Olomoucká mlékárna Olma kvůli mikrobiální kontaminaci stahuje z trhu čerstvé mléko balené do PET lahví, které má datum spotřeby 26. října a následující dny až do 30. října. U citlivých jedinců může toto mléko způsobit zažívací potíže, Olma proto nedoporučuje jeho konzumaci.

Lidé, kteří si mléko koupili, ho mohou vrátit v prodejnách či jej reklamovat přímo v mlékárně, oznámila Olma na svých internetových stránkách. Mléko prodával například diskontní řetězec Lidl, z obchodů už stahuje tři druhy mléka Pilos, které pro značku vyrábí Olma, uvedl web Echo24.
"Z důvodu technické poruchy na zařízení došlo k mikrobiální kontaminaci námi vyráběného čerstvého mléka baleného do PET lahví. Kontaminace není plošná a masivní, ale mléko se může i při uchování ve správných skladovacích podmínkách kazit, a proto jej nedoporučujeme ke konzumaci. Závada byla odstraněna a byla přijata veškerá opatření," oznámila Olma. Kontaminované mléko lidé poznají tak, že nemá typickou chuť a vůni.
Společnost Lidl zákazníky informovala, že závadné mléko může u citlivých jedinců po požití způsobit zažívací potíže. "Žádáme všechny zákazníky, aby toto důležité upozornění vzali na vědomí a výše uvedené výrobky dále nekonzumovali," stojí v oznámení řetězce Lidl, který z prodeje stahuje výrobky Pilos Čerstvé mléko 1,5% 1 l, Pilos Čerstvé mléko 3,5% 1 l a Pilos Bio Čerstvé mléko 1l.. Mléka balená v PET láhvi mají datum spotřeby od 26. do 30. října. "Ostatní výrobky značky Pilos nejsou tímto opatřením dotčeny," dodal Lidl.*

Evropských cílů v recyklaci nelze dosáhnout bez povinných záloh u PET lahví a nápojových plechovek. Dnes to na základě mezinárodní rešerše uvedla na tiskové konferenci analytická společnost EEIP. Připravila studii, podle které navrhla funkční systém recyklace pro ČR. U podomního sběru nebo využívání sběrných míst se k tak vysokým cílům, jaké plánuje EU, žádná z evropských zemí nedostává. Studii zadala společnost Mattoni 1873, která dlouhodobě zavedení záloh podporuje. Proti je ale Ministerstvo životního prostředí nebo Svaz měst a obcí ČR.

Ten se například obává, že vyřazením PET lahví z tříděných kontejnerů dojde ke zmenšení vůle třídit odpady. To ale podle Mattoni není pravda, lidé podle únorového průzkumu společnosti Kantar v 94 procentech deklarují, že by v třídění pokračovali. Podle plánů EU by podle směrnice o jednorázových plastech mělo být do roku 2025 vytříděno 77 procent PET lahví, do roku 2029 pak by mělo jít o 90 procent. "Žádná země bez zálohového systému nedosahuje na závazný cíl 90 procent sběru," uvedla za EEIP Dita Tesárková. Směrnice by se měla podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka dostat do české legislativy do letošního pololetí. EEIP pro ČR navrhuje centralizovaný systém, za jehož řízení by odpovídal tzv. operátor. Šlo by o neziskovou společnost založenou výrobci nápojů. Systém by byl povinný pro výrobce, dovozce obalů i pro maloobchod u provozoven nad 50 metrů čtverečných. Zálohy ve výši tří korun by se pak měly týkat jak PET lahví, tak hliníkových plechovek o objemu od 0,1 do tří litrů. Veškeré náklady, spojené s vybudováním i provozem systému, nesou výrobci a dovozci nápojů. Ti ale v konečném důsledku díky uzavření cirkulární smyčky ze systému benefitují, a nejsou tak nuceni přenášet náklady na spotřebitele, dodala Tesárková. Náklady obchodníků by měly být kompenzované manipulačními poplatky od operátora, které mají řešit manuální i automatizovaný výkup.

Zálohování plastových lahví bude nadále dobrovolné. Sněmovna v pátek odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví od roku 2025 novelou zákona o obalech. Předloha, kterou ještě projedná Senát, v návaznosti na unijní předpisy upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Povinné zálohování PET lahví navrhli lidovečtí poslanci. Podle nich se mělo týkat plastových lahví do objemu tří litrů. Záloha měla činit tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví. Podle kritiků by v případě přijetí změny musel stát nahrazovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví. Mezi odpůrce povinného zálohování patřil ministr životního prostředí Richard Brabec. Současný systém sběru plastových obalů je podle ministra funkční a díky němu země evropské cíle plní.

Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40 tisíc tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

Lidovci chtějí do novely odpadového zákona zařadit zálohování PET lahví nebo daňové zvýhodnění výrobků z recyklovaného odpadu. Usilují i o to, aby se do množství vytříděného odpadu započítával i bioodpad, který lidé sami zkompostují na svých pozemcích. Představitelé KDU-ČSL to dnes řekli na tiskové videokonferenci. Odpadovou legislativu v současné době projednávají sněmovní výbory.

„Vládní návrh o odpadech není v dnešní době vůbec ambiciózní. Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad. Odpady dokážeme recyklovat a vyrábět z nich teplo nebo elektřinu. Místo toho je ale v České republice 178 skládek, což z nás dělá evropskou velmoc. Snahou státu musí být co nejvíce odpad vytřídit, aby vše co lze, se dalo materiálově využít. Co nelze materiálově využít se musí využít energeticky. Jakákoliv jiná ambice nepatří do tohoto století,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka sdělil že cílem je vybudovat smysluplný princip oběhového hospodářství v České republice Podle lidovců navržený termín zákazu skládkování od roku 2030 je příliš pozdě, novela podle nich také dost nemotivuje k předcházení vzniku odpadu nebo k většímu využívání druhotných surovin. KDU-ČSL navrhuje zavést zálohy na PET lahve do objemu pět litrů ve výši tří korun. "Experti říkají, že nejsou státy, které by se dostaly přes 80 procent vytříděných PET lahví, pokud tam není motivace ve formě zálohových systémů," řekl Jurečka. Lidovci už v minulosti kritizovali vládní návrh zákona o odpadech, který podle nich nepatří do 21. století. Jako důvody uvádějí nedostatečnou podporu státu v možnostech energetického a materiálového využití odpadu a recyklace. Stát podle nich nepředstavuje ani konkrétní kroky vedoucí k předcházení vzniku odpadu

'- Zálohový systém na PET lahve se zatím zavádět v Česku povinně nebude. Nepočítá s ním novela zákona o obalech, která je součástí návrhu nové odpadové legislativy. V úterý ji projedná vláda. Zákon o obalech rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Vláda bude projednávat celkem čtyři odpadové zákony, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Cílem hlavní normy je omezení skládkování a větší motivace ke třídění. Zákony by měly platit od počátku roku 2021. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které je předkládá, předpokládá, že by se do sněmovny mohly dostat nejpozději do konce roku. Zákony mají ale kritiky.

Zavedení zálohování PET lahví zákon ale nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. "Zavedení zálohového systému by bylo v současné situaci nekoncepčním zásahem do stávajícího systému třídění odpadů. Už v současné době vytřídíme 80 procent všech PET lahví uvedených na trh," řekl nedávno Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.

Zastáncem zálohování je například firma Karlovské minerální vody. "Ročně se v ČR kvůli způsobu třídění a nedokonalosti stávajícího systému ztratí takřka 30 tisíc tun cenného materiálu, ať už PET nebo hliníku, který místo v recyklaci končí na skládkách, ve spalovně nebo v přírodě. Přitom by mohl posloužit pro náhradu primárních surovin (ropy a bauxitu) pro téměř miliardu lahví a plechovek," uvedla PR manažerka Mattoni 1873 Andrea Brožová.*

Svaz pivovarů a sladoven ČR se postavil proti zavedení zálohového systému na PET lahve, jak jej navrhly Karlovarské minerální vody (KMV). Pivovary, které se v květnu připojily k výzvě Zálohujme, jejímž cílem je zavedení systému, podle svazu převážně v PET lahvích nevyrábí, sdělili zástupci svazu, který je hlavní profesní organizací pivovarů.

Zavádění záloh by podle svazu bylo ekonomicky nevýhodné a narušilo současný recyklační systém. Pokud by se totiž plasty zálohovaly, sloužily by jako materiál pro nové lahve, neplnily by se znovu. Zástupci iniciativy Zálohujme sdělili, že jiné státy, které zálohový systém zavedly, hodnotí výsledky pozitivně.
"Pivní produkce se ze 77 procent dostává ke spotřebiteli v opakovaně použitelných obalech, to znamená v sudech a tancích nebo ve skleněných lahvích, které jsou z absolutní většiny zálohované. Češi navíc dlouhodobě patří k evropské špičce v třídění komunálního odpadu a velice dobře u nás funguje stávající systém sběru a recyklace plastů organizovaný společností Eko-kom," řekla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Dodala, že podle dostupných informací se v současnosti vytřídí 82 procent vyprodukovaných nápojových PET lahví a z nich je 87 procent recyklováno.
"Argumentace Svazu pivovarů a sladoven vychází ze sporných čísel o třídění a recyklaci. Tato data bohužel nejsou veřejně dostupná či ověřitelná. Analýza materiálových toků od Institutu Cirkulární Ekonomiky, ale ukázala, že v ČR se vysbírá jen 69 procent PET lahví uvedených na trh a zrecykluje 57 procent. Ve světle toho má ČR opravdu co dohánět, přičemž podle nás jí v tom může pomoci právě zálohový systém," řekli  zastánci systému. Podle nich je naopak škoda, že se svaz nezabývá recyklací plechu.*

Již 15 českých firem se připojilo k iniciativě Zálohujme, jejímž cílem je zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. Nově se k nim zařadily Pivovar Bernard, Žatecký a Tradiční pivovar v Rakovníku. Iniciativa o tom informovala v tiskové zprávě. Zálohujme založily v roce 2018 Karlovarské minerální vody (KMV), Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Vysoká škola chemicko-technologická. Podporu vyjádřila také Sodovkárna Kolín a platforma Replechuj zaměřená na recyklaci plechovek.

"Bez konkrétních kroků budeme i nadále svědky nesmírného plýtvání, kdy většina hliníkových plechovek končí ve směsném komunálním odpadu nebo dokonce v přírodě. Pojďme se poučit z praxe mnoha evropských zemí, kde zálohování funguje, vyberme nejlepší model a zaveďme ho," řekl zástupce generálního ředitele Pivovaru Bernard Filip Bernard.
K iniciativě se přidaly také pivovar Krakonoš, Měšťanský pivovar Strakonice, pivovar Poutník a Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. "Úsilí o klid přírody a vůbec prevenci pohozených lahví či plechovek bereme jako normální standard našeho chování," sdělila ředitelka pro marketing a komunikaci rakovnického pivovaru Drahoslava Pittnerová.
Zálohový systém by podle iniciativy Zálohujme zvýšil recyklaci obalů z PET a kovu na 90 procent ze současných 57,5 procenta. Ze studie, kterou v lednu iniciativa prezentovala, vychází, že by systém také snížil dopady výroby těchto obalů o 28 procent. Záloha na lahev by měla být tři koruny a týkala by se balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů.
V říjnovém průzkumu agentury Ipsos vyjádřilo souhlas se zálohami 61 procent respondentů. "Česká veřejnost ukázala, že je připravena PET lahve a plechovky vracet. Když spojíme síly, podaří se nám, aby nápojové odvětví bylo udržitelné" řekl generální ředitel KMV Alessandro Pasquale.*

Případné zavedení zálohové systému na PET lahve by podle předsedy maloobchodního družstva CBA Romana Mazáka zvýšilo ekologickou zátěž, ohrozilo fungování vesnických prodejen a výrazně zdražilo zboží v těchto vratných obalech. "Z pohledu ekologie se jedná o špatné řešení," řekl Mazák. Družstvo CBA sdružuje téměř tisíc obchodů po celém Česku.

Zálohování PET lahví navrhla skupina Zálohujme, tvořená zástupci Institutu cirkulární ekonomiky, Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod (KMV). Vedení KMV tvrdí, že zálohy na PET lahve nebudou mít negativní dopad na životní prostředí, nezdraží výrobky a ani nezvýší prodejnám náklady.

Mazák upozornil, že v návrzích na zálohový systém není vůbec dořešený koloběh plastových lahví, na které bude platit záloha. "Zastánci tohoto záměru se odkazují na to, že záloha na plastové lahve bude motivací pro spotřebitele k většímu třídění. Už však zároveň nezmiňují, že složitá logistika bude znamenat pro životní prostředí bohužel mnohem větší ekologickou zátěž než za stávajícího stavu," míní.

Generální ředitel skupiny KMV Alessandro Pasquale sdělil, že se o záměru zálohovat PET lahve připravují "hloubkové diskuse" s klíčovými hráči na trhu, a to i z maloobchodu. "Z výsledků studií a též ze zkušeností ze zahraničí nicméně vyplývá, že právě zavedení záloh zásadním způsobem snížilo dopad na životní prostředí - především díky dramatickému snížení pohozených PET lahví a vyšší míře recyklace," uvedl.

Podle Mazáka není jasné, kdo se bude starat o svoz plastů z prodejen a kdo tyto dodatečné náklady zaplatí.*

Zanalyzovat, vyhodnotit a zefektivnit systém sběru a recyklace PET lahví. To je hlavní cíl nového společného projektu společnosti Karlovarské minerální vody, Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické Praha (VŠCHT), který jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.
Současný systém třídění a recyklace plastových odpadů v ČR se ukázal jako dobrý, nicméně již dosáhl svého limitu a i přes zdánlivé pozitivní výsledky z mnoha perspektiv je v tuto chvíli nezbytně nutné ho pečlivě zanalyzovat a navrhnout nové řešení, uvedli.

„Ke společné práci jsme záměrně přizvali INCIEN a VŠCHT, protože jsme si dobře vědomi, že na akademické půdě je možné vyřešit tuto otázku nestranně a k všeobecné prospěšnosti. Současně samozřejmě víme, že je třeba hledat cesty, které budou co nejméně bolet stávající systém a vyjdou vstříc všem v něm zúčastněným stranám,“ řekl Alessandro Pasquale, generální ředitel společnosti Karlovarské minerální vody, a. s.  Podle Soni Jonášové, ředitelky INCIEN jsou Češi  v Evropě jedni z nejlepších v třídění odpadu, přesto ve žlutých kontejnerech končí z deseti PET nápojových obalů uvedených na trh přibližně “jen” sedm, které dále směřují k dotřídění a recyklaci. „Není to špatné číslo, na druhou stranu na trh bylo v posledních letech uvedeno 55 tisíc tun PET lahví a zhruba 16 tisíc zůstává mimo systém," řekla. Dodala, že „mimo systém“ znamená zejména na skládkách, část lahví byla patrně energeticky využita a část jich znečišťuje přírodu jako pohozené odpadky. Jedním z perspektivních a obecně kladně hodnocených řešení, jak toto zlepšit z ekonomického i environmentálního hlediska, je depozitní systém, vysvětlila. Velkým problémem současnosti, na který reaguje nová koncepce Evropské unie pod názvem Plastic Strategy, je také únik plastů do přírody.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down