Lesy města Brna letos na podzim vysadí rekordních 550 000 nových stromů. Dohromady s jarní výsadbou tak přibude za letošní rok v Brně a okolí 1,3 milionu stromů. Důvodem rozsáhlé výsadby je zvýšená těžba kvůli kůrovcové kalamitě. Proti letům před kalamitou je výsadba zhruba šestkrát vyšší. Lesníci v brněnských lesích museli za letošek zpracovat více než 130 000 kubíků dřeva. Je to více než trojnásobek běžného objemu těžby, řekla za městkou firmu Monika Neshybová.
Den lesníka v době kůrovcové kalamity začíná brzy ráno a končí až za tmy. "Kůrovcem napadené stromy lesník nejdříve označí a následně zadá vytěžení stromů, které se musí dostat z plochy v lese na skládku dřeva někde u cesty. Takto vytěžené dřevo auta odvážejí k odběratelům," uvedla Neshybová. "Práce lesníka ale nekončí. Po vytěžení musí plochu nejlépe do následujícího roku zalesnit, aby nestihla zarůst travou či ostružiním. Před zalesněním je nutné, plochu uklidit od těžebních zbytků a případně oplotit," doplnila.
Na jednotlivé práce je také podle ní nutno vypsat výběrová řízení, kterých tak měly letos Lesy města Brna zhruba tisícovku. "Je ale povzbudivé, že je letošní deštivé počasí nakombinované se semenným rokem dubu a buku. To velmi pomůže přirozené obnově. Nebýt kůrovcové kalamity, nebyly by na majetku brněnských městských lesů žádné holiny," dodala.
Sazenice stromů si městské lesy pěstují v lesní školce pod Babím lomem ze semen, která posbírají. Ke sbírání bukvic například využívají běžný vysavač. "Je nejlepší to dělat po nějakém větrném dni, kdy opadá hodně bukvic. Sběrači s vysavačem je vysají i spolu s jiným lesním materiálem, který se oddělí prosíváním na velikých dvojitých sítech. Vyčištěné bukvice poté převezou do lesních školek, kde se rozdělí na větší část, kterou v lednu vysejeme do záhonu pokrytého rašelinou, a menší část, kterou posíláme do semenářského závodu. Tam v ideálních podmínkách přetrvají do dalšího roku, který zřejmě nebude na semena tak štědrý," uvedla Neshybová.*
