Bramborovým polím v Česku škodí sucho, výnosy sklízených raných odrůd v Polabí jsou nižší. Brambory jsou dražší. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram 12 až 14 korun, přibližně o polovinu víc než ve stejné době před rokem. Uvedl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček před bramborářským seminářem v Jitkově. Později sklízeným bramborám na Vysočině by ještě mohl pomoci déšť, pokud začne pršet v nejbližší době.
Dovoz brambor se teď nevyplácí, protože v jiných zemích jsou ještě o něco dražší. "Ze zahraničí jsem přesvědčený, sem fakticky žádné brambory nejdou, protože farmářská cena konzumních brambor například v Německu se teď pohybovala okolo 17 korun za kilogram," řekl Králíček. Sucho uškodilo pěstitelům i v jiných státech. Na druhou stranu zpracovatelé brambor v západní Evropě mají zvýšenou poptávku po bramborách na výrobu hranolků, které vyvážejí i mimo EU, uvedl. Nedostatek vláhy mají bramborová pole na řadě míst v Česku. "Jsou samozřejmě rozdíly, ale obecně se dá říci, že velkou většinu ploch poškodilo sucho," řekl Králíček. Kdyby v příštích dvou týdnech pršelo, mohla by se někde situace zlepšit. Jaká by mohla být nakonec úroda brambor, se podle předsedy zatím těžko odhaduje. "Letošní rok nebude rekordní, budeme rádi, pokud by byl průměrný," uvedl. Na Vysočině, kde je víc než třetina bramborových polí v Česku, se kvůli deštivému jaru zpozdilo sázení. Obvykle skončí 10. května, letos ho zemědělské podniky dokončovaly v závěru května, výjimečně i v červnu. "Když v Polabí začínala sklizeň, na Vysočině dobíhaly poslední výsadby," uvedl Králíček. Sklízení raných brambor v Polabí začalo v prvním červnovém týdnu, proti obvyklým rokům i s desetidenním zpožděním. Hektarové výnosy se tam pohybují mezi 25 až 30 tunami. "Dřív byli v této době pěstitelé zvyklí na vyšší výnosy," uvedl Králíček. Ceny nových brambor se přes léto do začátku sklizně na Vysočině počátkem září minulé roky snižovaly. Teď je tento pokles podle předsedy svazu výrazně pomalejší.*
