
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni mezi zemědělce rozdělil 41,2 miliardy korun v rámci takzvané společné zemědělské politiky EU. Je to o 10,3 miliardy více oproti roku 2023, kdy fond vyplatil 30,9 miliardy Kč. Nejvíce peněz, 25 miliard Kč, šlo loni na přímé platby, které zvyšují ziskovost zemědělské činnosti a vyplácí se na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. V národních dotačních titulech SZIF loni vyplatil 2,9 miliardy korun, meziročně o miliardu méně. Vyplývá to z výroční zprávy fondu, kterou schválila vláda.

"Fond v roce 2024 přijal 30 513 jednotných žádostí, na jejichž základě byla administrována podpora v oblasti přímých plateb a neprojektových opatření Rozvoje venkova. Na přímé platby bylo určeno 25 miliard korun a na Program rozvoje venkova a Rozvoj venkova 15 miliard korun," uvedl ve zprávě generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Peníze vyplacené na přímé platby meziročně vzrostly o necelých deset miliard. Přímé platby jsou financovány v převážné většině z evropských zdrojů, částečně jsou doplněny ze státního rozpočtu. Nejrozšířenější podporou v přímých platbách je Základní podpora příjmu pro udržitelnost, jejímž cílem je stabilizace příjmů zemědělců a nárok na ni vzniká každému aktivnímu zemědělci s alespoň jedním hektarem obhospodařované půdy. Loni obdrželi čeští farmáři ze zmíněné podpory 7,7 miliardy korun.
Platby na rozvoj venkova představují takzvaný druhý pilíř, ze kterého zemědělci získávají evropské platby. Programy rozvoje venkova jsou spolufinancovány z vnitrostátních rozpočtů a mohou být připravovány buď na celostátní, nebo na regionální úrovni. Programy například podporují diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvářet nová pracovní místa a zvýšit hospodářský rozvoj nebo investice pro konkurenceschopnost a inovace podniků.*