Problematikou kolem pořádání, fungování i významu farmářských trhů se v polovině září zabývala v Praze mezinárodní konferenci s názvem Farmářské trhy a veřejný prostor – důležité místo pro rodinné farmy i pro vás, kterou uspořádala Asociace farmářských tržišť ČR. Konferenci zahájil ministr zemědělství Marian Jurečka, který ve svém vystoupení vyzdvihl přínos farmářských trhů pro drobné zemědělce a producenty.

Podle ministra je velmi pozitivní, že se farmářským trhům po pěti letech vzniku tohoto fenoménu v České republice daří. „Když se dnes podíváme na průzkumy veřejného mínění, které hovoří o tom, co dnes lidé řeší,  překvapivě v posledních letech vychází na druhém třetím místě téma kvality potravin,“ řekl Jurečka. Podle jeho slov však nejde jen o samotnou kvalitu potravin, ale také o příběh spojený s konkrétní potravinou a jejím producentem. „Zákazník chce vědět, koho nákupem takové potraviny podporuje, kdo je ten zemědělec... Já osobně mám zkušenosti s prodejem výpěstků z naší farmy a vím, že osobní kontakt se zákazníkem je důležitý, protože ten se pak vrací a nehledá jiný výrobek mimo jiné také proto, že toho, kdo jej vyrobil, osobně zná a má o něm i o jeho činnosti dostatek informací,“ řekl ministr a dodal, že vybudovat si takové vazby je pro zemědělce velká výhoda.

Ministr také uvedl, že pro to, aby si farmářské trhy udržely patřičnou kvalitu, je důležité, jaké podmínky pro jejich fungování nastaví komunální politici. „Je největším nešvarem, když si farmářský trh neudrží svoji úroveň, kterou vytvářejí zemědělci a výrobci, a jeho organizátoři na něj pustí překupníky a dovozce,“ řekl ministr.

 

Nezbytný marketing

Podle Jurečky dnes doba nutí zemědělce nabízet svoji produkci dokonale zabalenou, přitažlivou pro zákazníka a mít perfektní marketing. Jako příklad uvedl moravské vinaře, jimž se právě dokonalý marketing vyplatil. Právě v marketingu mají zemědělci podle jeho slov ještě značné rezervy, a jak řekl, v této oblasti může výrazně pomoci i ministerstvo zemědělství zejména v podpoře propagace značek Regionální potravina či Bio a dalších. V této souvislosti ministr zmínil snahu smysluplně spojit značky kvality, které vznikaly v jednotlivých krajích, například Perla Zlínska, či Chutná hezky, jihočesky, se značkou Regionální potravina, kterou je v současné době označeno již téměř pět stovek potravinářských výrobků. Podle jeho slov se totiž spotřebitel v množství různých značek ztrácí. Ministr také vyjádřil ochotu svého úřadu podílet se na podpoře farmářských tržišť, jak formálně, například formou záštity či osvětou mezi samotnými zemědělci, tak případně i finančně v rámci propagace.

Starostka vídeňské městské části 4 Barbara Neurothová ve svém příspěvku popsala situaci kolem farmářských trhů ve Vídni. Ve 23 místních obvodech rakouského hlavního města se podmínky farmářských trhů liší. Různé jsou poplatky za prodej a různá je i organizace trhů, kterou určují vedení jednotlivých městských částí. Ta také rozhodují o umístění tržišť a zčásti i o sortimentu, který se na nich bude prodávat.

Neurothová uvedla, že na nejznámější vídeňské tržnici Naschmarkt, kde se nachází zhruba 120 stánků a řada restaurací a kaváren, mají svoje prodejní místa i farmáři ze Slovenska a Maďarska.

V závěru svého vystoupení pak starostka pozvala k prodeji na vídeňských tržištích také české farmáře. Uvedla že administrativně lze prodej velmi snadno zařídit, stačí potvrzení o vlastní zemědělské činnosti, tedy prokázat, že jde o hospodařícího zemědělce s vlastní produkcí. Po předložení takového dokladu pak bude zájemci přiděleno konkrétní identifikační číslo pro potřeby daňového systému a také místo na tržišti.

 

Úspěšné trhy v Plzni

Jak se prosazují farmářské trhy v metropoli západních Čech, popsal na konferenci Tomáš Popp z plzeňského sdružení Envic, které tamní trhy jednou za čtrnáct dní pořádá. Podle jeho slov je důležité, že u nás na rozdíl od sousedních zemí vznikaly farmářské trhy tzv. zdola a prodává se na nich nejen o ovoce a zelenina, ale i další, zpracované produkty, například marmelády, pekařské či cukrářské výrobky nebo sirupy a mošty. „Ukazuje se, že farmářské trhy jsou generátorem kreativity mnoha lidí, nejenom farmářů, ale i lidí ve městech, kteří se snaží vyrábět dobré jídlo,“ řekl Popp. Zásadní jsou však podle něj pravidla, která určují, kdo, co a za jakých podmínek může na farmářských trzích prodávat a jaký podíl produktů může být z dovozu. „Ideální je, aby se na farmářských  trzích prodávaly tuzemské produkty, nejlépe přímo z daného regionu,“ uvedl. V této souvislosti zmínil kodex Asociace farmářských tržišť ČR, který právě tyto aspekty řeší a stanovuje.

Podle Poppa jsou pro zákazníky farmářské trhy určitou alternativou vůči supermarketům a spotřebitelé na nich oceňují hlavně čerstvost, chuť, konkrétní původ nabízených produktů a také osobní setkání s farmářem, který je vyprodukoval. Současně tyto kontakty farmáři umožní jednak rozšířit okruh stálých zákazníků, a jednak to podpoří i jeho případné další aktivity na farmě, například v rámci agroturistiky či gastronomie. Zároveň mají zemědělci kontrolu nad prodejem svého zboží i nad jeho cenou a také možnost ověřit si přímo v praxi, jak na jeho novinky v sortimentu budou reagovat spotřebitelé.

„Plzeňské farmářské trhy ročně vygenerují tržby kolem 16 milionů korun, což jsou peníze, které zůstanou na farmách,“ řekl Popp. Za prodejní místo se zde platí 800 korun včetně DPH a v ceně je zapůjčení stánku a de facto také propagace výrobce na internetu i v tištěných médiích a další aktivity spojené s farmářským trhem. Sdružení Envic má za sebou již čtyři úspěšné sezóny se stálým okruhem prodejců i zákazníků.

Pro dlouhodobé kvalitní fungování farmářských trhů je podle jeho slov nezbytný vstřícný přístup komunálních politiků. Jde například o to, aby neměli prodejci problémy s parkováním u stánků, a také o předvídatelnost a udržitelnost trhů. „Snažíme se tyto otázky řešit dopředu a samosprávám vysvětlovat, co potřebuje farmář, aby mohl na trzích prodávat,“ konstatoval Popp.

Bohužel se množí případy, kdy jsou úředníci přesvědčeni o tom, že  jsou sami schopni organizovat farmářské trhy, případně jejich organizací pověří jiný subjekt na základě jeho vyšší finanční nabídky. To obvykle vede ke snížení kvality farmářských trhů jak z hlediska nabízeného sortimentu, tak i způsobu prodeje. Příkladem může být tržiště na pražském Kubánském náměstí, jehož provozování před časem převzala městská část Prahy 10.

Jak vyplývá z výsledků nedávného výzkumu společnosti Nielsen, alespoň někdy nakupuje na farmářských trzích více než třetina obyvatel České republiky. Lidé na trhy nejčastěji chodí nakupovat ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a uzeniny. Na trzích hledají především kvalitu, která je podle nich vyšší než v běžných obchodech. Podle Lenky Krbcové, šéfredaktorky serveru Vitalia.cz, který farmářské trhy dlouhodobě sleduje, se nyní s různou pravidelností trhy konají zhruba na 180 místech ČR. Některé z nich označující se za farmářské jsou však podle ní spíše trhy potravinovými a zákazníci mohou proto být zklamaní.*

Nejsou to jen farmářská tržiště, která umožní zákazníkům nakoupit kvalitní potraviny přímo od výrobců. Počátkem letošního července se stala novým kulturně gastronomickým centrem bývalá nákladní vlečná loď, která původně převážela potraviny z Čech na překladiště v Hamburku či Rotterdamu. Ta se v blízkosti železničního mostu na Výtoni na pražské náplavce v Praze 2 proměnila ve farmářskou loď Petra. Její provoz, stejně jako provoz farmářských tržišť Náplavka a Jiřák, zajišťuje občanské sdružení Archetyp, jeden ze zakládajících členů Asociace farmářských tržišť, které dbá na dodržování přísného etického kodexu svých členů.

Farmářskou loď Petra tak mohou Pražané až do poloviny října navštěvovat od středy do neděle, a to od 16 do 22 hodin, kdy mohou ochutnat regionální speciality, poslechnout si živou muziku a případně si při ní i zatančit. Dopolední program na lodi bude patřit neziskovým organizacím nebo cvičení jógy apod., vystoupením dětských uměleckých kroužků a dalších zajímavých nekomerčních subjektů. Na palubě je také možné pořádat oslavy, vernisáže nebo svatební hostiny.
Podle Jiřího Sedláčka ze sdružení Archetyp zapadá farmářská loď Petra do koncepce farmářských trhů, čerpá z nich zejména kvalitní a autentické občerstvení a je to také místo, o které se farmářské trhy na náplavce částečně o sobotních trzích rozšíří. 

„Chceme držet především autentickou a kvalitní kuchyni, která čerpá z českých farmářských surovin, kvalitní nealko nápoje, piva z malých pivovarů a vína z malých rodinných vinařství,“ říká Sedláček.

V odpoledních a večerních hodinách je tak možné na lodi ochutnat například klobásky a steaky z přeštických prasátek z biofarmy Medito, kapří hranolky nebo sumčí guláš z jihočeských ryb, balkánské a slovinské autentické speciality, víno v biokvalitě nebo kávu z podniku, který poskytuje tréninkové zaměstnání mladým lidem bez fungujícího rodinného zázemí.*

Tomášem Poppem, jednatelem společnosti Farmářský obchod s. r. o.

Vaše společnost provozuje několik farmářských prodejen, kde všude jsou a jaký sortiment nabízejí?

V současné době máme tři obchody – jeden v centu Plzně, druhý na jejím okraji na Slovanech a třetí v Klatovech. Naším cílem je nabízet ty nejkvalitnější potraviny tuzemského původu produkované na rodinných farmách, v pekárnách, uzenářstvích apod. Preferujeme místní produkty z Plzeňského kraje a spolupracujeme zhruba s padesáti prověřenými výrobci fajnového jídla a desítkou pěstitelů zeleniny a ovoce. Kvalitu nechápeme jen jako soubor senzorických vlastností potravin, ale hodnotíme i způsob zpracování, produkce a originalitu výrobku.

Liší se nějak sortiment v jednotlivých prodejnách?

Ano, protože jej přizpůsobujeme zájmu zákazníků. Například v centru města jde na odbyt více maso, masné výrobky či paštiky, tedy většinou zboží o něco dražší. Na Slovanech, kde je obchod lépe dostupný autem, se zase prodává podstatně více zeleniny. Naproti tomu v Klatovech je o ni menší zájem, vzhledem k tomu, že zde má řada obyvatel vlastní zahrádky. Zdejší nabídce vévodí především kvalitní uzeniny a samozřejmě dobrý chléb a pečivo, ale prodají se zde i vajíčka.

Obměňujete dodavatele, nebo sázíte na dlouhodobé obchodní vztahy?

Dodavatelů stále přibývá, když jsme otevírali první farmářský obchod, byl problém pro něj zajistit zboží, v současné době nám měsíčně chodí dva tři vzorky zajímavých výrobků. My dnes vlastně již nehledáme žádného speciálního nového dodavatele, ale spíš čekáme, co nám kdo nabídne, abychom případně zpestřili naši nabídku. Pokud nám nějaký produkt schází, není problém oslovit farmáře či zpracovatele, kteří s námi spolupracují již řadu let a sortiment doplnit. V nabídce tak máme například vejce a vaječné výrobky od pěti dodavatelů, na maso a uzeniny nám dodává osm až deset výrobců a například kvalitním hovězím masem nás zásobují tři chovatelé. Z regionu máme i sladkovodní ryby z Klatovského rybářství a také v sortimentu zeleniny, který byl dodavatelsky nejnáročnější, se nám podařilo zajistit dostatek pěstitelů z našeho kraje

Mají vaše farmářské prodejny ve městě konkurenci a jaké jsou vaše plány do budoucna?

V Plzni zatím není nějaká výraznější konkurence našim farmářským obchodům. Ve městě sice byla otevřena prodejna Našeho gruntu, ale ta skončila. Jistou konkurencí nám jsou určitě prodejny zdravé výživy, které nabízejí některé podobné produkty jako my, například zeleninu, nebo ovčí a kozí sýry a podobně. Také supermarkety se v poslední době snaží zalistovávat české zboží od regionálních výrobců, ale obchodní řetězce zatím našimi konkurenty nejsou, protože je navštěvuje úplně jiná klientela než naše prodejny.

A co se týče plánů, zatím nehledáme prostory pro další farmářský obchod. Uvažovali bychom časem o otevření prodejny spojené s bistrem, kde by se prodávalo a zároveň také ze surovin, které nabízíme, i vařilo. V hlavě máme také další projekt – chtěli bychom otevřít nějaké lepší řeznictví s drobnou masnou výrobou, kde by například zákazník mohl ukázat na kvalitní, vyzrálé maso z masného plemene od konkrétního farmáře a nechat si z něj například ukrojit pár steaků. Šlo by samozřejmě o podstatně větší investici než u nového farmářského obchodu, ale zase by nás to určitě bavilo, a myslím, že by to bavilo i naše zákazníky.

Vy jste také předsedou občanského sdružení Envic, které pořádá farmářské trhy; jak se jim v Plzni daří?

Začínali jsme před pár lety zhruba s patnácti prodejci, dnes je samozřejmě situace lepší a na plzeňských farmářských trzích jich prodává pravidelně něco kolem čtyřiceti pěti, a to vždy jednou za čtrnáct dní v sobotu.

Pro letošní rok jsme přesunuli farmářské trhy na náměstí Republiky. Zejména proto, že v Plzni probíhají obrovské rekonstrukce a opravy kvůli tomu, že bude v příštím roce Hlavním evropským městem kultury. Na náměstí se jim ale daří, jsou navštěvovanější a zákazníků zde o dvacet třicet procent přibylo.

Podrobné informace o veškerém dění kolem našich farmářských trhů mohou návštěvníci získat na internetu na adrese www.plzensketrhy.cz, kde jsou nejen termíny konání, ale také seznam prodejců, jejich profily a kontakty na ně. To se nám velmi osvědčilo, protože zákazník není odkázán jen na samotné trhy, ale může na konkrétní farmu dojet a nakoupit, co potřebuje, i mimo tržní dny.*

Minulý týden se ministr zemědělství v doprovodu inspektorů Státní zemědělské a potravinářská inspekce a Státní veterinární správy vypravil na kontrolu farmářského tržiště na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Pro jeho stále návštěvníky nebylo jistě překvapením, že ministerská inspekce neobjevila žádné vážnější nedostatky. Ministra a jeho doprovod mohlo naopak překvapit, jakou úroveň tyto farmářské trhy mají, i jejich obliba mezi zákazníky i prodejci. Ne všechna tuzemská tržiště totiž splňují tak vysoké standardy jako ta pražská na Jiřáku a Náplavce, která provozuje občanské sdružení Archetyp.

Pribik

Podle údajů ministerstva zemědělství zkontrolovala SZPI v loňském roce téměř pět set tuzemských tržišť a na nich zhruba 1600 stánků. U 14 procent z nich pak inspektoři našli nějakou závadu. Nejčastěji šlo o nedostatečnou hygienu, případně chyby ve značení potravin. Při uvedeném množství tržišť je takový výsledek celkem přijatelný, zvlášť ve srovnání s nedávnou kontrolní akcí zaměřenou na falšování medu, kdy neprošlo celých 60 procent kontrolovaných vzorků. Přesto je však alarmující, že podmínky, za kterých se u nás na trzích prodávají potraviny, se často diametrálně liší. Přitom za téměř čtyři roky existence farmářských trhů je zřejmé, co je potřeba k jejich kvalitnímu fungování, a ve stručnosti to shrnuje i kodex vydaný Asociací farmářských tržišť. Většina provozovatelů se jím však neřídí, takže pokud by ministr zamířil na nějaké jiné tržiště, možná by si odnesl zcela opačné dojmy. Je zřejmé, že organizátorům trhů chybí ke zkvalitnění prodeje a služeb motivace a tou největší motivací obvykle bývají peníze. Kdyby se však podařilo podpořit farmářská tržiště například dotací podmíněnou plněním určitých standardů, situace by se mohla změnit a ministrova inspekční návštěva by tak dostala konkrétní smysl.*

Více než třetina obyvatel České republiky nakupuje alespoň někdy na farmářských trzích. Lidé na trhy nejčastěji chodí nakupovat ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a uzeniny. Na trzích hledají především kvalitu, která je podle nich vyšší než v běžných obchodech. Vyplývá to z výsledků výzkumu společnosti Nielsen.

Aspoň občas na farmářské trhy podle průzkumu chodí 37 procent spotřebitelů. Z toho 64 procent sem zavítá nepravidelně, necelá čtvrtina jednou měsíčně a 11 procent zhruba jednou týdně. Zatímco ženy chodí na trhy hlavně pro zeleninu, muži pro uzeniny. Mladší osoby láká hlavně ovoce, starší vyhledávají především vejce, sazenice a květiny.
Podle Lenky Krbcové, šéfredaktorky serveru Vitalia.cz, který farmářské trhy dlouhodobě sleduje, se nyní s různou pravidelností trhy konají  zhruba na 180 místech ČR. Jejich počet stále roste, již však ne tak rychle jako v předchozích letech. "Je ale potřeba říci, že se mnohdy jedná o trhy spíše příležitostné, které proběhnou párkrát do roka," uvedla. Počet pravidelných trhů ale roste, což je výhodnější pro zákazníky, kteří vědí, kdy a co na trhu koupí, i pro prodejce, kteří mohou lépe plánovat svou produkci.
Některé trhy, označující se za farmářské, jsou podle Krbcové spíše trhy potravinovými a zákazníci mohou proto být zklamaní. Někteří prodejci se pohybují na hraně zákona například označováním zboží za "domácí" či dalšími nešvary. Na vyložené porušování zákona dohlížejí státní kontrolní orgány. "Pokud si ale někdo myslí, že všechny jahody jsou nutně české, nebo čeká vždy uzeninu nejvyšší kvality, může být zklamán," řekla Krbcová.
Lidé nejčastěji farmářské trhy vyhledávají kvůli očekávané vysoké kvalitě produktů, to uvedla téměř třetina respondentů. Na dalších místech uvedli dobrou kvalitu za příznivou cenu, dostupnost výrobků nemožných sehnat jinde, podporu místních producentů a nabídku bioproduktů. Bezmála polovina hodnotí kvalitu potravin na trzích jako lepší a dalších 36 procent jako výrazně lepší než v běžných obchodech.
Podle loňských kontrol Státní zemědělské a potravinářská inspekce ale každý sedmý kontrolovaný stánek na farmářských trzích porušil předpisy. Nejčastějšími prohřešky byly nedodržení hygienických požadavků, špatné značení potravin a nedodržené chlazení zboží.
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna inspektoři SVS letos do poloviny června během 131 kontrol prodejců živočišných produktů na farmářských trzích odhalili ve 47 případech závady. Uložili za ně pokuty v celkové výši 201 500 Kč. "Procentická skladba zjištěných závad je obdobná, jako tomu bylo v loňském roce, například 31 pochybení v dodržení teplotního a chladicího řetězce, špatné označení surovin shledali ve 14 případech, v 18 případech zjistili pochybení v označování a balení výrobků," řekl ČTK.
Farmářské trhy obnovují téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Zvýšený zájem Čechů o farmářské produkty je patrný od roku 2010.
Podle nedávné studie společnosti Incoma farmářské trhy oslovují lidi, kteří kladou vysoký důraz na kvalitu zboží a jsou cenově málo citliví. Nechávají zde ovšem jen malou část ze svých celkových výdajů za potraviny, v průměru okolo pěti procent ze svých celkových měsíčních výdajů za potraviny.*

Každý sedmý kontrolovaný stánek na farmářských trzích porušil předpisy. Zjistila to Státní zemědělské a potravinářská inspekce při loňských kontrolách. Nejčastějšími prohřešky bylo nedodržení hygienických požadavků, špatné značení potravin a nedodržené chlazení zboží. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Inspektoři loni zkontrolovali 1582 stánků na 475 tržištích v Česku. Porušení předpisů zjistili u 225 stánkařů.
Farmářské trhy obnovují v posledních letech téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Zvýšený zájem Čechů o farmářské produkty je patrný od roku 2010, kdy se nejprve dostaly do povědomí farmářské trhy v Praze, poté se začaly rozšiřovat do desítek míst po celé zemi.
Podle databáze serveru Vitalia.cz, který se farmářskými trhy dlouhodobě zabývá, se trhy v loňském roce v různých intervalech konaly na 160 místech Česka. Počet trhů se tak v posledních dvou letech po předchozím strmém růstu stabilizoval. Podle nedávné studie společnosti Incoma farmářské trhy oslovují specifickou skupinu lidí, kteří kladou vysoký důraz na kvalitu zboží a jsou cenově málo citliví. Zákazníci nakupují především ovoce a zeleninu, čerstvé nebalené uzeniny a sýry. Nechávají na trzích jen malou část ze svých celkových výdajů za potraviny, v průměru okolo pěti procent ze svých celkových měsíčních výdajů za potraviny.*

Červen je v Plzeňském kraji věnován nejlepším regionálním potravinám. Dne 10. června budou v Krajském úřadě Plzeňského kraje vyhlášeny oceněné Regionální potraviny Plzeňského kraje 2014. Plzeňské farmářské trhy jsou jedním z mála míst, kde může veřejnost nejlepší regionální potraviny pravidelně nakupovat. V sobotu 7. června se právě Plzeňské farmářské trhy otevřou již letos pošesté. Náměstí republiky oživí téměř 50 prodejců jídla. Start farmářských trhů je tradičně v osm hodin a konec ve dvanáct hodin. Informoval o tom Tomáš Popp, koordinátor Plzeňských farmářských trhů ze sdružení ENVIC.

Plzeňský kraj je právem označován za ráj piva a jídla. Sdružení ENVIC, které pořádá od roku 2010 Plzeňské farmářské trhy, mělo za cíl podpořit výrobce kvalitního lokálního jídla - potravin. „Je radost sledovat, kolik šikovných lidí se pustilo do výroby kvalitních potravin. Před pěti lety bych nevěřil, že šikovní pekaři, sedláci, uzenáři vzlétnou z popela. Jejich znovuzrození významně napomohly právě farmářské trhy. Za poslední dva roky se setkáváme s opravdu vynikajícími produkty vyráběnými často přímo na farmách nebo v rodinných výrobnách. Jen takoví dostávají šanci i na Plzeňských farmářských trzích", prohlásil Popp.

Plzeňský kraj je vyhlášený především uzeninami a masem. Delikátní produkty vyrábí například firma Zelený. Na šumavských loukách chová hovězí skot plemene hereford a simental. Právě toto dobře vyzrálé maso prodává i na Plzeňských farmářských trzích. Další z řady farmářů - výrobců je Václav Silovský. Z hovězího masa plemene angus vyrábí vynikající uzeniny (párky, taliány, špekáčky). Z pojízdné prodejny Angus Farm Soběsuky prodává kromě uzenin i hovězí maso také z plemene angus. Značku Regionální potravina na Plzeňských farmářských reprezentují tito výrobci: minimlékárna Joma, Sady Nebílovy - Lukrena, Stvolenská moštárna, farma Držovice nebo biofarma Belina. "Jsem hrdý na to, kolik mistrů svého řemesla každých 14 dní přijíždí prodávat své produkty na Plzeňské farmářské trhy. Zájem tisíců nakupujících potvrzuje, že svoji práci dělají výborně. Podpora rodinných farem může být i v tom, že vytváříme pro jejich prodej prostor. A o to se společně se sdružením Envic snaží i náš městský obvod. Vždyť rok 2014 je rokem rodinných farem!" říká Radislav Neubauer, místostarosta MO Plzeň 3.

Na Plzeňských farmářských trzích 7. června si budou moci milovníci fajnového jídla nakoupit zeleninu od rodiny Kostkových z Českých Kopist nebo u paní Vočadlové ze Zlínska. Poprvé se na trzích představí Knedlíky Láznička vyráběné skutečně poctivě. Po několilaté pauze se bude prodávat levandule, Těchonická medoláda a další dobroty. Prodávat se budou i bylinky, sazenice z produkce zahradnictví Podlesice, bylinkáře Fröhlicha nebo Kotvíčníkové farmy. Pekaři ze dvou pekáren, Rendl ze Sušice a z Dobřan, napečou křupavé pečivo. Ani pekař Sebera se nenechá zahanbit. Vynikající koláče a kávu připraví i Anděl Station z Plzně. Kuřata a krůty přiveze farma Zephyr. Čerstvé i zpracované ryby budou pocházet z CHKO Český les. Maso a báječné uzeniny nachystají tito uzenáři a chovatelé - Angus Farm ze Soběsuk, Dvořák z Bělé, Zacpal ze Stříbra a Zelený z Drouhavče. Zvěřinové speciality bude prodávat ZEFA Volary a Bubeníček z Úněšova. Jablečné mošty nabídnou ovocnáři z Nebílov i Stvolenská moštárna. Kozí, kravské i ovčí sýry bude možné zakoupit z farmy Držovice, z Horského statku Abertamy, biofarmy Belina a chráněné dílny Simabelle. Ani Čerstvá pasta vyráběná v Karlových Varech nebude na těchto farmářských trzích chybět a koření od Davídka provoní náměstí Republiky. K ochutnání a nakoupení budou i šneci chovaní nedaleko Plzně podnikatelem Pavízou na farmě Snails Day.*

Několik posledních let má řada obyvatel, zejména velkých měst spojeno jaro s farmářskými trhy. S rostoucími teplotami se na nich rozšiřuje nabídka zeleniny, květin a dalších produktů, a to ve výrazně lepší kvalitě i ceně, než jakou lze najít na pultech supermarketů. Jedním z těch, kdo pomáhali farmářským trhům na svět, je občanské sdružení Archetyp, které již čtvrtým rokem provozuje tržiště na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad a vltavské náplavce.

Ve spolupráci s nevládními agrárními organizacemi se díky němu podařilo časem do hlavního města přivést několik stovek prvovýrobců a dát jim možnost nabídnout svoji produkci přímo spotřebitelům, kteří to s radostí přivítali. Za úspěchem oboustranně výhodné koexistence ale stojí léta tvrdé organizační práce, osobní prověřování dodavatelů a jejich prodejců a také určité know-how.  Právě to vedlo ke specifické atmosféře a oblíbenosti obou tržišť, kde lidé nejen nakupují, ale také se potkávají a společně tráví čas.

Druhým, možná stejně důležitým aspektem úspěšného farmářského tržiště  je změna vnímání lokality kolem něj. Konkrétně v blízkém okolí náměstí Jiřího z Poděbrad vyrostlo v posledních letech množství obchodů a provozoven s originálním gastronomickým sortimentem a otevření dalších se chystá. To vše by ale mohlo přijít vniveč, protože vedení Městské části Praha 3 se rozhodlo letos vypsat na provoz zmíněného tržiště nové výběrové řízení, v němž bude hlavním kritériem nabídnutá cena. Nejsem si jist, zda rozhodnutí předat tržiště nejvyšší komerční nabídce odpovídá péči řádného hospodáře, byť zřejmě přinese do pokladny městské části nějakou korunu navíc. Všem ostatním totiž spíš peníze z kapes vytáhne. Zemědělci zaplatí víc za pronájem prodejního místa a zákazníci budou mít dražší nákup, což povede k omezení spotřeby a oboustranné nespokojenosti. Odpověď na otázku, zda tuto nespokojenost vyváží ona nejvyšší cena za provoz tržiště, tak zřejmě dají až příští komunální volby.*

V Ústeckém kraji začala sezóna farmářských trhů. Lidé na nich nakoupí potraviny z regionu přímo od pěstitelů a výrobců. Organizátoři přitom zpřísnili kontroly prodávaného zboží. V Ústí nad Labem a Teplicích se změnila místa jejich konání, v Mostě pořadatelské sdružení Český um - Artificum Bohemicum trhy kvůli nezájmu lidí zrušilo. Uvedl to Adam Weber z tohoto sdružení.

Cílem pořadatelů je podle Webera udržet rozsah a kvalitu trhů nastavenou v předchozích letech. Podle něj začali výrobce a pěstitele daleko více prověřovat. Nyní ručí za to, že zboží, které se objeví na jejich trzích, pochází skutečně od prodejců, zdůraznil Weber.
Přibývá farmářů, kteří se do trhů zapojují. Těch kvalitních producentů je však podle Webera omezený počet. Dlouhodobě pociťují jako velký handicap trhů to, že chybí široká nabídka mléčných výrobků. Ale v Ústeckém kraji není žádná mlékárna, která by chtěla jezdit prodávat na trhy v Ústí či Teplicích. Raději prodávají v Praze nebo jiným způsobem, poznamenal Weber.
Ceny za regionální potraviny odpovídají podle Webera cenám jinde na trzích. Pro některé obyvatele Ústeckého kraje jsou však vysoké. Silně pociťují, že Ústecko je chudým regionem. I proto někteří pěstitelé raději prodávají ve Středočeském kraji nebo Praze. V Ústeckém kraji je znát, kdy je před důchodem, řekl Weber. Mezi zákazníky právě senioři tvoří podle Webera početnou skupinu.
Kvůli nezájmu zrušili organizátoři pořádání trhů v Mostě. Naopak na základě požadavků lidí se v Teplicích konají letos farmářské trhy před nákupním centrem Olympie a navíc na náměstí Svobody. V Ústí nad Labem mohou zákazníci nakupovat nově na trzích na náměstí Míru. Díky přesunu od nákupního centra Forum na náměstí Míru jsme zaregistrovali zvýšený zájem lidí, přestože obě místa jsou od sebe vzdušnou čarou 200 metrů, podotkl Weber.
Za čtyři roky pořádání farmářských trhů se počet jejich zákazníků podle Webera stabilizoval. Zprvu se chodili lidé jen dívat, teď už opravdu nakupují, sdělil. Přehled termínů konání trhů a lokalit, kde se konají, najdou zájemci na stránkách společné značky Severočeské farmářské trhy.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down