Vývoz chmele i hodnota vyvezeného chmele stouply

Vývoz českého chmele loni meziročně vzrostl o 150 tun na 3818 tun. Zvýšila se také hodnota vyvezeného chmele na 988 milionů korun. O rok dříve to bylo 877 milionů korun. Nejvíc chmele mířilo do Německa, na druhém místě je Čína. Výsledky exportu poskytl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

K vyšší hodnotě vyvezeného chmele přispěla podle Kovaříka poptávka pivovarů po kvalitní surovině pro výrobu svého piva. Pěstování chmele v České republice znovu pomohlo zmírnit záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu České republiky v roce 2016, doplnil tajemník.

Šedesát procent loňských dodávek chmele směřovalo mimo Evropskou unii. Dominantní je nadále asijský trh. Z dlouhodobého pohledu nejvíce zpracovaného chmele putuje do Japonska, nižší vyvezené množství (v tunách) je ovlivněno vstřícností japonských odběratelů a přesunem neuskutečněných dodávek v neúrodném roce do následujících období, vysvětlil Kovařík. Obchod s Čínou již několik let posiluje. Meziročně vzrostl vývoz do Ruska, Belgie, Jihoafrické republiky nebo USA.

Plocha chmelnic v letošním roce podle Kovaříka nepatrně roste, což je předpokladem pro zvyšování exportu. Chmelnice letos zaberou 4945 hektarů.

Česká republika si 8. května připomene desetileté výročí zápisu chráněného označení původu Žatecký chmel do rejstříku EU. V souvislosti s chmelem usiluje město Žatec o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Česká republika už nominaci Žatce jako místa spojeného se staletou historií výroby piva odeslala.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down