Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. "Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme," uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda. Program Vracíme vodu lesu s odhadovanými náklady přes miliardu korun státní podnik zahájil v roce 2019.

Lesy ČR spravují asi 38 000 kilometrů říček, bystřin, potoků, patří jim i různé malé nádrže a rybníky. Cílem programu Vracíme vodu lesu je v dobách sucha zadržet co nejvíce vody v krajině, zpomalit odtok vody a zmírnit sucho. Stavby pomohou podle lesníků také pozitivně ovlivňovat zásoby podzemní vody.

Jeden z typických projektů na zadržení vody v kraji loni vznikl podle lesníků v lesích u Polné na Jihlavsku. "Z povrchových odvodňovacích příkopů v zátopě zaniklého rybníka jsme vytvořili přírodě blízký biotop. Vzniklo pět různě hlubokých tůní, kdysi zahloubené a napřímené koryto toku nyní meandruje, snížil se i jeho spád," uvedl Pavel Převor z oblastního ředitelství LČR na Vysočině.

Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a aktuálně je jejich hlavním úkolem zvládnutí kůrovcové kalamity a opětovné zalesnění.

Od loňského 22. prosince je podnik bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu. Následně ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na místo generálního ředitele. Uchazeči se mají hlásit do 16. ledna.*

Mokřady a tůně v devíti oblastech na Podblanicku čeká obnova, cílem je lepší zadržování vody v krajině. Vzniknout má 54 nových nebo obnovených tůní, což povede i k návratu ohrožených druhů rostlin, obojživelníků a hmyzu. Počítá s tím projekt Voda pro českou krajinu, který uvolnil 1,2 milionu korun na obnovu krajiny nejen kolem Blaníku, ale i v Hořiněvsi na Královéhradecku a oblasti V Krejdách u Žďáru nad Sázavou. Za iniciativu Voda pro českou krajinu to řekla Michaela Juračáková.

Nejrozsáhlejší obnova čeká síť mokřadů a tůní pod horou Blaník, kde hrozí nejen sucho, ale i ztráta biologické rozmanitosti. První terénní práce tam začnou počátkem příštího roku. "Chceme zde revitalizovat krajinu, změnit její vodní režim a vytvořit několik desítek tůní. Na dlouhodobém suchu v Česku se podílí ubývající mokřady, bez kterých voda z přírody velmi rychle odteče pryč. Snahou je proto znovuoživení míst, kde se voda bude moci lépe zadržovat a v období sucha následně postupně uvolňovat," uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Na Podblanicku téměř vymizela řada cenných mokřadních luk kvůli narovnávání vodních toků. Projekt má výrazně podpořit vodní režim. Odborníci očekávají také návrat ohrožených druhů rostlin, obojživelníků, ale i hmyzu. Jde například o vachtu trojlistou, čolka velkého, vážku žíhanou, skokana zeleného nebo raka bahenního.*

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) vybudovaly za čtyři roky v plzeňské i středočeské části Brd 42 malých vodních ploch. Zadrží vodu v krajině a vytvoří podmínky pro rozvoj rostlinných i živočišných druhů. Tůně s plochou do 300 metrů čtverečních vznikly ve spolupráci s CHKO Brdy třeba na Padrťských pláních a u Strašic. Uvedl to mluvčí VLS Jan Sotona.

Podle rokycanského starosty Václava Kočího zpomalí tůně odtok vody a udrží ji tam. Vodu z Brd získávají Rokycany, Strašice a další obce okresu. Letos tam rozšířily a opravily podzemní zdroje.
"Hloubení tůní je jednoduchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody nebo jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Vlivem stáří se mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu," řekl šéf brdské divize VLS David Novotný. Lesy vynakládají ročně na budování a udržování tůní statisíce korun. První čtyři vyhloubily na Hrachovištích v lesní správě Jince v roce 2018. O rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. Loni vznikla čtveřice vodních ploch na jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomucku a osm na Padrtích, letos k nim přibylo 14 tůní na správách Obecnice a Mirošov, řekl Sotona. Program Živá voda podporuje ministerstvo životního prostředí.
"Na loukách u Padrťských rybníků v první zóně CHKO Brdy se díky tvorbě tůní a vytváření zákrut odvodňovacího příkopu zpomalil odtok vody a vytvořily se nové biotopy pro obojživelníky. Tůně jsou malými biotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy, řekl mluvčí. Brdská divize VLS dále dokončuje stavbu nádrže Klášterka s tůní, která má vylepšit vodní bilanci v zalesněné krajině.*

V Jihočeském kraji jsou dvě nové přírodní památky. Jde o rybník Chrastí u Trhových Svinů na Českobudějovicku a Nahořanské tůně u Větřní na Českokrumlovsku, které zatím nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Přírodními památkami je prohlásila rada Jihočeského kraje. V tiskové zprávě to uvedl náměstek jihočeského hejtmana František Talíř.

Podle něj jde v případě Chrastí o jeden z mála jihočeských rybníků s průhledností až 80 centimetrů. Na jeho hladině rostou lekníny bělostné, které v tuzemsku patří mezi kriticky ohrožené druhy. "Kromě toho v něm žijí významné druhy obojživelníků a bezobratlých živočichů," uvedl Talíř. Jihočeský kraj rybník odkoupil od původních vlastníků a další hospodaření přizpůsobí zájmům ochrany přírody.
Druhým územím je přírodní památka Nahořanské tůně, které leží na řece Vltavě mezi Větřním a Rožmberkem. Jde o dvě tůně, které přiléhají k řece, po které projíždějí vodáci. "Hlavním důvodem vyhlášení této přírodní památky je její zařazení na národní seznam evropsky významných lokalit,“ dodal Talíř. V obou tůních roste stulík malý, kriticky ohrožená rostlina, která patří mezi vymírající druhy květeny v České republice. U nás se rostlina kromě jižních Čech vyskytuje ještě na jihozápadní Moravě.
Vedle Chrastí a Nahořanských tůní rada Jihočeského kraje znovu vyhlásila dalších osm přírodních památek, které byly vyhlášeny v dřívějších letech. Kvůli legislativním úpravám se musely zrušit a vyhlásit znovu. Jde například o přírodní památky Králek, Stříbrná huť nebo přírodní rezervaci Blanko.*

Povodí Moravy upraví tok Trkmanky u Velkých Pavlovic na Břeclavsku, koryto prodlouží asi o 400 metrů, přibudou tůně i biocentrum. Práce už začaly, vyjdou téměř na 14 milionů korun. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí státního podniku Povodí Moravy Petr Chmelař.

Úpravy se týkají asi dvoukilometrového úseku toku mezi Velkými Pavlovicemi a Bořeticemi. Koryto bylo v minulosti narovnáno, povodí jej rozvolní a zhotoví nové oblouky, tok se tím prodlouží asi o 400 metrů. "Úpravy budou spočívat zejména ve vytvoření zvlněného koryta. Délka revitalizovaného úseku toku před samotnou revitalizací je 1891 metrů. Úpravami vodní tok prodloužíme na délku 2277 metrů. Počátek i konec revitalizace je plynule napojen na stávající vedení toku. Podél Trkmanky navíc vytvoříme protierozní opatření a pět tůní," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Úpravy podle povodí povedou například ke zpomalení povrchového odtoku vody či zlepšení splaveninového režimu. Připravované tůně v krajině vytvoří vodní plochu o celkové rozloze 3300 metrů čtverečních. Budou mít různou velikost, tvar a také hloubku. Díky tomu se zvýší různorodost živočichů a rostlin, kteří podobné biotopy osidlují. "Dno tůní bude v nižší úrovni, než je dno koryta. Tímto návrhem zajistíme stálou hladinu vody v tůních. Jedna tůň bude občasně průtočná a ostatní neprůtočné," uvedl Gargulák.*

V lesích a na loukách v okolí potoka Raduňka na Opavsku vytvořily Lesy ČR za téměř 750 000 korun bez DPH šest tůní. Zadržují vodu v krajině a prospívají vodomilným rostlinám i živočichům. Jde o součást vodohospodářského programu státního podniku Vracíme vodu lesu. Sdělila to mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Tři tůně bez přítoku a odtoku napájí spodní voda, další tři se napouští z potoka Raduňka. Pod tůněmi voda volně odtéká. Vedoucí správy toků Lesů ČR pro oblast povodí Odry Miroslav Kahánek uvedl, že každá tůň má pásmo navazující na okolní terén a další část hlubokou až 1,3 metru, v níž se bude držet voda i v období sucha. "Aby byl terén členitější, vytvořili jsme také osm opakovaně zaplavovaných prohlubní," uvedl Kahánek.
Na stavbu podnik dostal dotaci. Tříletý program Vracíme vodu lesu počítá s celkovými investicemi za více než miliardu korun a jeho cílem je obnovování malých rybníků, přírodních koryt potoků, tůní nebo rašelinišť.*

Na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině a zmírnění dopadů sucha přidá Liberecký kraj další tři miliony korun z daňových příjmů loňského roku. Ty byly o 404 miliony korun vyšší, než se původně předpokládalo. V dotačním programu tak letos bude na boj proti suchu připraveno více než 11 milionů korun. Informovala o tom náměstkyně hejtmana Jitka Volfová. Žádosti o dotace z programu mohou zájemci podávat od 10. února.

"Kvůli velkému zájmu jsme příjem žádostí prodloužili až do 10. dubna. Je to i z toho důvodu, že kromě vlastních dotací Liberecký kraj podporuje i odborné poradenství pro potenciální žadatele. Snažíme se také o snížení administrativy, takže některé vyžadované doklady jsme přesunuli až do fáze uzavírání smluvního vztahu," uvedla vedoucí krajského odboru životního prostředí a zemědělství Jitka Šádková.
Projekty zaměřené na zadržení vody podpořil kraj poprvé loni, kdy bylo v programu šest milionů korun. Na všechny se nedostalo, neuspokojení zájemci ale mají možnost požádat znova. "Cílem programu je zakládání a obnova přirozených vodních prvků, žadatelé mohou získat peníze na vybudování tůní či mokřadů, revitalizaci toků, zpomalení odtoku vody z krajiny. Srážkový propad v uplynulých pěti letech činil v Libereckém kraji průměrně 757 milimetrů a byl nejvyšší v republice," řekl krajský radní pro životní prostředí Jiří Löffelmann.*

Celostátní program Vracíme vodu lesu, největší v historii podniku, dnes odstartovaly Lesy České republiky. Více než miliardu korun podnik investuje do staveb, které zadrží vodu v lese i v krajině. Nyní buduje 73 nových nádrží a 292 obnovuje. Uvedl to Tomáš Hofmaister, vodohospodář státního podniku Lesy ČR, na setkání s novináři při příležitosti zahájení tohoto programu u jednoho z projektů – probíhající rekonstrukce Zádolského potoka na Svitavsku.

„Naše stavby zmírní sucho a zpomalí odtok vody z krajiny. Jde o malé nádrže, rybníky, tůně, mokřady i potoky,“ řekl k projektu generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Na projekty podnik čerpá dotace z ministerstev zemědělství a životního prostředí i z přeshraničních programů. „Soustředíme se na oblasti, které nejvíc trápí sucho, ale stavíme v celé republice,“ dodal Vojáček. Například na východě Čech patří k nejnákladnějším stavbám rekonstrukce retenční nádrže Rychtářský les na Orlickoústecku za 8,4 milionu korun, dokončena má být příští rok. Více než sedm milionů korun bude stát obnova retenční nádrže Soutok na Trutnovsku s termínem ukončení v roce 2020. Značné investice podnik vynaloží i v dalších regionech. Téměř 21 milionů korun směřuje na rekonstrukci Babických rybníků v okrese Praha-východ, přes 16 milionů korun na obnovu vodního díla Býčkovice - Luční potok na Litoměřicku. Na Třebíčsku chtějí Lesy ČR příští rok dokončit obnovu vodní nádrže Kožichovice za 33,7 milionu korun, na Zlínsku již letos stavební úpravy potoka zvaného Nedašovka v Brumově a Návojné za 21,5 milionu korun. Nově se obnovuje i přírodní koryto Zádolského potoka na Svitavsku. Informace o jednotlivých projektech jsou zveřejněné na speciálním webu www.vracimevodulesu.cz. Obsahuje i interaktivní mapu nejvýznamnějších vodohospodářských staveb, další se budou postupně doplňovat.*

Ministerstvo životního prostředí schválilo dalších 4,8 miliardy korun na 400 projektů z operačního programu Životní prostředí. Nejvíce peněz, přes dvě miliardy, si rozdělí desítky samospráv a vodohospodářů na zlepšení distribuce pitné vody a její kvality a na výstavbu nebo revitalizaci tůní, mokřadů, rybníků a vytváření poldrů, které patří mezi klíčová opatření ministerstva v boji se suchem. Sdělila to mluvčí Petra Roubíčková.
Vedle vody a boje se suchem půjdou peníze i na stavbu sběrných dvorů, třídicích linek, pasivních budov, výsadbu zeleně, zateplení obecních úřadů, škol a školek, sportovních hal či kulturních středisek a zlepšení ovzduší ve městech.

Díky dotacím podle Roubíčkové začnou například práce na stavbě vodovodu ve středočeských obcích Pětihosty a Příčovy nebo v Hlušovicích v Olomouckém kraji, Hranice na Karlovarsku pak mají naplánované rozšíření stávajícího vodovodu. S projektem uspěla také Úpravna vody Želivka, která zásobuje pitnou vodou velkou část Prahy, Středočeského kraje a Vysočiny a která z operačního programu dostane 753 milionů korun na modernizaci své technologie. Přes miliardu z celkové schválené částky dotací dostanou více než dvě stovky projektů zaměřených na snížení množství komunálního odpadu na skládkách. Dotace má přispět městům například k navýšení kapacity a počtu svozových míst nádob na tříděný odpad. Další miliardu korun si rozdělí projekty průmyslových podniků na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování. "Jde opravdu o kvalitní projekty se zásadním přínosem pro ovzduší ve městech, proto se budeme snažit najít další peníze, abychom jich mohli podpořit co nejvíce," uvedl k tomu ministr životního prostředí Richard Brabec. Na projekty energetické úspory jde 112 milionů korun, z toho 90 milionů na pasivní výstavbu. Ve většině případů se projekty týkají kompletního či částečného zateplení úřadů, škol nebo hal a výměny jejich střech, oken i dveří. V řadě případů jsou součástí rekonstrukce i systémy nuceného větrání s rekuperací, solární panely nebo výměna starých zdrojů vytápění za ekologičtější a úspornější. Podle ministerstva tyto projekty přinesou starostům úsporu peněz z obecních rozpočtů i nižší spotřebu energie, a tedy i čistší životní prostředí.*

Nový grantový program vypsala letos Nadace Ivana Dejmala, která podporuje projekty na ochranu životního prostředí. Žadatelé mohou získat až 150 000 korun například na obnovu tůní, slepých ramen potoků a řek nebo na podporu biodiverzity. Nadace to uvedla v tiskové zprávě.

Ředitel nadace Ondřej Petrovský řekl, že žádosti o příspěvek nejsou časově omezené. Záleží i na tom, kolik peněz se na tyto účely podaří od sponzorů získat.  "Zatím uvažujeme o částce zhruba půl milionu korun," řekl Petrovský. Nadace v minulosti podpořila například rybí přechod na řece Smědé, 84 000 sazenic původních stromů a rašeliniště na Nové louce, kterému hrozilo vyschnutí. Kromě samostatných menších projektů podpoří nadace také ty velké, na které jejich žadatelé získali peníze z evropského operačního programu Životní prostředí. Evropská dotace nekryje všechny náklady, vyžaduje spoluúčast například 15 procent. Příspěvek nadace uhradí až 50 procent této spoluúčasti. Podle Petrovského je to důležité zvláště pro menší organizace, pro které je spolufinancování zásadní problém. O peníze mohou žádat například města či obce, zapsané spolky, příspěvkové organizace nebo školy. O přidělení příspěvku rozhodne správní rada nadace. Hlavními kritérii jsou kvalita projektu a příznivý poměr mezi jeho dopadem na životní prostředí a předpokládanými náklady.*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down