Sklizeň ve středních Čechách postupuje proti předchozím rokům pomaleji, důvodem jsou deště. Zpoždění je přibližně týden, v jednotlivých regionech se může lišit. Výnosy jsou celkem obstojné, řekl Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství, který hospodaří v Chodouni na Berounsku.

Podle Stehlíka jsou žňové práce stále v podstatě na začátku. Pokračuje sklízení pšenice a řepky. "Samozřejmě průběh počasí začátek žní zatím zásadně komplikuje," popsal zemědělec. Podle něj se to může projevit na kvalitě sklízené pšenice, záležet však bude i na vydatnosti dešťů. Škody v některých regionech napáchaly též kroupy.
Ve středních Čechách je sklizená více než polovina ploch osetých řepkou, pod střechou už je též téměř všechen ozimý ječmen, ale celkově jen zhruba pětina všech obilovin.
Většina zemědělců, kteří mají kombinovanou výrobu, se nyní podle Stehlíka věnuje žním a druhou senoseč zatím odkládají. Tráva je ale proti předešlým letům výrazně více narostlá. "Úroda pícnin je letos velmi slušná," dodal farmář.
Celkem je ve středočeském regionu oseto obilovinami přes 251 000 hektarů půdy, řepka roste téměř na 81 000 hektarech. V celé ČR je obilovinami oseto více než 1,2 milionu hektarů půdy a řepkou přes 342 000 hektarů půdy.*

V Ústeckém kraji začala sklizeň pšenice a řepky, komplikuje ji déšť. Výnosy ze sklizně však podle krajské agrární komory překonají uplynulé suché roky i loňský propad kvůli přemnoženým hrabošům. Ředitel společnosti Agri Libochovice na Litoměřicku Martin Kučera řekl, že se tuna řepky prodává zhruba za 14 000 korun, je tak podle něj na cenovém maximu, výkupní cena pšenice je průměrná

V regionu je téměř u konce sklizeň ozimého ječmene, proti roku 2020 budou výnosy zhruba o 20 procent vyšší, uvedl na stránkách komory její předseda Jaroslav Brožka. "Problém je s jeho kvalitou," řekl Brožka s tím, že jde o nízkou objemovou hmotnost, kvůli které se vykupuje plodina za nižší cenu. Místo 4000 korun za tunu jde na odbyt za 3200 korun. I u řepky lze podle Brožka očekávat vyšší výnosy v průměru o 15 až 20 procent proti loňskému roku. Loňské výnosy by měly být překonány i u potravinářské pšenice.
Na pole se dnes vydali také zemědělci z Litoměřicka, kteří bojují s deštěm. Loni sklidili úrodu za 14 dní, dnes nejsou po dvou týdnech ani ve dvou třetinách. "Letošní rok je po dlouhých suchých letech naopak mokrý," řekl Kučera s tím, že stroje několikrát kvůli vlhku ani nevyjely. "Každému sekání předchází odběr vzorků, kdy ráno musí agronomové vyjet na jednotlivé hony, odebrat vzorky a změřit je na přístrojích na měření vlhkosti, a podle toho se rozhodnout, na které pole ten den pojedeme," uvedl Kučera. Také dnes na Litoměřicku sklizeň přerušila bouřka. Podle Kučery jde o běžný proces, během let bez deště se na něj jenom zapomnělo.
Pšenice na některých místech kvůli srážkám polehla, pro stroje je těžší ji sklidit a podle Kučery je kvůli tomu úroda o něco nižší. Obavu mají zemědělci i z klíčení, taková plodina je neprodejná.*

Až pětinu ploch zatím nemohli osít někteří jihočeští zemědělci. Deště ztížily setí ozimých plodin i podzimní práce, opožděná je sklizeň kukuřice na zrno i sóji. Problémy jsou i se sklizní druhých otav na zmáčených loukách, stejně jako nejde zorat všechnu půdu, aby byla připravená na jaro. V některých podnicích komplikuje práce koronavirová nákaza.

Na polích zůstává část plodin, nedaří se ani včas zasít ozimé plodiny. Potýká se s tím třeba zemědělské družstvo Opařany na Táborsku, které hospodaří na 4700 hektarech a chová 2000 kusů skotu. "Mokro máme. Zhruba deset procent ploch jsme vůbec nezaseli. Strašně se opozdila sklizeň sóji a opožďuje se sklizeň kukuřice na zrno. Plochy, které už měly být uvolněné pro setí, nejsou," řekl předseda představenstva Vlastimil Procházka. Když se kukuřice sklidí až v zimě, může být zrno méně kvalitní a nepoužitelné pro živočišnou výrobu. Kukuřici pěstuje družstvo na pětině orné půdy, na 650 hektarech. Firma Rhea holding, která v jižních Čechách, na jihozápadní Moravě a jižním Slovensku obhospodařuje 21 tisíc hektarů, má na polích ještě asi 35 procent zrnových kukuřic a část ploch zatím nemohla osít, řekl majitel holdingu Josef Kolář. Zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi, potřebují osít 60 hektarů ozimé pšenice. "Byl bych rád, kdyby se podařilo do 12. listopadu zasít aspoň 50 hektarů. S orbou stojíme, ještě nám chybí zorat asi 200 hektarů, abychom byli připraveni na jaro, a to teď nejde," poznamenal předseda družstva Jan Rytíř.*

 

Na Vysočině začala naplno rozbíhat sklizeň brambor. Podle prvních výsledků se jich urodilo víc než vloni, ale kvůli častým a vydatným dešťům lze čekat větší problémy s kvalitou. Někde nemohli pěstitelé včas postřikovat proti plísni, na pole totiž nemohla vjet technika, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Voda stála místy v brázdách i v tomto týdnu.

"Podle hlášení pěstitelů budou výnosy vyšší než v minulém roce. Lokálně se budou vyskytovat problémy s kvalitou brambor," řekl Králíček. Uvedl, že kromě plísně jsou někde hlízy kvůli nadměrně zamokřené půdě poškozené také bakteriózami.
Zemědělské podniky Vysočiny mají letos podle statistiky brambory na 8065 hektarech, což je třetina bramborových polí v ČR. Na Vysočině se pěstují později sklízené odrůdy, zemědělci začínají brambory vybírat zpravidla po žních.
Letošní sezona bude podle Králíčka jiná než před rokem. V Polabí, kde se pěstují ranější brambory, jsou nadprůměrné výnosy. Zatímco loni touto dobou jejich sklizeň končila, tam teď ještě jsou nejméně na 40 procentech polí. Na trhu se tak tyto brambory budou potkávat s produkcí z Vysočiny. "Nabídka bude vysoká. Cena bude stagnovat, ne-li klesat," uvedl předseda.
Při prodeji ve velkém teď zemědělci dostávají za kilogram okolo tří korun, při drobném prodeji ze dvora farem mezi sedmi a devíti korunami. V obchodních řetězcích se podle Králíčka brambory prodávají běžně asi za 15 korun, ale při akcích cena za kilogram klesá i k osmi korunám.
Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku pěstuje brambory na 160 hektarech. Pro svou linku na loupání brambor už brambory v malém rozsahu vybírá měsíc. "Naplno jsme začali sklízet tento týden," řekl předseda představenstva Josef Houček. Výnosy podle jeho předpokladu nebudou tak dobré jako třeba v Polabí. Počítá spíš s průměrným výsledkem, u některých odrůd i s podprůměrným. "Poznatky jsou všelijaké, je to odrůda od odrůdy, pole od pole," uvedl.*

Díky deštivému počasí v uplynulém týdnu z mapy zemědělského sucha v Česku prakticky zmizely tři nejhorší stupně sucha ze šesti. Ke zlepšení situace došlo v uplynulých dvou týdnech nejen v povrchové vrstvě půdy, ale zejména v hlubší vrstvě do jednoho metru. V komentáři k aktuální situaci to uvedli tvůrci portálu InterSucho.

"Intenzita sucha v povrchové vrstvě se zlepšila natolik, že v podstatě zde sucho není sledováno. Vyskytují se pouze tři menší oblasti se sníženou úrovní půdní vláhy a to v Českém lese, na Českolipsku a na Krnovsku," stojí v analýze k týdnu do 7. června.
Situace se druhý týden v řadě zlepšovala i v hlubší vrstvě půdy od 40 centimetrů do jednoho metru. I přes toto zlepšování je ale přibližně na polovině území počínající sucho, výrazné až extrémní sucho, tedy dva nejvyšší stupně ze šesti, se vyskytuje v jižních Čechách, Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém kraji a v Jeseníkách.
Do analýzy ještě nebyl zahrnutý stav po nedělních deštích.
Podle desetidenní předpovědi odborníků se bude tento týden sucho až do hloubky 100 centimetrů mírně zhoršovat, ale pouze na území východních a severovýchodních Čech, kde se budou až do neděle zvětšovat oblasti postižené třemi nejhoršími stupni sucha, na začátku dalšího týdne by se to ale mělo znovu zlepšit.*

Nejhorší zemědělské sucho první poloviny roku má Česko patrně za sebou. V komentáři k aktuální mapě sucha to uvedli tvůrci portálu InterSucho. Tři nejhorší stupně sucha ze šesti zůstaly v neděli ráno pouze na šesti procentech území republiky díky intenzivním dešťům. Při podrobnějším pohledu je však situace extrémně odlišná ve vrstvě půdy do 40 centimetrů a v hlubší vrstvě od jednoho metru. Zatímco v horní vrstvě sucho v Česku prakticky není, hlouběji zůstává situace velmi vážná, vyplývá z dat, která dnes vědci na portálu www.intersucho.cz zveřejnili.

Především na Moravě napršelo v sobotu na většině území mezi 20 a 30 milimetry srážek, uvedl na twittru poskytovatel meteorologických služeb Amper Meteo. V Čechách byly úhrny většinou mezi deseti a 20 milimetry. Takové úhrny dokázaly velmi dobře dosytit horní vrstvu půdy, hlouběji už se voda nedostala a situace zůstává téměř neměnná. Podle tvůrců InterSucha je tak současná situace unikátní. "S napětím jsme čekali, zda se voda z víkendových dešťů dostane hlouběji, ale vyschlá půda a žíznivá vegetace toho moc nepropustily," uvedli v komentáři na twittru.

Velké sucho v hlubší vrstvě tak nadále zůstává v Jeseníkách, na pomezí Pardubického, Jihomoravského a Olomouckého kraje, na Třeboňsku a Českobudějovicku, Karlovarském kraji a v západní části Libereckého kraje. Míru sucha vědci určují při porovnání aktuální nasycenosti půdy a průměrné nasycenosti v letech 1961 až 2010.

Podle předpovědí na nejbližších deset dnů by měla být situace se suchem podobná té současné. Občasné přeháňky a deště a denní teploty mezi 15 a 20 stupni situaci nijak výrazněji nezlepší ani nezhorší.*

Deště v posledních dnech sice téměř zažehnaly v Česku sucho v půdě v hloubce do jednoho metru. Zemědělce ale znepokojuje chybějící sníh. Leží prakticky jen na horách ve vyšších polohách, což znamená, že v březnu a v dubnu, kdy sníh odtává, už se nebude voda v půdě doplňovat. Zima sice ještě neskončila a stále může sníh napadnout, předpovědní modely už však velkou šanci sněhovým srážkám nedávají, řekl Miroslav Trnka z projektu InterSucho. Vědci určují míru sucha v půdě jako poměr aktuální nasycenosti k průměru za léta 1961 až 2010.

Podobně suché zimy se sice v minulosti objevily, ta nynější je však mnohem rizikovější vzhledem k tomu, že sucho v Česku trvá posledních pět let. "Kdyby byla takhle suchá zima v roce 2014, ještě by to nebylo tak dramatické jako teď," řekl Trnka.
První projevy sucha lze letos očekávat v době, kdy začnou růst rostliny a vodu spotřebovávat. V posledních letech k jarnímu suchu přispívá i to, že vzhledem k oteplování klimatu startuje vegetace dříve a zásoby vody se rychleji vyčerpají. Vzhledem k současné situaci se nedá očekávat ani dosycení podzemních zdrojů. "Zemědělci všechno toto vnímají, a i když není situace alarmující, jsou nervózní. A dramatické zlepšení nás nečeká ani podle střednědobé a dlouhodobé předpovědi a ani podle předpovědi na základě statistiky," řekl Trnka. Může se projevit nedostatek vody pro závlahy, chovatelé zvířat mohou mít problém tam, kde jim postupně vysychá podzemní zdroj.
Horší než zemědělské sucho je v současnosti sucho hydrologické. Že je situace poměrně vážná, naznačují i kroky vodohospodářů, kteří mimořádnou manipulací na některých vodních nádržích chtějí zajistit pro jaro a léto dostatek vody. Přítok do některých přehrad je totiž nyní menší než minimální povolený odtok.
InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.*

Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho. Sucho vymizelo v květnu v povrchové vrstvě do 40 centimetrů zcela a v hloubce do jednoho metru ve velké části republiky, řekl bioklimatolog a koordinátor projektu InterSucho Miroslav Trnka. V dalších dvou až třech týdnech se definitivně rozhodne, jak bude vypadat letošní úroda na polích.

"Neuspokojivý stav už zůstává jen v Poohří, na Rakovnicku, Lounsku. Odtud stále zemědělci hlásí těžké poškození porostů. Hodně ubrali na pesimismu především na Moravě. I když střední Morava ještě suchem zůstává zasažená. Jedná se o oblasti, kde je sucho už řadu měsíců," uvedl Trnka.
Je zřejmé, dodal, že velké dubnové sucho poškodilo některé porosty tak, že část ztrát už dohnat nelze. "U jarního ječmene budou výnosy nižší než obvykle, u pšenice a řepky se prognóza pomalu zlepšuje. Ukázalo se, že pranostika "studený máj, ve stodole rád" je pravdivá," uvedl Trnka. Zdůraznil, že deště přišly na poslední chvíli. "Kdyby přišly o týden později, škody mohly být výrazně větší," doplnil Trnka.
V dalších týdnech se bude rozhodovat o velikosti zrna. Deštivé počasí dneškem končí. Modely nyní na další dva týdny předpovídají pro červen nadprůměrné teploty okolo 25 stupňů a srážek bude málo, pravděpodobně jen přeháňky," uvedl Trnkův kolega Pavel Zahradníček. Nyní lze podle něj říct, že květen byl proti průměru let 1981 až 2010 teplotně podprůměrný a srážkově nadprůměrný.
"Vzhledem k tomu, že v minulých týdnech nepršelo všude stejně a déšť přišel do suché krajiny, dají se očekávat ve výnosech výrazné regionální rozdíly. Vliv na ně má i druh a kvalita půdy," uvedl Trnka. Těžší a hlubší půdy nyní akumulovaly velký objem vody, písčitější a mělčí budou vysychat rychleji.*

Zatímco některé polní plodiny na jižní Moravě květnové deštivé a chladné počasí zachránilo, některé byly suchem tak zdecimované, že ani květnová vláha už škodám nezabránila. Pozdě přišla pro ozimý ječmen, někde i pro ozimou pšenici, naopak dobře se vede jarním plodinám či cukrové řepě. Slabý bude také výnos z první seče krmiv pro zvířata, vyplývá z odpovědí zemědělců.

"Pšenice je řidší a ne všechny odnože jsou životaschopné. Nyní se bude rozhodovat o velikosti zrna. Už teď je ale možné říct, že výnos bude kvůli suchu o 30 procent nižší, než by byl v případě příznivých podmínek," řekl předseda Pomony Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorný. V Agrospolu Knínice z Blanenska nejhůře dopadl ozimý ječmen. "Jak přišel déšť, tak už vymetal a klasy jsou malé. U ostatních plodin, jako je ozimá pšenice a jarní ječmen, teprve uvidíme, jak vystrčí klasy. Odnoží je přece jen více než loni," řekl předseda Ladislav Menšík. O velikosti úrody se rozhodne během dvou následujících týdnů. Podle ředitele podniku Pooslaví Nová Ves Lukáše Jurečky déšť zachránil to, co ještě přežilo. "Díky tomu by mohly být ztráty u obilnin do deseti procent," řekl Jurečka, který hospodaří na západním Brněnsku. "Zůstala nám šance mít solidní úrodu," řekl Jurečka.
U řepky je podle zemědělců otázka, jak nakonec dopadne, i když sucho na ni dopadlo poměrně tvrdě. Problematické je pro zemědělce nyní zajištění dostatku píce pro zvířata, protože trvalé travní porosty či vojtěška rostly v dubnu jen málo. "Před dešti vojtěška narostla jen deset až 15 centimetrů, teď poskočila o 20 až 30 centimetrů. Zvažovali jsme, kdy do ní vyjedeme a teď čekáme, až to trochu oschne," řekl Jurečka. Menšík doufá, že přijde pár suchých dnů, aby nepřišel druhý extrém, že konečně narostlá vojtěška na polích začne hnít. "I tak ale nebude první seč nic moc, druhá už by snad měla být lepší," řekl Menšík.
Dobře se naopak nyní daří například cukrové řepě, kukuřice čeká na teplejší počasí. Zatím je na řadě míst kvůli nízkým teplotám zažloutlá. Jarní plodiny vzcházejí sice nerovnoměrně, ale zatím vypadají dobře.
V Těšeticích se také musejí potýkat například až s kalamitně přemnoženými hraboši, kteří mohou ještě jinak solidní úrodu zdecimovat.*

Státní podnik Lesy České republiky zvýšil odhad škod po silném větru, deštích a sněžení až na 350 000 metrů krychlových poničeného dřeva. Informovala o tom mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Ještě včera podnik odhadoval škody na 150 000 metrů krychlových. Lesníci lidem stále nedoporučují vstupovat do lesů.

Přestože se vítr uklidňuje, na mnoha místech je mlha a silně sněží. Zatím tedy škody v lesních porostech státní podnik pouze odhaduje. Škody mohou podle výrobně-technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického dosáhnout až 350 000 kubíků dřeva. Konkrétní situaci na území jednotlivých lesních správ podnik vyhodnocuje. Nejvíce stromů tento týden zatím spadlo v Beskydech, v Krušných horách, na Šumavě, ve středních a východních Čechách.
Podle Lidického nelze současnou epizodu považovat za ukončenou. Těžký mokrý sníh může podle lesníků poškodit mladší porosty, zatížené koruny stromů snadno podlehnou i podstatně menším poryvům větru. Lidický poznamenal, že v této chvíli nemají informace o tom, že by šlo o kalamitu mimořádného rozsahu.

Poškozené dříví představuje přes čtyři procenta z plánovaných ročních těžeb, které jsou kolem osmi milionů metrů krychlových. Při dosud největší kalamitě po orkánu Kyrill v lednu 2007 bylo v lesích podniku poničeno přes pět milionů metrů krychlových dřeva.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down