Vlastníci půdy podle zemědělců brání projektům pro zadržování vody

Projekty pro zadržování vody v krajině nebo zabránění erozi půdy nelze podle zemědělců v Pardubickém kraji často uskutečnit, protože se tomu brání vlastníci půdy. Zemědělské podniky v regionu mnohdy nevlastní půdu, na které hospodaří, a majitelé pozemků se staví proti vytváření krajinných prvků. Uvedli to zástupci farem i agrárních organizací.

"Většinu půdy mají zemědělci v Česku pronajatou. Pokud bychom chtěli dělat remízky nebo mokřady, narážíme na jednání s vlastníky," řekl předseda představenstva společnosti Klas Nekoř z Orlickoústecka. Mokřady vlastníkům půdy nic nevydělají, dodal.
Podobně reagují vlastníci půdy na požadavky ZD Sloupnice na Svitavsku. Na svazích třeba družstvo instaluje roury, které při přívalových deštích zadržují vodu a nesplachují ornici pryč. "Jsou zatím na čtyřech místech. Vlastníci půdy nemají moc pochopení, ale vytrváme. Rádi bychom projekt i s pomocí obce dokončili," řekl  předseda družstva Jaroslav Vaňous. Takzvané agroenvironmentální projekty dělají ve Sloupnici už dlouho. Začali s nimi dřív, než se staly tématem veřejné debaty, řekl Vaňous. Dotace na ně většinou podnik nepobírá. Družstvo také třeba nepoužívá na housenky zavíječe, které požírají úrodu, pesticidy, ale vosičku z rodu Trichogramma, jejich přirozeného nepřítele. Stroje družstva zase ořou půdu jen v úzkých pásech, a ne celá pole. "Musíme semínka trefit do 30centimetrového zoraného pásu. V meziřádcích je meziplodina, která je protierozní, zelená vrstva vytváří zelené ostrovy, v kterých žijí různé organismy," řekl Vaňous.
"V České republice je 3,5 milionu vlastníků půdy. Když jsme před čtyřmi lety navrhovali, aby zemědělci měli předkupní právo na půdu, byli jsme označeni za komunisty," řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zemědělská půda podle něj v Česku dál mizí kvůli nové zástavbě.
Někteří zemědělci si také stěžovali na složitá pravidla dotací na projekty krajinných prvků. Na program rozvoje venkova dává Evropská unie 15 miliard korun ročně, z toho 60 procent dotací směřuje na podporu ekologického zemědělství nebo do oblastí, kde je zemědělství znevýhodněné. Dalších 22 miliard korun dává EU na takzvaný greening, což jsou postupy příznivé pro klima a životní prostředí, uvedl tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle Vaňouse jsou ale často komplikované.*