Ekonomika Evropské unie loni klesla o 6,4 procenta, za propadem jsou hlavně opatření proti šíření nového koronaviru. V zemích eurozóny byl propad ještě výraznější, činil 6,8 procenta. Ve svém prvním rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rovněž klesla, ovšem propad byl mírnější, než činily odhady.

Evropská unie jako celek si tak vedla hůř než Česká republika, jejíž ekonomika loni podle Českého statistického úřadu klesla o 5,6 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům překvapivě o 0,3 procenta vzrostla, zatímco analytici počítali s poklesem. V roce 2019 hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny vzrostl o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU pak zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,7 procenta, meziročně pak o 5,1 procenta. Analytici podle agentury Reuters očekávali mezičtvrtletní pokles o jedno procento a meziroční o 5,4 procenta. Celá EU v závěru roku klesla proti předchozímu kvartálu o 0,5 procenta, meziročně o 4,8 procenta. Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje už k dispozici, zaznamenalo nejvyšší mezičtvrtletní pokles Rakousko, a to o 4,3 procenta. Italská ekonomika klesla o dvě procenta, francouzská o 1,3 procenta. Naopak nejvíce rostly ekonomiky Litvy, a to o 1,2 procenta a Lotyšska, kde růst činil 1,1 procenta. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, vykázala růst o 0,1 procenta a španělská o 0,4 procenta. Meziročně ale všechny země zaznamenaly pokles.*

Koronavirus snížil v minulém roce příjmy z fakturace vody o 653 milionů korun. Naopak zvýšil náklady například na ochranné pomůcky o 348 milionů korun. Uvedl to včera na on-line tiskové konferenci ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) Vilém Žák. Vyplývá to podle něj z dotazníkového šetření mezi vlastníky i provozovateli vodovodních soustav. Respondenti zásobují 82 procent obyvatel ČR vodou a čistí vodu od 62 procent populace. Celkovou výši příjmů z fakturace či vynaložených nákladů za loňský ani předloňský rok neuvedl.

Podle údajů Ministerstva zemědělství od 50 největších společností náklady včetně mezd, energií a materiálu zahrnuté do ceny pro vodné a stočné předloni činily 15,48 miliardy korun u pitné vody a 14,085 miliardy korun u odpadní vody. Žák připomněl, že žádná členská společnost nepřerušila v době koronavirové pandemie provoz, žádná vodárna ani čistírna odpadních vod nebyla kvůli karanténě uzavřena. Mezi náklady jsou nejvyšší služby, pořízení ochranných prostředků, vícenáklady na čisticí a dezinfekční prostředky nebo zvýšené mzdové náklady spojené s koronavirovými opatřeními. U tržeb pak klesly peníze za vodné a stočné, důvodem je mimo jiné uzavření průmyslových podniků na jaře. Podle Žáka se sdružení nyní snaží vytvořit manuál, jak fungovat s koronavirovými omezeními po dlouhou dobu. Ředitel podotkl, že virus byl už nalezen i v odpadní vodě, ale neví se, zda šlo o aktivní virus, nebo jenom o zbytky z exkrementů. Také se podle něj neprokázalo, že by se jakýkoliv pracovník z odpadní vody nakazil. Podle něj nyní připravuje Ministerstvo financí cenový výměr, podle kterého se určují ceny vodného a stočného, ten by se nemusel dělat každý rok, ale jednou za pět let. Změna by mohla začít platit už od příštího roku.*

Spotřeba pitné vody, kterou dodává Jihočeský vodárenský svaz (JVS) městům a obcím, klesla loni meziročně o více než 300 000 metrů krychlových na 15,8 milionu metrů krychlových. Dodávky klesly po čtyřech letech pod 16 milionů metrů krychlových. Nižší dodávky ovlivnila mírná zima i koronavirus. Tržby tak klesly o více než šest milionů Kč. Sdělil to mediální zástupce JVS Zdeněk Zuntych.

Jihočeská vodárenská soustava měří přes 550 kilometrů, vodu z ní pije a používá na 400 000 Jihočechů, víc než polovina obyvatel kraje. JVS je největším producentem pitné vody na jihu Čech.
Nižší prodeje mají víc důvodů. "Mírná zima a příznivé dešťové srážky udržely a naplnily studny, což se na odběrech pitné vody ze soustavy vždy projeví. Nejen u jednotlivců, ale i měst. Třeba Prachatice měly větší množství vody z vlastních pramenišť, a proto od nás nakoupily méně vody. A celé to podtrhla covidová pandemie, která na celý rok přerušila provoz hotelů, restaurací, škol, fitness, omezila průmyslovou výrobu a lidi poslala na home office," řekl provozní náměstek JVS František Rytíř.
Pro svaz znamená pokles odběrů nižší tržby o více než šest milionů Kč. Všechny příjmy z prodeje vody, mimo provozních nákladů, dává JVS zpět do oprav a investic.*

Ministerstvo zemědělství prodloužilo o dva týdny příjem žádostí o podporu v programu Agricovid Potravinářství. Žádosti tak bude možné podávat až do konce ledna, sdělil mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Důvodem je drobná změna podmínek v programu, kdy se bude jinak posuzovat na základě usnesení vlády bezdlužnost žadatelů. Kdyby se program neprodloužil, měli by žadatelé na doplnění žádostí pouze několik dní. V programu se mají rozdělit až tři miliardy korun.

Nově se bude posuzovat bezdlužnost podnikatelů ke dni podání žádosti, v původním znění programu se počítalo s bezdlužností k 5. říjnu loňského roku. Změna byla připravená na základě doporučení ministerstva financí, podle mluvčího by měla pomoci některým potravinářským odvětvím, například pekařům.
Nárok na kompenzace by měli mít potravináři a zemědělci, kterým během koronavirové krize meziročně klesly tržby minimálně o čtvrtinu. Maximální sazba z programu bude podle ministerstva zemědělství 200 000 Kč na podnik a až 20.000 Kč na jednoho zaměstnance. "Podpora může dosáhnout až 75 procent celkového poklesu příjmů ve srovnání s rokem 2019, maximálně dotace může být až 800 000 eur (asi 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) pro zemědělce," uvedl úřad. Dotaci naopak nedostanou potravináři, kteří již obdrželi podporu na stejný účel, tedy na zachování životaschopnosti podniku, jehož činnost je omezená kvůli pandemii koronaviru.*

Pivovar Zubr loni kvůli pandemii koronaviru a uzavření restaurací zaznamenal propad tržeb z prodeje sudového piva o 60 milionů korun. Zvýšený prodej baleného piva v maloobchodní síti nahradil výrazný pokles odbytu sudového piva pouze z jedné třetiny. Uvedl to ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

"Obor gastroslužeb včetně výrobců nápojů a zejména piva patří k nejvíce postiženým celé koronavirové krize. Pivovarníci doplácí na nepřehledné vyhlašování a následné rušení restrikcí a znemožnění podnikání. Stejně jako na jaře při uzavření restaurací, tak i v listopadu prodej čepovaného piva klesl v podstatě na nulu," sdělil Pluháček. Tuzemské pivovary podle Českého svazu pivovarů a sladoven mají za celý rok 2020 propad tržeb kvůli pandemii v řádu desítek procent. Největší výrobci avizovali pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent, uvedl již dříve svaz. V současnosti jsou zavřené restaurace a hotely kvůli vládním restrikcím k omezení šíření koronaviru. V provozu mohou mít pouze výdejní okénko. Opatření zavedená kvůli pandemii koronaviru jsou podle Pluháčka likvidační nejen pro majitele restaurací. Do složité situace se dostaly také pivovary. "Navíc na rozdíl od jiných oborů nemáme žádnou speciální podporu. Jediný program, na který dosáhneme, je Antivirus B, a to je nedostatečné," upozornil Pluháček. Pivovar Zubr předloni uvařil 255 tisíc hektolitrů piva, z toho 60 procent směřovalo do sudů. Stejný výstav vykázal i v předchozích třech letech. Loňskou produkci zatím nezveřejnil. Pluháček s poukazem na statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven upozornil, že výstav sudového piva tuzemských pivovarů loni v listopadu meziročně klesl o více než 85 procent. Růst byl zaznamenán u prodeje piva v lahvích a plechovkách zhruba o 15 procent, to ale celkový propad odbytu podle Pluháčka nezastavilo.*

Epidemie koronaviru dvěma třetinám minipivovarů dramaticky snížila tržby. Další připravila o zákazníky, část provozovatelů musela zničit uvařené pivo nebo propustit některé zaměstnance. Vládní opatření proti šíření koronaviru hodnotí dvě třetiny minipivovarů negativně, pozitivně je vidí desetina. Opatrně pivovarníci hodnotí výhled do budoucna. Ukázal to dotazníkový průzkum, který uspořádal Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP).

"Bohužel se ukázalo, že stát zde naprosto selhal a přímá podpora státem omezeného podnikání se vůbec nekonala," uvedl prezident ČMSMP Jan Šuráň. Stát se podle něj navíc pozastavením fungování elektronické evidence tržeb (EET) vzdal možnosti zmapovat propad v sektoru stravování, na který jsou minipivovary přímo navázány.
Průzkum, pro který se vyjádřilo 59 minipivovarů, také ukázal, že prakticky všechny minipivovary vzaly pandemii jako výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá. Podle svazu téměř okamžitě reagovaly otevřením výdejních okének, hledáním nových možností odbytu a vnitřními organizačními změnami. Některé změnily způsob stáčení piva nebo začaly využívat nové marketingové a obchodní postupy.
Minipivovary, které neměly internetový prodej, ho podle svazu začaly zavádět. Každý pivovar inovoval nebo vytvořil v průměru tři až čtyři činnosti, ukázal průzkum. "Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli," podotkl Šuráň. Minipivovary si podle svazu ověřily důležitost dobré pověsti, přínosy cestovního ruchu a očekávají větší potřebu proniknout do obchodních sítí.
Za klíčové považuje podle průzkumu většina minipivovarů nastávající měsíce. Víc než dvě třetiny pivovarníků přitom vnímají budoucnost skepticky a návrat na úroveň roku 2019 považují za pravděpodobný až v následujících dvou až třech letech.*

Vládní omezení provozní doby restaurací do 20:00 bude pro řadu restaurací likvidační a způsobí snížení tržeb proti době před koronavirovou krizí až na 40 procent. Ministerstvo zdravotnictví navíc se zástupci podnikatelů v gastronomii a pivovarnictví nediskutuje. Novinářům to řekli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) a Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). Spouští proto kampaň Bezpečná restaurace, zaměřenou na dodržování hygienických pravidel.

"Zkrácení provozní doby vede spíše k excesivním jednáním, kdy se hosté nechtějí rozejít. Z epidemiologického hlediska nám to nedává smysl," řekla ředitelka ČSPS Martina Ferencová. Proti běžnému stavu před koronavirem klesnou restauratérům při zkrácení provozu do 22:00 tržby na 60 procent obvyklého stavu. Při zkrácení o další dvě hodiny klesnou až na 40 procent, tvrdí zástupci oboru. Podle Ferencové a člena představenstva AMSP Luboše Kastnera navíc vláda a Ministerstvo zdravotnictví při zkrácení doby nevycházely z relevantních dat. "Vycházet z čísel po pěti dnech od otevření nám nedává žádný smysl," řekla Ferencová. "Postup vlády je diskriminační. Jsme oběťmi mediálních excesů jednotlivců," dodal Kastner. Špatná je podle nich komunikace zejména s ministerstvem zdravotnictví. "Jednáme s ministerstvem už dlouho, ale je to takový tenis o zeď. Vždy komentujeme vše až ex-post, a ne dopředu. Vázne rozhovor s ministerstvem. Navrhovali jsme, ať vezme z gastronomie do svých týmů dva experty, kteří úředníkům pomohou s vhledem do situace," řekl Kastner. Svaz a asociace se rozhodly spustit kampaň Bezpečná restaurace. V ní vyzvou hosty i restauratéry nejen k dodržování takzvaných tří R, tedy nosit roušky, dezinfikovat si ruce a dodržovat rozestupy, ale také k dodržování tří S. Znamenají dezinfekci stolů po každém z hostů, důkladné mytí skla a omezení počtu míst u stolů. "Je to náš společný závazek restauratérů, hospodských i hostů. Je třeba, aby je dodržovali všichni," řekla Ferencová. Restaurace byly znovu otevřeny minulý týden ve čtvrtek. Dosud mají otevírací dobu do 22:00. Kvůli nárůstu počtu nakažených vláda v pondělí rozhodla o zkrácení otevírací doby.*

Dánská vláda nejspíš nařídí vykopat miliony mršin norků utracených kvůli koronavirové nákaze a nechá je spálit. Podle agentury Reuters takový postup podporuje ministr zemědělství Rasmus Prehn. V zemi způsobil rozhořčení a šok způsob, jakým byla mrtvá zvířata hromadně odklizena a zakopána do mělkých jam. Média pak přinesla hrůzné zprávy o tom, že plyn z rozkládajících se těl vytlačuje mršiny zpět na povrch. Místní obyvatelé navíc mají obavy z kontaminace podzemních vod.

Dánsko začátkem listopadu rozhodlo, že vybije celou svou populaci norků chovaných kvůli kožešině - šlo zhruba o 17 milionů zvířat. Objevila se u nich totiž mutace koronaviru, která se přenesla i na lidi a vykazovala menší citlivost na protilátky. To by mohlo snížit účinnost budoucích vakcín. Od zvířat se nakazilo 12 lidí.

Utracení norci skončili v jámách ve vojenském prostoru v západním Dánsku. Mršiny byly uloženy ve vrstvách ve výkopech 2,5 metru hlubokých a tři metry širokých. V posledních dnech ale dánská média popsala hororové příběhy o "norčích zombie" poté, co se zvířata působením plynů vznikajících při rozkladu tkání dostala opět na povrch.

Místo, kde norci skončili, je nonstop střeženo, aby se k němu nemohli dostat lidé ani zvířata. Místní obyvatelé ale mají obavy, že rozkládající se norci, z nichž mnozí byli nakažení koronavirem, kontaminují podzemní vody i blízká jezera využívaná ke koupání.*

Pivovary nyní přicházejí kvůli zavřeným hospodám a restauracím na tržbách o 341 milionů korun týdně. Uvádí to studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou si objednal Český svaz pivovarů a sladoven. O studii informovali zástupci svazu. Do konce ledna tak přijdou ve druhé koronavirové vlně pivovary na tržbách o 2,8 až 3,8 miliardy korun. Bude záležet na tom, jak rychle se budou lidé vracet do restauračních zařízení.

Studie kalkuluje s otevřením hospod a barů sedm týdnů po jejich uzavření, tedy od středy 2. prosince. "Důvěra českých spotřebitelů v bezpečnost gastronomie je silně otřesena a vnitřní prostory restauračních zařízení mohou být nadále částí veřejnosti považovány za rizikové. Optimistický scénář proto kalkuluje se ztrátami tržeb ve výši 2,8 miliardy korun, pesimistická varianta počítá s 3,8 miliardy korun," uvedl analytik CETA Michael Fanta.
CETA proto vytvořila ještě "realistický" scénář, podle kterého se v době uzavřených restaurací propadne prodej čepovaného piva o 95 procent. V prvním měsíci po otevření provozoven by poté došlo k propadu tržeb o 40 procent proti běžnému období a v následujících čtyřech týdnech by se tržby snížily proti normálu o 20 procent. Celkové ztráty na tržbách by u pivovarů pak činily 3,25 miliardy Kč.*

Francouzská potravinářská společnost Danone zruší až 2000 pracovních míst, včetně jednoho ze čtyř míst ve svých centrálách po celém světě. To odpovídá asi dvěma procentům celkové pracovní síly. Firma podle svého dnešního sdělení zvažuje i kroky, které by jí snížily náklady a pomohly zlepšit hospodaření po skončení pandemie. Danone je největším výrobcem jogurtů na světě.

Generální ředitel Emmanuel Faber se snaží přeměnit organizaci tak, aby se spíše než na produktové kategorie zaměřila na geografické zóny, a mohla tak lépe a rychleji reagovat na změny, které přinesla i současná pandemie. Konkurenti, jako je například společnost Nestlé, se už dlouho zaměřují na regionální strategii. Danone chce kvůli tomu zorganizovat své zahraniční aktivity do pěti zón. Ty budou tvořit Evropa, Asie, Afrika a Blízký východ, Čína a Oceánie, Společenství nezávislých států a Turecko a Latinská Amerika. Ze změn očekává Danone do roku 2023 úsporu jedné miliardy eur na nákladech, včetně snížení režijních nákladů o 20 procent.

Dalším plánem je snížit sortiment výrobků v příštím roce až o 30 procent a přeměnit se na firmu více zaměřenou na lokální trhy.

Koncern Danone je největším výrobcem čerstvých mléčných výrobků na světě a druhým největším výrobcem minerální vody.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down