Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně klesnout o 30 procent na 101 988 tun. Mělo by tak jít o jednu z nejnižších sklizní jablek v novodobé historii České republiky. Ještě v červnu sadaři mínili, že meziroční pokles bude kolem 22 procent. Důvodem propadu jsou jarní mrazy a pozdější sucho a krupobití. Vyplývá to z odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Od státu by ovocnáři měli letos na kompenzace škod z jarních mrazů dostat 50 milionů korun.
Hlavním důvodem poklesu úrody jablek jsou jarní mrazy. "Snížení odhadu sklizně (v září) přibližně o deset procent oproti prvnímu odhadu (v červnu) je způsobeno především následným suchým obdobím a místním krupobitím. Snížení produkce se projevilo v rámci celého sortimentu odrůd, nejvíce však u podzimních odrůd jabloní," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Lucie Pytlíková.
Na rozdíl od jablek je zářijový odhad sklizně u hrušní příznivější. Sklizeň hrušek by měla dosáhnout asi 7120 tun, což proti červnovému odhadu představuje nárůst o osm procent a meziročně to znamená zvýšení o čtyři procenta. "U hrušní je nárůst daný schopností hrušní dohnat ztrátu v množství plodů jejich velikostí. Nárůst v odhadu sklizně nastal především u odrůd Konference, Boscova lahvice, Bohemica," uvedla Pytlíková. Podle červnového odhadu a se započítáním zářijového odhadu u jablek a hrušek by celková sklizeň ovoce mohla letos meziročně klesnout o 27 procent přibližně na 130 000 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní v letech 2014 až 2018 to představuje pokles o 18 procent.
Ztráty na tržbách ovocnářů kvůli mrazům dosahují podle odhadů ministerstva zemědělství až 158 milionů korun. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Částečnou kompenzaci škod pro ovocnáře ministerstvo navrhlo i kvůli nepříznivé situaci, která v posledních letech panuje na trhu s ovocem mimo jiné v důsledku ruského embarga. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík uvedl, že podpora pomůže hlavně menším podnikům. "Jarní mrazy jsou v ovocnářství nepojistitelným rizikem a pěstitelé se, na rozdíl od škod krupobitím, nemají možnost bránit. Podobným způsobem pomáhají ovocnářům také vlády v okolních zemích, a tak i naši pěstitelé mají díky této podpoře srovnatelné podmínky," uvedl Ludvík.*
