Zdražování je i důsledek Green Dealu

Máslo v současnosti nemůže být levné. Za jeho cenu nemohou ani zemědělci, potravináři a ve finále ani obchodníci. Jen za prvních devět měsíců chybělo letošního roku na trhu chyběly dva tisíce tun smetany. Musí se nakupovat a stojí sto korun za kilogram? a spotová cena je 250 korun. Uvedla to prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová na nedávném semináři s názvem Cena a kvalita potravin v souvislostech, který pořádala Regionální agrární komora Pardubického kraje v Dašicích.

Tlak na snižování živočišné produkce

Večeřová poukázala na to, že v Nizozemsku, v Irsku a dalších zemích klesly stavy skotu, Dánsko chce na ně mít emisní povolenky, tak se do tohoto odvětví neinvestuje. Je znát tlak EU na snižování živočišné produkce. „Pokud to bude takto pokračovat, tak bych se nedivila, že za čtyři roky tu máslo bude stát 300 korun, protože tady nebude surovina, nebude tu z čeho vyrábět,“ konstatovala s tím, že nejde jen o mléko. Připomněla rovněž omezování využívání pesticidů a další opatření, jako je DZES 5. Tím, že se nebudou používat pesticidy a řada plodin se nebude moc pěstovat, může vzniknout určitý nedostatek. A čeho je nedostatek, to je drahé, řekla.  Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poznamenal, že máslo zdražuje nejen v České republice, ale i v dalších zemích. V ČR však zdražuje nejvíce z celé EU. Meziroční nárůst cen másla činí více než 40 procent. Podle Kovandy se projevuje celosvětový nárůst poptávky po mléčných výrobcích, který je intenzivnější než nárůst nabídky, což vede k cenovým tlakům. Vedle toho se uplatňuje politika obchodních řetězců v ČR, přičemž dvě největší skupiny řetězců ovládají více než polovinu trhu, což jim umožňuje „čarovat s maržemi“. Kovanda sdělil, že podle Českého statistického úřadu v říjnu stála kostka másla 68,77 koruny. Podle něj důvodem je kromě objektivních příčin, které jsou celoevropsky přítomny, český aspekt, kterým je malá konkurence. „V minulých letech byly ceny potravin podrobeny v minulých letech větší celospolečenské kontrole, potom ostražitost společnosti opadla a důsledkem toho je situace kolem másla,“ vysvětlil. Předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu a skupiny COOP Pavel Březina uvedl, že některé řetězce se snaží nalákat zákazníky a v akcích prodávají máslo pod 60 korun, to znamená, že v akci prodávají pod výrobními náklady. Za tu cenu však obchodníci máslo nekupují. Podle Březiny máslo je dnes položkou, na kterou si obchodníci dávají minimální přirážku.

Máslo je první vlaštovkou

Večeřová upozornila, že máslo je jen první vlaštovkou toho, co nastane zřejmě v budoucnu. „Po tom, co se na nás žene z Evropy, to nemůže být lepší,“ konstatovala a poukázala na nařízení proti odlesňování, vykazování uhlíkové stopy či otázku potravinového odpadu. „Potravinář si však nemůže dovolit žádný odpad, protože je to drahé. Proto se zbytky z výroby buď zkrmují, nebo využijí v bioplynových stanicích. Evropská komise však navrhla, aby se potravinový odpad snížil o deset procent, návrh Evropského parlamentu bylo snížení o 20 procent. „Jak ale z nuly něco snížíte o dvacet procent, to nevím,“ podotkla. Podle Večeřové nejvyšší odpad je v domácnostech, ale neexistuje páka, aby ho snížily.