Státní zemědělský intervenční fond bude v příštím roce hospodařit s 44,2 miliardy korun, meziročně je to o 3,78 miliardy Kč více. Dnes rozpočet fondu schválila vláda, informoval úřad na svém webu. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 31,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo zemědělství v materiálu.

Fond přerozděluje peníze zemědělcům, potravinářům a lesníkům na dotace. Například na investiční Program rozvoje venkova chce dát stát v příštím roce 13,5 miliardy korun, z toho 4,5 miliardy Kč ze státního rozpočtu, zbytek zaplatí Evropská unie. Kolem pěti miliard korun by pak mělo jít na národní dotace.
Mimo to se plánuje například 172,6 milionu korun ze státního rozpočtu a 154,8 milionu Kč z EU na Společnou organizaci trhů, kam patří podpora školním projektům na propagaci konzumace mléčných a ovocných produktů.
Na marketingovou činnost, tedy na podporu značek kvalitních potravin Klasa, na Regionální potravinu a na podporu biopotravin chce dát fond v příštím roce 200 milionů Kč, meziročně o 50 milionů korun méně.
Fond měl mít letos stejně jako loni 1345 zaměstnanců, letos mělo jít na platy zaměstnanců 756,7 milionu Kč. Podle výroční zprávy fondu za loňský rok šlo nakonec o 1298 lidí. O počtech zaměstnanců nyní návrh rozpočtu na příští rok mlčí.
Státní zemědělský intervenční fond je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Spravuje a kontroluje dotace z Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu.*

Státní zemědělský intervenční fond by měl v příštím roce hospodařit s 44,2 miliardami korun. Navrhuje to ministerstvo zemědělství, meziroční zvýšení zdrojů o 3,78 miliardy Kč projedná v pátek vláda. Ministerstvo to píše v předkládací zprávě k rozpočtu.

Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 31,2 miliardy korun. Ze státního rozpočtu by pak mělo jít o 12,24 miliardy Kč.
Fond přerozděluje peníze zemědělcům, potravinářům a lesníkům na dotace. Například na investiční Program rozvoje venkova chce dát stát v příštím roce celkem 13,5 miliardy korun, z toho 4,5 miliardy Kč ze státního rozpočtu, zbytek zaplatí Evropská unie. Kolem pěti miliard korun by pak mělo jít na národní dotace.
Mimo to se plánuje například na Společnou organizaci trhů, kam patří podpora školním projektům na propagaci konzumace mléčných a ovocných produktů, 172,6 milionu korun ze státního rozpočtu a 154,8 milionu Kč z rozpočtu EU. Fond už ale dále nerozepisuje, jaká suma půjde na jaké programy.
Na marketingovou činnost, tedy na podporu značek kvalitních potravin Klasa, na Regionální potravinu a na podporu biopotravin chce dát fond v příštím roce 200 milionů Kč, meziročně o 50 milionů korun méně.
Fond měl mít letos stejně jako loni 1345 zaměstnanců, letos mělo jít na platy zaměstnanců 756,7 milionu Kč. Podle výroční zprávy fondu za loňský rok šlo nakonec o 1298 lidí. O počtech zaměstnanců nyní návrh rozpočtu na příští rok mlčí.*

Jehněčí klobása z Farmy Rudimov, Trnavský chléb "Podpažák" nebo jahodová kozí jogurtová zmrzlina z farmy Zerlina jsou mezi devíti výrobky, které letos ve Zlínském kraji získají právo používat čtyři roky značku Regionální potravina. Vyplývá to z nominací hodnotitelské komise, jež vybírala vítěze soutěže. Oznámila to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Lenka Rezková. Soutěž je projektem ministerstva zemědělství. V kraji bylo přihlášeno 35 výrobců se 154 výrobky.

"I přes skutečnost, že jsme letos koordinovali soutěž ve Zlínském kraji poprvé, přihlásilo se velké množství výrobků, dokonce více než v minulých letech. Je zde i značné množství zcela nových výrobců, kterým se také podařilo vyhrát. Z devíti vítězných výrobků jich bylo šest," uvedl koordinátor Regionální potraviny Zlínského kraje Lukáš Vacek.
V kategorii masných tepelně opracovaných výrobků získala ocenění Jehněčí klobása Farmy Rudimov. Mezi masnými výrobky trvanlivými, tepelně neopracovanými, konzervami a polokonzervami uspěl Divočák ve vlastní šťávě firmy Venison.cz. V kategorii sýrů získal ocenění Sýr z farmy Italia společnosti FARMA-ZPZ, v kategorii ostatních mléčných výrobků Mléčný karamel od Dany Přistoupilové z Malé Bystřice, v kategorii pekařských výrobků Trnavský chléb "Podpažák" Pivovaru Vraník. Mezi cukrářskými výrobky uspěl Vanilkový dortík se sušenkou z Rožnovských pivních lázní, mezi nápoji Bio jablko jadernička od Marka Šenkeříka z Valašských Klobouk. V kategorii Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě zabodovaly bio sušené moruše Radka Přikryla ze Strání a v kategorii ostatní bio jahodová kozí jogurtová zmrzlina.
Ocenění Regionální potravina můžou získat pouze producenti zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců. Zelená pečeť na obalu zaručuje, že potraviny jsou čerstvé a pocházejí z lokálních surovin. Oceněný výrobek má právo užívat značku Regionální potravina na svém obalu čtyři roky. V současné době je oceněno 407 produktů od 312 výrobců.*

Uzená paštika od Řeznictví a uzenářství Latoň z Chlebičova nebo Kozí sýr s pažitkou od Milana Myšky z Albrechtiček jsou mezi devíti výrobky, které letos v Moravskoslezském kraji získají právo používat čtyři roky značku Regionální potravina. Vyplývá to z nominací hodnotitelské komise, jež vybírala vítěze soutěže. Oznámila to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Lenka Rezková. Soutěž je projektem ministerstva zemědělství. V kraji bylo přihlášeno rekordních 146 výrobků od 41 výrobců.

"Obzvláště silně byla zastoupená kategorie Pekařských výrobků včetně těstovin, ve které zvítězila Fajna pasta se svým výrobkem Nudle polévkové s libečkem a petrželkou, obhájila tak značku Regionální potravina Moravskoslezského kraje z roku 2017," uvedl regionální koordinátor Lukáš Vacek ze společnosti FESTING.
V kategorii trvanlivých masných výrobků, tepelně neopracovaných konzerv a polokonzerv získají ocenění Škvarky v sádle od firmy Machač – malokapacitní jatka z Mořkova, v kategorii mléčných výrobků Jogurt bílý od Stanislava Zámečníka z Ostravy. Mezi cukrářskými výrobky uspěl Kaplanův řez od firmy Labumix a mezi nápoji Sirup angrešt fructusterrae od rýmařovské společnosti Supremus. V kategorii Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě zabodoval Amarant od Tomáše Leciána a mezi ostatními výrobky Pastovaný med s mátou z opavské Slezské zahrádky.
Soutěž Regionální potravina je určena na podporu malých a středních regionálních výrobců a zemědělců, značku mohou získat pouze firmy, které mají nanejvýš 250 zaměstnanců. Produkty mají mít tradiční českou recepturu a minimálně sedmdesátiprocentní podíl místních surovin. Může jít například o krajové speciality.*

Značkou regionální potravina Libereckého kraje se může pyšnit dalších devět výrobků. Prestižní soutěž se uskutečnila už podvanácté, porota letos posuzovala 77 výrobků od 25 farmářů a potravinářských firem v kraji. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Lenka Rezková. Soutěž Regionální potravina vyhlašují každoročně ve všech krajích České republiky. Mimo Libereckého kraje už mají letos své vítěze například ve středních a jižních Čechách.

Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství, cílem je podpora a propagace malých a středních potravinářských výrobců i regionů původu potravin. "Letos se nám sice přihlásilo méně výrobců, ale zato několik z nich bylo úplně nových. To dokládá i fakt, že čtyři z devíti kategorií obsadili výrobci, kteří byli oceněni poprvé. Těší nás hlavně to, že i přes situaci, která všude panovala, se soutěž Regionální potravina uskutečnila," uvedl regionální koordinátor Václav Chábera z Regionální agrární rady Libereckého kraje.
Na označení Regionální potravina Libereckého kraje navrhla porota kladenskou pečeni ze společnosti Podkrkonošská uzenina, Ruprechtovo maso ve vlastní šťávě z firmy Maso Rydval, GRIL přírodní sýr nezrající solený z jeřmanické mlékárny nebo Filounský BIO jogurt bílý od farmáře Martina Šourka z Plavů. Regionální potravinou bude nově také pšenično-žitný chleba DOK liberecké společnosti NORDBEANS, smetanovo-tvarohový dort od Ivany Jablonovské z Mimoně, desítka Luž z Pivovaru Cvikov, kysané zelí od firmy Samir nebo med od Pavla Neumaiera z Dolní Řasnice.
Značku Regionální potravina mohou získat malí a střední výrobci zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců. Pro spotřebitele má být značka zárukou, že v daných produktech je nejméně 70 procent místních surovin. Hlavní surovina musí být stoprocentně tuzemského původu. Oceněný výrobek může značku užívat na obalu po dobu čtyř let.*

Značku Regionální potravina letos získalo na jihu Čech osm výrobků. Jsou mezi nimi klobása, jerky, tedy kousky sušeného masa, sýr s ořechy, žitný chléb nebo džem. Komise vybírala z 68 výrobků od 22 místních výrobců. Nejvíce bylo masných a tepelně opracovaných produktů, sdělila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Lenka Rezková. "Letošní zájem byl opravdu značný. Obzvláště nás těší, že ve třech kategoriích se umístily výrobky od nových výrobců," uvedl krajský koordinátor akce Adolf Boháček.

Ceny získaly Závišínská klobása zemědělského družstva Bělčice, Jihočeské Jerky s pepřem, sýr s vlašskými ořechy Jaroslava Kryzana, plnotučné mléko Zemědělského obchodního družstva Kolný, žitný chléb z Dačické pekárny, griotka ze Zámeckého ovocného lihovaru Blatná, jahodový džem rodiny Vališů a škvarková pomazánka z Nemyšle.
Pro firmu Martiny a Jaroslava Vališových je ocenění důležité i kvůli finančním podporám. "Já bych si chtěla požádat o dotaci, protože si chci koupit dražší zařízení na výrobu marmelád, a v tom programu je deset bodů za udělení ceny Regionální potravina," řekla Martina Vališová. Firma vznikla v roce 2013 ve Zlivi u Českých Budějovic. Nabízí doma dělané džemy bez umělých dochucovadel, barviv a konzervantů. Několikrát už získala cenu jihočeské agrární komory Chutná hezky. Jihočesky.*

V pondělí 17. května končí lhůta pro řádné podání jednotné žádosti 2021. K dnešnímu dni podalo žádost 20 494 žadatelů. V případě, že zájemci nestihnout podat žádost v řádném termínu, mohou tak učinit ještě do 11. června. V takovém případě ale musí počítat se sankcí 1% za každý pracovní den. Možnost pozdního podání se ale nevztahuje na žádosti o zařazení a změnu zařazení v rámci Agroenvironmentálně-klimatických opatření a Ekologického zemědělství. Informuje o tom tisková zpráva Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Při vyplňování formuláře jsou žadatelům na webu SZIF v sekci jednotná žádost a na Portálu farmáře (PF) k dispozici prezentace, videonávody a zodpovězené nejčastější dotazy žadatelů. V souborech ke stažení je k dispozici také Příručka pro žadatele 2021 s podrobnými informacemi pro úspěšné podání žádosti.
Nejjednodušším, a také nejpreferovanějším způsobem s ohledem na aktuální pandemickou situaci, je podání přes Portál farmáře. Zde mají žadatelé přístup k informacím o aktuálním průběhu administrace.
Přístup do PF lze zřídit osobně na podatelnách Regionálních odborů a Centrály SZIF. Žádost o přístup do PF lze podat též prostřednictvím datové schránky nebo e-Podatelny s uznávaným elektronickým podpisem. Nelze ji však zaslat v listinné podobě poštou.
SZIF zasílá rozhodnutí o poskytnutí dotace primárně do datových schránek a Portál farmáře. Pouze v případě, že žadatel nemá datovou schránku, ani přístup k účtu na Portálu farmáře, doručí mu rozhodnutí pošta. Žadatelé, kteří potřebují obnovit přístup do Portálu farmáře SZIF/eAgri, najdou potřebné informace na www.szif.cz/cs/faq.

*

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná vydávat rozhodnutí na podporu Ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova. O dotaci si zažádalo 4379 tisíce zemědělců, Fond jim vyplatí 1,42 miliardy korun. Sdělila to tisková mluvčí SZIF Lenka Rezková.

Ekologické zemědělství patří pod Program rozvoje venkova (PRV) a podporuje hospodaření šetrné k životnímu prostředí. Mimo jiné pomáhá s bojem proti degradaci půdy. Dále přispívá k zachování a obnově cenných stanovišť na zemědělské půdě z hlediska druhové různorodosti. A v neposlední řadě se snaží přispět k ekologické stabilitě a estetické hodnotě krajiny. Dotace Ekologické zemědělství se vyplácí na trvalé travní porosty, ale jen tehdy, pokud se na nich dodržuje minimální intenzita chovu hospodářských zvířat. Vztahuje se také na ornou půdu, na níž se pěstuje zelenina a speciální byliny, případně ostatní plodiny, tráva na semeno, jahodník nebo je vedená jako úhor. Z trvalých kultur se podporují ovocné sady, vinice, chmelnice nebo další s ekologicky významným prvkem, jako je krajinotvorný sad. "O dotaci můžou požádat jen žadatelé, kteří nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě (v případě kultur způsobilých pro dotaci na ekologické zemědělství)," sdělila s tím, že žadatelé se mohou pro urychlení výplat vzdát práva na odvolání.*

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) spouští vydávání rozhodnutí na další tři dotace v rámci Dobrovolných podpor vázaných na produkci. Jde o bílkovinné plodiny, konzumní brambory a chmel. Celkem díky těmto dotacím poputuje k zemědělcům 613,3 milionu korun. Informovala o tom tisková mluvčí SZIF Lenka Rezková.

Dobrovolná podpora vázaná na produkci (VCS) směřuje k citlivým sektorům, které čelí určitým obtížím. Zároveň jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo jiných důvodů. Patří sem mimo jiné produkce bílkovinných plodin, konzumních brambor a chmele. Výše dotace se odvíjí od rozlohy plochy (minimum je jeden hektar). O podporu na bílkovinné plodiny prostřednictvím Jednotné žádosti 2020 požádalo 6 490 žadatelů, dostanou celkem 475,38 milionu korun. Na produkci konzumních brambor půjde 51,08 milionu korun, o tuto podporu si u fondu zažádalo celkem 744 pěstitelů. Žádost o dotaci na chmel podalo 123 zemědělců, a rozdělí se mezi ně 86,84 milionů korun. Přesný přehled sazeb je k dispozici v Příručce pro žadatele 2021, umístěné na webových stránkách www.szif.cz. "Žadatelé se mohou pro urychlení výplat vzdát práva na odvolání. To je možné provést přes Portál farmáře v části Ostatní podání. Případně lze využít formulář „Prohlášení o vzdání se práva odvolání“, který je na webových stránkách www.szif.cz / JEDNOTNÁ ŽÁDOST, v sekci „Ke stažení“, ve složce Jednotná žádost," zdůraznila Rezková s tím, že SZIF zasílá rozhodnutí o poskytnutí dotace primárně do datových schránek nebo na Portál farmáře. Pouze v případě, že žadatel nemá datovou schránku ani přístup k účtu na Portálu farmáře, doručí mu rozhodnutí pošta. "Žadatelé, kteří potřebují obnovit přístup do Portálu farmáře SZIF/eAgri, najdou potřebné informace na https://www.szif.cz/cs/faq," doplnila mluvčí.*

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal vydávat rozhodnutí v rámci dalších tří dotačních titulů. Od 8. ledna to jsou rozhodnutí na Přechodné vnitrostátní podpory, od 11. ledna rozhodnutí na VCS - telata masného typu a od 13. ledna bude zahájeno vydávání rozhodnutí na greening. Informovala o tom tisková mluvčí SZIF Lenka Rezková.

Greening je nedílnou součástí nejrozšířenější zemědělské dotace SAPS, tedy Jednotné platby na plochu. V roce 2020 si o ni zažádalo přes 30 tisíc zemědělců, mezi které bude rozděleno 7,13 miliardy korun. Sazba je 2013,64 koruny na hektar. Přechodné vnitrostátní podpory jsou doplňkové platby poskytované k Jednotné platbě na plochu (SAPS), jsou plně hrazeny z rozpočtu České republiky. Poskytují se na zemědělskou půdu, přežvýkavce, chmel, brambory na výrobu škrobu, krávy bez tržní produkce mléka, ovce a kozy. Celkem je na podporu vyčleněno 542,1 milionu korun. Dotace na VCS - telata masného typu jsou jednou z Dobrovolných podpor vázaných na produkci. Ty se zaměřují na citlivé sektory, které se potýkají s nějakými obtížemi, jsou ale důležité z hospodářských, sociálních nebo jiných důvodů. O dotaci na masná telata si požádalo 6488 žadatelů, rozdělí se mezi ně přes 690 milionů korun. Aktuální sazba je 8852,41 koruny na VDJ. Toto dotační opatření podporuje chovatele masných telat. Žádost si mohou podat na masná telata narozená na jejich hospodářství v období od 1. dubna roku předcházejícího podání žádosti do 31. března roku podání žádosti. „Žadatelé se mohou pro urychlení výplat vzdát práva na odvolání. To je možné provést přes Portál farmáře v části Ostatní podání. Případně lze využít formulář „Prohlášení o vzdání se práva odvolání“, který je na webových stránkách www.szif.cz,“ doplnila Rezková s tím, že SZIF zasílá rozhodnutí o poskytnutí dotace primárně do datových schránek, nebo na Portál farmáře.*