Podle zdravotního ústavu u některých druhů potravin přetrvává kontaminace plísněmi

 U některých druhů potravin v Česku trvá kontaminace plísněni, stravu dál významně zatěžuje také kadmium, zjistil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Snížila se zátěž olovem. O dílčích výsledcích loňského sledování toho, jak je tuzemská populace dlouhodobě vystavena škodlivým látkám a také živinám, informoval SZÚ.  Česká republika podle něj ale patří v tomto ohledu nadále mezi nejbezpečnější země ve světě.

SZÚ prověřuje víc než 3400 různých potravin, zásadních je zhruba 50 druhů. Na základě výsledků mohou odborníci upravovat v legislativě limity různých látek v potravinách na trhu. "Dílčí výsledky za rok 2021 prokázaly u některých druhů potravin přetrvávající problém kontaminace plísněmi," uvedl SZÚ. "Stravu Čechů dnes už méně zatěžují polychlorované bifenyly (PCB), zátěž olovem se také snížila, díky nahrazení v benzinech, ale kadmium je stále ve stravě významně zatěžujícím prvkem," dodal. Zárodky plísně Aspergillus flavus, které tvoří aflatoxiny, testy odhalily ve 13 procentech ze 456 vzorků potravin. "Jak ukázaly testy, potenciální dávky jedovatých toxinů mohou lidé přijímat v potravinách jako černý a ovocný čaj, polohrubá mouka, těstoviny, rýže, pepř, listové těsto, vlašské ořechy, hrách, a dokonce i dětská kaše," komentoval výsledky vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Jiří Ruprich.  Aflatoxiny paří mezi jedy produkované plísněmi, které způsobují zažívací potíže, zatěžují játra, ledviny i imunitní systém a některé z nich jsou rakovinotvorné. Ředitelka SZÚ Barbora Macková upozornila, že tyto škodlivé látky nelze odstranit vařením a třeba u čajů ani přelitím vroucí vodou. "Obzvlášť častou chybou je, když lidé už dokonce vidí zasažení potravin plísní a jen odeberou nebo odkrojí viditelně plesnivou část. Plísně ale vždy prorůstají do celé potraviny," varovala. U kadmia prošlo analýzou celkem 189 druhů potravin v téměř 3500 vzorcích. Ukázalo se, že zátěž kadmiem u dospělých mužů a těhotných žen se blíží evropskému toxikologickému limitu, u dětí limit překračovala dvojnásobně. K významným zdrojům patřily brambory a výrobky z brambor, běžné a jemné pečivo, mouka, těstoviny a rýže. "Nejvyšší koncentrace kadmia byly zaznamenány v kakau, bramborových lupíncích, arašídech, sóji a výrobcích z ní, dále ve slaném trvanlivém pečivu, špenátu, koření, čokoládě a v celeru," uvedl SZÚ. Podíl potravin živočišného původu na vystavení lidí kadmiu je ve srovnání s rostlinnými potravinami nízký, dodal.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down