
Zahrádkaření má částečný vliv na vztah ke zdravému stravování. Lidé, kteří zahrádkaří, konzumují čerstvé ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace. Vyplývá to ze studie vědců z Národního institutu SYRI, na které spolupracovali odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Podle studie po celém Česku zahrádkaří více než polovina domácností, počet oproti době před pandemií vzrostl zhruba o deset procent. Data získali odborníci od 1699 respondentů v dotazníkovém výzkumu z podzimu 2022, tedy z období na konci pandemie covidu-19. Mezi zahrádkáře přitom řadili i domácnosti, které pěstovaly zeleninu na balkonech.
"Potvrdilo se, že zahrádkáři konzumují čerstvé ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace. Také jsme zjistili, že zahrádkaření je jeden z faktorů, který je spojený s nižší tělesnou hmotností. V době epidemie obezity jde o důležitou informaci. Přímý vztah mezi zahrádkařením a absencí konkrétních onemocnění se nicméně neprokázal, tak jednoduché to není," uvedl Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
I přes zjištění odborníků o pozitivním vlivu zahrádkaření na konzumaci ovoce a zeleniny platí, že čerstvé ovoce a zelenina se v Česku konzumují málo. Každý den si ovoce a zeleninu dopřeje necelá třetina zahrádkářů a ještě méně lidí, kteří nic nepěstují, kterých je konkrétně 22 procent, ukázala data.
Ze studie také vyplynulo, že lidé, kteří ovoce nebo zeleninu sami pěstují, zažívají pocit nedostatku potravin v domácnosti kvůli chybějícím financím méně často, a zároveň se tolik nebojí, že si nebudou moci potraviny koupit. Přesto potravinovou chudobu nebo obavu z ní zažilo zhruba 30 procent respondentů.*
