Veterináři letos potvrdili 117 chovů s katarální horečkou ovcí, loni 115 ohnisek

Veterináři dosud v letošním roce potvrdili katarální horečku ovcí v 117 českých chovech, je to víc než loni, kdy od září do prosince vyhlásili 115 ohnisek nákazy. Kvůli dalšímu šíření nákazy veterináři rozšiřují pásmo kolem ohnisek nákazy o okres Třebíč. Do pásma tak nyní patří celý kraj Vysočina a jeho výměra dosahuje bezmála 57 000 kilometrů čtverečních. Informovlala o tom Státní veterinární správa (SVS). 

Důvodem pro rozšíření bylo podle veterinární správy potvrzení nákazy v chovu ovcí na Třebíčsku. Nemoc se v současnosti nejvíce šíří v Jihočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Mimořádná veterinární opatření

"V pásmu platí mimořádná veterinární opatření, která upravují zejména podmínky přemísťování zvířat vnímavých k nákaze, tedy skotu, ovcí a koz, z pásma s výskytem nákazy, do oblasti mimo pásmo. Cílem opatření je zamezit šíření katarální horečky ovcí do oblastí ČR mimo vymezené pásmo," uvedl za veterinární správu Petr Majer.

Ochranné pásmo

Pásmo mimo zmíněné kraje s nejvyšším výskytem zahrnuje také Karlovarský kraj, Ústecký kraj, hlavní město Praha, Středočeský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, kraj Vysočina, a dva okresy Olomouckého kraje - Šumperk a Jeseník.
Katarální horečka ovcí se počátkem loňského září vrátila do Česka po 15 letech. SVS následně od září do prosince loňského roku v ČR vyhlásila 115 ohnisek nákazy v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém, Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina. Koncem letošního dubna veterináři informovali, že v Česku opět hrozí katarální horečka ovcí a od 1. května stanovili pásmo, ze kterého je mimo jiné omezený přesun zvířat.
Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v dutině ústní, nozdrách, víčkách a uších, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevuje krvácení a vředy, skot většinou nemá klinické příznaky. Zvířata se nemusí plošně utrácet.*