Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí meziročně zvýšil o dvě procenta na 11,8 miliardy korun. Vývoz se snížil o 334,6 milionu korun na 101,1 miliardy korun a dovoz o 104,2 milionu korun na 112,9 miliardy korun. Informovalo o tom Ministerstvo zemědělství. Vyváželo se méně cigaret. Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska tato statistika ukazuje nezdravý vývoj v českém zemědělství a ve výrobě potravin.

„Je nezbytné přizpůsobit nastavení celé národní agrární politiky a jednotlivých podpor. Omezit nesmyslné plošné platby na minimální výkony. Zaměřit se na investice do živočišných a speciálních rostlinných odvětví, které stojí na výkonech a produkci, jsou provázány na zaměstnanost, a tím i na příjmy a výdaje státního rozpočtu,“ řekl Jandejsek. Česká produkce by se podle něj měla v republice také zpracovat a následně vyvážet přebytky. Například tedy nevyvážet obilí, ale dát ho do chovů hospodářských zvířat, které produkují maso.

Češi stále nejvíce vyvážejí cigarety, které tvoří více než desetinu exportu, následuje pšenice a přípravky používané k výživě zvířat, dále pekařské zboží, nezahuštěné mléko a smetana.

Naopak do České republiky se nejvíce dováží vepřové maso, dále stejně jako u vývozu hrají významnou roli cigarety nebo pekařské zboží. V komoditním pohledu ovlivnily v 1. pololetí roku 2017 meziroční vývoj bilance českého agrárního zahraničního obchodu jednoznačně největší měrou cigarety, jejichž netto-vývoz poklesl o 1,6 miliardy korun na 5,8 miliardy korun, uvedlo ministerstvo. Zhoršila se i bilance obchodu s vepřovým masem.

Češi jako v minulosti nejvíce vyváželi na Slovensko, do Německa, Polska, Itálie a Rakouska, zboží do republiky proudilo nejvíce z Německa, Polska nebo Nizozemska. Ze zemí mimo unii pak z Číny, Turecka nebo Spojených států amerických.*

Masokombinát Skaličan z České Skalice na Náchodsku, který je největším zpracovatelem masa v Královéhradeckém kraji, loni prohloubil ztrátu na 74 milionů korun z předloňských 14 milionů korun. Tržby společnosti loni vzrostly o 26 milionů korun na 627 milionů korun. Vyplývá to z účetní závěrky společnosti. Skaličan majetkově patří do zemědělského a potravinářského holdingu Rabbit Trhový Štěpánov.

Masokombinát, který má asi 170 zaměstnanců, vykazuje ztrátové hospodaření trvale od roku 2007. Kumulovaná ztráta Skaličanu ke konci roku 2016 dosáhla 275 milionů korun, na což ve svém výroku upozornil i auditor firmy. Ztráta přesahuje polovinu základního kapitálu, uvedl auditor. Skaličan situaci v závěru loňského roku řešil tím, že od podniků ze skupiny Rabbit přijal do svých kapitálových fondů příspěvek v celkové výši 75 milionů korun.

"V roce 2016 pokračoval tlak na objem a ziskovost českého zemědělského a potravinářského průmyslu. Ten vyplývá z cenového tlaku na trhu dominantních obchodních řetězců, které jsou převážně v zahraničním vlastnictví," vysvětlila firma ztrátové hospodaření. Skaličan zejména zpracovává jatečná zvířata. Vedle výsekového vepřového a hovězího masa Skaličan vyrábí více než 150 druhů masných a uzenářských výrobků.

Holding Rabbit Trhový Štěpánov se věnuje zemědělské prvovýrobě na asi 17 000 hektarech půdy a výrobě a zpracování vepřového, hovězího, drůbežího a králičího masa.*

Spotřebitelské ceny zůstaly v dubnu již třetí měsíc na stejné úrovni. Zvýšení cen v oddíle odívání a obuv bylo kompenzováno snížením cen v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 2 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v březnu. Informoval o tom Český statistický úřad.

Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde ceny alkoholických nápojů přešly z březnového růstu o 1,7 % v pokles o 4,1 % v dubnu (částečně i vlivem jejich meziměsíčního zvýšení v dubnu 2016). Zmírnění růstu celkové cenové hladiny ovlivnil i nižší meziroční růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje o 3,6 % (v březnu o 4,4 %). Ceny sýrů byly v dubnu vyšší o 12,7 % (v březnu o 16,4 %), ceny másla o 17,9 % (v březnu o 21,7 %), ceny ovoce o 0,1 % (v březnu o 2,4 %), ceny cukru o 20 % (v březnu o 25,5 %). Ceny nealkoholických nápojů přešly z cenového růstu o 2,2 % v březnu v pokles o 0,2 % v dubnu. V oddíle doprava ceny pohonných hmot zpomalily růst na 12,6 % (z 16,8 % v březnu).

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v dubnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny pekárenských výrobků a obilovin v dubnu vzrostly o 4,7 %, vepřového masa o 11,1 %, vajec o 18,9 %, brambor o 15,0 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava (nárůst o 5,5 %). V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 6,3 % a ceny ubytovacích služeb o 1,5 %. Na růst cenové úrovně též působily ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny čistého nájemného o 2,6 %, elektřiny o 0,3 %, tuhých paliv o 5,9 %. V oddíle ostatní zboží a služby byly vyšší zejména ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 3,3 % a ceny pojištění o 3,7 %.

Na meziroční snižování cenové hladiny působil pokles cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák (o 0,1 %). V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 7,1 % a ceny tepla a teplé vody o 1,5 %.*

Na jižní Moravě devátým rokem po sobě klesala produkce masa. Loni to bylo o 2,5 procenta na 33 800 tun. Příčinou je stále klesající výroba vepřového, naopak výroba hovězího je na vzestupu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Ve statistice není zahrnuto drůbeží maso.

Vepřové maso tvoří 92 procent veškerého vyrobeného masa na jižní Moravě. Loni se ho vyrobilo 31 058 tun, což je pokles o tři procenta. Již v minulých letech někteří zemědělci omezovali chovy. Důvodem byl jak pokles výkupních cen a dovoz za nízké ceny především z Německa, tak neúrodná léta, kdy byl nedostatek krmiva. Loni ceny dosáhly svého dna od roku 2009, kilogram se prodával i za cenu okolo 23 korun. Od podzimu však cena znovu rychle rostla a aktuálně už se kilogram prodává za 40 korun.

Stejným tempem se snižoval i počet porážek na 333 762. Za posledních šest let kolísá meziroční pokles mezi třemi a osmi procenty.

U výroby hovězího se dlouhodobý pokles podařilo zastavit předloni a loni pokračoval krátký vzestupný trend. Loni se zvýšilo množství vyrobeného hovězího o procento na 2695 tun, počet poražených zvířat se stejným tempem zvýšil na 8205.

Výroba skopového a kozího masa je na jižní Moravě prakticky zanedbatelná, loni činila čtyři tuny.*

Ministerstvo zemědělství připravuje další možnosti, jak pomoci chovatelům dojnic a prasat, kteří dlouhodobě bojují s nízkými výkupními cenami. Dokončuje návrh, podle kterého by zemědělci, kteří se zavážou splnit jednu z navrhovaných podmínek, mohli získat finanční kompenzaci. Materiál chce ministr Marian Jurečka předložit v nejbližší době vládě ke schválení. Informoval o tom na setkání Svazu chovatelů českého strakatého skotu v Radešínské Svratce.

Nechceme, aby naši zemědělci museli snižovat stavy dojnic. Už dokončujeme nařízení, podle kterého by ti, kteří udrží produkci na stejné úrovni, mohli získat peněžní kompenzaci. O tu budou moci požádat i chovatelé, kteří jsou nebo budou členy v organizaci producentů, případně jsou zapojení v režimech kvality, ekologicky hospodaří nebo absolvují speciální manažerské školení. Mezi ně rozdělíme zhruba 559 milionů korun, které jdou z poloviny z rozpočtu EU a z poloviny z národních zdrojů. Část peněz dostanou i chovatelé prasat. Návrh nařízení chci předložit v nejbližší době ke schválení vládě,“ řekl  Jurečka. Ministerstvo zemědělství nepodporuje snižování sektoru produkce mléka, jak se na to zaměřila další mimořádná podpora Evropské komise. „Tento návrh má cílit hlavně na státy, které v posledních letech výrazně zvýšily produkci mléka. Nepočítáme proto, že by ho chtěli zemědělci v České republice využívat ve větší míře. Je to dobrovolné opatření a záleží na každém zemědělci, jestli o něj bude mít zájem, uvedl ministr Jurečka.*

 

 

Zvýšení evropských intervenčních nákupních cen, které v minulosti požadovala i Česká republika, by nepřineslo pokles produkce mléka. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Podle něj nový podpůrný balíček pro celou Evropskou unii činí 500 milionů eur. Producenti mléka a vepřového masa v ČR si rozdělí 550 milionů korun.

Nový balíček je rozdělený na dvě části. Jedna v hodnotě 350 milionů eur by měla pomoci přímo zemědělcům, na druhou ve výši 150 milionů budou mít nárok, pokud sníží svou produkci. Peníze z  evropského balíčku dostanou jen podniky, které neukončí živočišnou výrobu, ale pouze sníží objem své produkce, a to maximálně o 50 procent. Současně mohou být žadateli jen podniky, které produkovaly mléko ještě v červenci letošního roku. O tuto část podpor mohou chovatelé dojnic žádat oznámením na Státním zemědělském intervenčním fondu již od 12. září. Druhou část balíčku, určenou na kompenzační platby vázané na stabilizaci trhu, pak hodlá ČR navýšit z národního rozpočtu o 100 procent.

Premiér Sobotka po jednání s Hoganem řekl, že ČR ocenila předložený balíček a že se bude snažit, aby byl v ČR přijatý co nejrychleji.*

Celý článek naleznete v týdeníku Zemědělec č. 38

Do ČR se dostalo přes 450 kilogramů chlazené vepřové panenky z Polska s nadlimitním množstvím zbytků antibiotik. Firma Dobro Mochov část z něj prodala desítkám gastronomických zařízení. Maso už má prošlou dobu spotřeby, restaurace jej však mohly zamrazit. Čeští veterináři obdrželi informace o zásilce prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal.

"Limit pro rezidua doxycyklinu byl překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně," uvedl mluvčí. Požívání zbytků antibiotik je nebezpečné kvůli budování rezistence na antibiotika. Léčba pomocí nich se může stát časem méně účinná. Potraviny s nadlimitními zbytky antibiotik se z hlediska legislativy považují za nepoživatelné a musí se zlikvidovat. Výrobek byl označený jako vepřové maso a ledviny a produkty z nich s datem výroby 7. července 2016, číslo šarže bylo 2740. Produkt vyrobila firma Animex Foods z polských Starachowic, byl označený schvalovacím číslem PL26110201WE. Pokud by jej některá restaurace ještě měla na skladu, měla by jej vrátit distributorovi. Kromě 445 kilogramů panenky, které obdržela společnost Dobro Mochov, přijala zboží z uvedené šarže ještě firma z Dolních Břežan. Jednalo se o přibližně 12 kg výrobku.*

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se přestal zabývat podnětem chovatelů prasat ohledně údajných dumpingových cen vepřového masa z dovozu. Dospěl k závěru, že nemá kompetenci zahájit správní řízení v této oblasti. Informoval o tom předseda úřadu Petr Rafaj.

Na situaci na trhu si Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě stěžoval na jaře s tím, že česká potravinová soběstačnost u vepřového stále klesá a nyní je na 50 procentech. Chovatelé prý řeší zavírání chovů a ke konci roku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Loni klesla o 3,5 procenta.

Výkupní cena kilogramu živého prasete podle svazu spadla meziročně o čtyři koruny na 25,39 Kč/kg. O podobnou částku klesla i o rok dříve a podle svazu jsou ceny proti roku 2014 o 28 procent nižší. Chovatelé chtěli, aby úřad uznal, že do České republiky se dováží za dumpingové ceny, zejména Němci, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat.

Podle Rafaje namítané jednání nenaplňuje žádnou z forem protisoutěžního jednání, kterými se ÚOHS může zabývat. Úřad dále doporučil stěžovateli, aby se obrátil na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které má působnost v oblasti antidumpingové a antisubvenční politiky, uvedl Rafaj.

V zahraničí jsou podle svazu nastavené podpory pro producenty, které se ale ve skutečnosti do povolených podpor nezahrnují. Místo toho, aby je dostávali na národní úrovni, rozdělují je nižší zemské celky. Němci podle svazu na svém území prodávají kvalitní kýty a pečeně za běžnou tržní hodnotu. Méně kvalitní maso, jako jsou například krkovice, dovážejí do ČR. Do Česka podle chovatelů ale dodávají i kvalitní maso za podnákladové ceny, konkrétně za třetinové hodnoty, než jim zaplatí spotřebitelé v zahraničí. Například kilogram vepřové kýty v Německu či Belgii stojí podle nich mezi 155–260 Kč/kg, maso z dovozu v českém velkoobchodu 64 Kč/kg. U pečeně jsou hodnoty obdobné – v zahraničí si ji mohou koupit lidé za 156 až 270 Kč/kg, v ČR z dovozu však za 88 Kč/kg.*

Českým chovatelům dojnic kvůli nízkým výkupním cenám klesnou tržby za mléko o sedm až devět miliard korun. O další tři miliardy korun podle odhadu Zemědělského svazu ČR přijdou zemědělci při prodeji vepřového masa. Tržby za rozhodující zemědělské komodity celkově klesnou proti minulému roku minimálně o 11 procent zhruba na 75 miliard korun. Uvedl to předseda svazu Martin Pýcha na zasedání výboru a kontrolní komise svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku.

Příjmy zemědělských podniků se tak podle Pýchy dostanou na úroveň roku 2005. "Neklesají pouze ceny živočišných komodit, ale i rostlinných," uvedl. Výjimkou je podle něj z hlavních plodin jen řepka. Představitelé státu mají podle něj snahu hledat cesty pomoci zemědělcům. Ministerstvo zemědělství v koordinaci s dalšími ministerstvy zvažuje různé varianty, včetně daňových úlev.  Mléčná krize se týká celé Evropské unie. Unijní státy podle Pýchy nyní diskutují o možnosti povinného, anebo dobrovolného snižování mléčné produkce s tím, že by za to zemědělci mohli usilovat o finanční podporu. Podle Pýchy lze ale rozhodnutí zřejmě očekávat nejdříve za měsíc a zavedení tohoto opatření pak ještě nějaký čas potrvá. To bude udržovat v chodu i podniky, které by jinak s chovem dojnic samy skončily. Budou vyčkávat, jestli za snížení produkce nebude možné čerpat nějaké peníze.*

 

Největší chovatel prasat v Plzeňském kraji, společnost Maňovická zemědělská, si zachovává produkci vepřového masa i mléka jen díky dotacím a vlastní výrobě krmiv. Uvedl to předseda představenstva firmy se sídlem v Milči na Plzeňsku Pavel Raška. Výrobní cena mléka je nyní podle zemědělců pod náklady a farmáři kvůli nerentabilitě často omezují také chovy prasat.

Podle Rašky nejsou cestou protesty, ale jednání s vládou, o které zemědělci z regionu spolu s jejich kolegy z vysočiny požádali. "Pokud je tady ještě někdo v té republice rozumný, tak nám musí pomoci. Když chtějí pomáhat horníkům, tak nám musí také," uvedl. Požaduje dotace na prasata obecně anebo na prasnice, stejně jako je to u dojných krav. Právě prasnice a selata tvoří největší náklady firem. U mléka je výrobní cena téměř dvě koruny pod náklady. Naposledy prodávala firma litr za 6,70 Kč v nejvyšší kvalitě Q. Přesto stále neomezuje stavy krav ani prasat. "Ale jsme na hraně, každé ráno na poradě probíráme, jestli už nezačít," řekl Raška. Dvě pracovnice podle něj jen sledují, na co by šla sehnat dotace. "Bez nich bychom to nebyli schopni dělat," řekl Raška. Dotace tvoří z ročního obratu firmy 40 procent.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down