Veterináři odhalili v malochovu v Libomyšli na Berounsku ptačí chřipku. Počet zjištěných ohnisek této nákazy v Česku tak letos stoupl na 19. V chovu bylo původně 17 slepic a deset kusů další drůbeže – kachen, hus a perliček. Chovatel nahlásil úhyn čtyř slepic a jednoho kohouta. Zbývající drůbež veterináři utratí, okolo ohniska vymezí uzavřená pásma a v nich přijmou mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
"Veterinární inspektoři na místě odebrali vzorky a poslali je do Státního veterinárního ústavu Praha na vyšetření, které následně potvrdilo ptačí chřipku subtypu H5N1," uvedl Majer. Veterináři přijali opatření, jejichž cílem je zamezit šíření nákazy. "Zbývající kusy drůbeže v chovu budou utraceny. Okolo ohniska budou vymezena uzavřená pásma a v nich vydána mimořádná veterinární opatření," dodal Majer.
Poslední případ ptačí chřipky se objevil počátkem března v malochovu drůbeže v Kunčině na Svitavsku. V hospodářství bylo původně 15 slepic, pět kachen a dva pávi. Chovatel nahlásil úhyn osmi slepic a obou pávů během tří dnů. Slepice navíc přestaly snášet a zbývající drůbež v chovu vykazovala příznaky nemoci.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1.*
