Picky město požádalo, aby myslivci snížili stav černé zvěře přímo v honitbě.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down