
Veterináři varují před zvýšeným rizikem přenosu ptačí chřipky z Polska, kde se nyní vyskytla dvě nová ohniska choroby. Chovatelé hlavně musí zabránit tomu, aby volně žijící ptáci kontaminovali drůbež, krmivo nebo napájecí vodu, sdělili ministr zemědělství Miroslav Toman a zástupci Státní veterinární správy (SVS). V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se nákaza tento týden objevila už na pěti farmách, informovala agentura Reuters.
"Situace si žádá zvýšenou opatrnost. Upozorňujeme proto chovatele na nutnost dodržovat pravidla biologické bezpečnosti a především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a s napájecí vodou, zasíťovat nebo zastřešit výběhy a krmení předkládat pod přístřešek," uvedl ministr Toman. Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád dodal, že je nutné sledovat zdraví chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy nebo pokles snášky, hlásit krajským veterinářům nebo soukromému veterináři. "Důležité je, aby voda a krmivo nebyly kontaminovány trusem volně žijících ptáků a byly drůbeži podávány uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva. Další opatření spočívají v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu," připomínají veterináři. Komerční chovy mají ze zákona povinnost hlásit pokles příjmu potravy a vody o více než 20 procent, pokles v produkci vajec o více než pět procent po dobu delší než dva dny a zvýšenou úmrtnost vyšší než tři procenta týdně. Ptačí chřipka se v Česku objevila po deseti letech v roce 2017 a zasáhla řadu dalších evropských zemí. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech. V republice bylo skoro 40 ohnisek nemoci.*