Úroda ovoce v ČR loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla nejnižší za posledních 100 let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly v květu všechny ovocné druhy. Ovocnáři škody z mrazů odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík dnes na Ovocnářských dnech, které se konaly v Hradci Králové.
Na kompenzace jim Evropská unie a Česká republika vyčlenily 445 milionů korun, o podporu požádalo 539 pěstitelů. Nejvíce, 341 milionů korun, by měli obdržet pěstitelé jabloní, kteří mají škody největší. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků. Státní zemědělský intervenční fond vyplatí podpory nejpozději do 31. ledna, podle Ovocnářské unie ČR je výplata kompenzací bez problémů. Peníze by měly ovocnářům pomoci přežít a založit novou úrodu na letošní rok, uvedl předseda Ovocnářské unie. Jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, se loni sklidilo 36.040 tun, což v porovnání s pětiletým průměrem znamenalo pokles o 68 procent. Ve snížení se projevilo i vykácení části jabloňových sadů v minulých letech. Předloni úroda jablek činila přes 100.000 tun a v roce 2022 přesáhla 138 000 tun. Mrazy loni zničily většinu úrody jablek v Čechách. Východní polovina republiky byla mrazy postižena výrazně méně a například na jižní Moravě byla loni sklizeň jablek mírně vyšší než v roce 2023. Mrazy silně poškodily peckoviny. Sklizeň třešní se proti pětiletému průměru propadla o 83 procent na pouhých 254 tun, sklizeň višní klesla o 72 procent na 1342 tun. Úroda švestek 3270 tun klesla proti pětiletému průměru o 60 procent. O desítky procent se propadla i sklizeň drobného ovce, tedy rybízu, ostružin a malin. U hrušek sklizeň klesla na 5603 tun, proti pětiletému průměru o 23 procent. "U hrušní konečnou sklizeň pozitivně ovlivnil dostatek srážek a dlouhý teplý podzim. Hlavní produkční oblast hrušní byl loni Olomoucký kraj, kde se sklidily téměř dvě pětiny produkce," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková. Jediným ovocem s meziročním zvýšením sklizně byly meruňky a broskve pěstované na jižní Moravě. Úroda broskví, jejichž pěstování v Česku v minulých letech zažilo radikální útlum, meziročně vzrostla o 38 procent na 229 tun. Sklizeň meruněk stoupla o čtvrtinu na 862 tun. Pětiletý průměr sklizně meruněk je však na úrovni 1400 tun. Broskví se před deseti lety sklízelo kolem 1500 tun. Mrazy se výrazně podepsaly i na kvalitě ovoce. Negativně ovlivnily velikost a vzhled plodů, takže mnohé ovoce nešlo prodat jako konzumní a skončilo v průmyslovém zpracování. Do loňska byla nejhorší sklizeň ovoce v historii České republiky byla v roce 2011, kdy se kvůli jarním mrazům propadla na 101.249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016.*
