Jihomoravští producenti vyrobili za první čtvrtletí letošního roku 8446 tun masa. Je to podobné množství jako loni za stejné období. V naprosté většině jde o výrobu vepřového, které zaznamenalo mírný pokles. Naopak na vzestupu je produkce hovězího masa. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Producenti masa z jižní Moravy se na celostátní výrobě podílejí zhruba dvanácti procenty. Rozsahem produkce se tak Jihomoravský kraj podle Jindřišky Svobodové z ČSÚ zařadil v mezikrajském porovnání na třetí místo, a to za Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Převažující část výroby, 92 procent, tvoří vepřové maso. Zbytek zaujímá maso hovězí včetně telecího. Drůbeží produkci statistici do zveřejněného přehledu nezapočítali.

Výroba masa zaznamenala meziroční pokles u vepřového masa i skopového a kozího, naopak produkce hovězího masa vzrostla proti předchozímu srovnatelnému období o 3,8 procenta, uvedla Svobodová.

Jihomoravský kraj je druhým největším producentem vepřového masa, prvenství zaujímá Jihočeský kraj s podílem na republikovém celku 22,9 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku producenti v Jihomoravském kraji vyrobili tři tuny skopového a kozího masa v jatečné hmotnosti.*

Problémem českého potravinářství je podle ministerstva zemědělství málo rozvinutý zpracovatelský průmysl. Ministerstvo chce proto podpořit investice potravinářských podniků do zpracovatelských kapacit. Podle Kamila Bílka z ministerstva zemědělství je potřeba klást důraz na to, aby se v Česku vyráběly potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Jako hlavní příklad uvedl mlékárenský průmysl.

Ač je ČR soběstačná ze 130 procent v produkci mléka, saldo zahraničního obchodu je záporné a činí tři miliardy korun kvůli velkému dovozu tvarohu a sýrů, řekl včera na Techagru v Brně na konferenci o potravinářském průmyslu.

Příklad podle Bílka ukazuje, že se vyváží surové mléko a u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Přitom u komodit, u nichž je soběstačnost pod sto procenty, je únik přidané hodnoty ještě vyšší. Týká se to nejvíce vepřového masa, u něhož je soběstačnost 55 procent, či drůbežího masa. Například u vepřového je  záporné saldo jedenáct miliard korun, přitom se více živých prasat vyveze než doveze. Proto chystá ministerstvo podporu rozvoje zpracovatelských kapacit. Některá podpůrná opatření se podle Bílka už podařilo spustit a další se chystají. Podpora živočišné výroby z národních zdrojů v posledních třech letech roste. Zatímco v roce 2014 to bylo 1,2 miliardy korun, loni 1,6 a letos to bude 1,9 miliardy, řekl.

Souběžně s podporou investic do zpracovatelského průmyslu je dlouhodobější snaha dostat se v některých komoditách na hranici soběstačnosti. Vedle vepřového a drůbeže například také v produkci ovoce, zeleniny či brambor. U cukrové řepy a u výroby cukru bude snaha udržet stávající produkci do roku 2030. "Od letoška se také podařilo navýšit podporu z evropských peněz místo ročního příspěvku 200 milionů na 400 milionů korun pro zemědělce.*

Čeští zástupci budou po Evropské unii na dubnovém jednání požadovat, aby zemědělcům v členských zemích výrazněji kompenzovali ztráty z prodejů mléka a vepřového masa. Současná situace na trhu nutí farmáře prodávat pod výrobní cenou a letošní rok je v obou případech obzvláště kritický. Uvedl to viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

Litr mléka se nyní prodává za sedm korun i méně, výrobní cena se pohybuje mezi osmi a devíti korunami. Jak dlouho bude ještě nepříznivý stav pro výrobce trvat, nikdo neví. Letos se navíc sešly tři negativní faktory. Stále nelze vozit potraviny do Ruska a od loňska jsou zrušené mléčné kvóty v Evropské unii. Země jako Německo, Itálie, Nizozemsko či Irsko tak vyrábí více mléka. A velký vliv na celosvětovou cenu má také situace na Novém Zélandu, řekl Belada. Množství vyrobeného mléka na Novém Zélandu má letos nepříznivý vliv na prodejní cenu z hlediska prodejců.

Kvůli Rusku a velkému objemu dovozu je problém i s odbytem vepřového. Výkupní cena je okolo 25 korun za kilogram živého prasete. Podle Belady cena odpovídá stavu v 80. letech. Prasata navíc nikdo nechce, proto jdou na porážku ne při 110 kilech, ale až při 140, což ekonomiku chovu také zhoršuje, řekl. Soběstačnost ČR je nyní jen 50 procent, proto věří, že se situace do budoucna zlomí a bude výhodné chovat hospodářská zvířata. I když letos to asi ještě nebude, poznamenal Belada.

O kompenzaci od Evropské unie Česko usiluje i proto, aby byly podmínky zemědělců z různých zemí co nejpodobnější. Evropská unie totiž přehodila kompenzace na jednotlivé státy a v západních zemích je podpora zemědělců stále vyšší, i když už rozdíl není tak výrazný. Těžko se však konkuruje. Zatím je podpora 1200 korun na krávu, což však vychází jen 15 haléřů na litr. Rozdíl mezí výrobní a výkupní cenou je ale dvě až tři koruny, upozornil Belada. Poukázal také na to, že v západních zemích či v Polsku jsou zemědělci schopni si své zájmy výrazněji prosadit.*

Ministerstvo zemědělství začalo diskutovat o další mimořádné podpoře pro producenty vepřového masa a mléka, mohli by z českého rozpočtu získat až 15 000 eur, tedy přibližně 407 000 korun, na farmu. Počet podniků, které by na podporu dosáhly, ale ještě není známý. "Tak velkou krizi u vepřového nepamatuji," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka na Žofínském fóru. V loňském roce poklesla produkce vepřového masa v ČR o 3,5 procenta.

Podle ministra je současný stav u chovatelů prasat krizový. "Takovou situaci, jaká je ve vepřovém mase, vůbec nepamatuji," uvedl ministr. Podle něj v současnosti podniky neřeší, za kolik maso prodají, ale zda vůbec. Kvůli levným dovozům pak čeští výrobci často prodávají i pod svými výrobními náklady. S možnou další podporou by ale musela souhlasit Evropská komise. Již nyní komise hledá podle ministra cesty, jak evropským producentům pomoci. Není ale jasné, odkud by ministerstvo peníze vzalo. Momentálně mu nechce ministerstvo financí povolit využít peníze z vládní rozpočtové rezervy na kompenzace pro zemědělce za loňské sucho. Rezerva je podle Jurečky "vyschlá". Resort se v posledních letech snaží nacházet peníze u sebe, například šetřením na IT zakázkách. Nyní již čeští chovatelé krav a prasat dostávají mimořádnou podporu v celkové hodnotě 600 milionů korun, napůl z českých a napůl z evropských zdrojů. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman ministerstvo zkritizoval za to, že peníze pro farmáře nevyplatilo dříve. Podle něj je už teď téměř pozdě.  Také chovatele krav v loňském roce trápila nízká výkupní cena mléka. Mohla za ni evropská nadprodukce. Tu způsobilo zrušení evropských mléčných výrobních kvót, ale také pokračující ruské embargo na dovoz potravin. U vepřového je pro české producenty také problémem nízká cena, podle Agrární komory nedovedou konkurovat levným "dumpingovým" dovozům od severních sousedů. Sousední producenti podle Tomana dostávají nepřiznanou podporu. Toman také vyzval ministerstvo, aby začalo přemýšlet o omezení dovozů vepřového masa za "dumpingové ceny".  Dovozy i dalších komodit, zejména s vysokou přidanou hodnotu, se podle komory během posledních let několikanásobně zvedly.*

Na jednání Rady pro zemědělství a rybářství se shodli představitelé evropského zemědělství, že v průběhu března přijdou s konkrétními návrhy, jak zlepšit situaci v sektoru mléka a vepřového masa. Oblast čelí dlouhodobě nízkým výkupním cenám, které způsobilo přetrvávající ruské embargo na dovoz těchto komodit a převis nabídky na evropském trhu. Rada se poprvé sešla pod novým předsednictvím Nizozemska.

Důležitým bodem bruselského setkání bylo zhodnocení opatření, které EU přijala na podporu sektoru mléka a vepřového masa. V minulém roce EU na mimořádnou podporu vyčlenila 420 milionů eur. Česká republika dostane v přepočtu více než 300 milionů korun, stejnou částku přidá z vlastního rozpočtu, takže mezi chovatele rozdělí asi 604 milionů korun. Zástupci ČR na jednání v Bruselu požádali o urychlené zavedení další mimořádné finanční kompenzace pro producenty mléka a vepřového masa v EU.*

Přímé škody na českém agrárním vývozu kvůli ruskému embargu na dovoz potravin budou letos činit přibližně 600 milionů korun, nepřímé škody, způsobené propadem cen na evropském trhu, půjdou do miliard. Uvedla to mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová.

Rusko podle ní nakonec může ze sankcí profitovat, protože si zvýší vlastní potravinovou soběstačnost. Podle Českého statistického úřadu hodnota agrárního vývozu do Ruska za letošních devět měsíců meziročně klesla skoro o čtvrtinu na 1,72 miliardy korun.

Největší škody hodnotí komora na přebytcích mléka, vepřového masa, ovoce a zeleniny, které snižují prodejní ceny na trhu. Tyto škody dosahují úrovně jednotek miliard a jsou obtížně vyčíslitelné, neboť zasažen je celý evropský trh a tlakem na umístění přebytků se deformují i světové ceny, řekla Večeřová.

Ještě závažnější jsou ale podle ní dlouhodobé dopady, které vedou ke zvyšování potravinové soběstačnosti Ruska, případně dalších zemí, které do východního státu potraviny dovážejí. Podle Večeřové jde pravděpodobně o nevratný proces, který si v Bruselu neuvědomují a který vede k trvalému poškození evropské ekonomiky. Podle ní tak budou ze situace ve finále profitovat země mimo Evropskou unii a pravděpodobně i Rusko.

Loni přes embargo ještě český agrární zahraniční obchod do Rusko vzrostl, na 2,96 miliardy korun. Ceny mléka v ČR klesají dlouhodobě, kromě vlivu embarga převis na trhu způsobilo i zrušení mléčných kvót a snížení poptávky v Číně. Rusko je stále největším mimounijním českým agrárním exportním trhem, následuje Japonsko a Irák.*

Produkce masa v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o dvě procenta. Nákup mléka naopak stoupl o 2,8 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Ceny zemědělských výrobců se oproti loňsku zvýšily pouze u jatečného skotu. Ceny mléka se meziročně propadly o více než 20 procent.

Loni výroba masa za celý rok vzrostla po jedenácti letech poklesu o 0,8 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku stoupla o 1,1 procenta, aby ve druhém kvartálu opět poklesla o 0,7 procenta. Ve třetím čtvrtletí se pokles ještě prohloubil a celková výroba masa činila 111 474 tun. Podepsal se na tom hlavně propad produkce vepřového, která se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila o pět procent na 55 263 tun. Výroba hovězího a telecího naopak stoupla o 2,6 procenta na 16 330 tun. Mírný růst zaznamenala i produkce drůbežího masa, a to o 0,6 procenta na 39 831 tun. Výrazný pokles proti loňsku nastal ve výrobě skopového a kozího masa, a to o více než čtvrtinu na 41 tun.

Mlékárny ve třetím čtvrtletí nakoupily od tuzemských producentů zhruba 612,41 milionu litrů mléka, což bylo meziročně o 2,8 procenta více. Ceny zemědělských výrobců mléka se ale meziročně propadly o 22,6 procenta. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q, pod kterou spadá většina produkce, za průměrnou cenu 7,32 Kč za litr.

Ceny zemědělských výrobců se snížily také u některých jatečných zvířat. U prasat se meziročně propadly o 15,2 procenta, u kuřat poklesly o 2,1 procenta. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 29,68 koruny za kilogram živého zvířete. Cena jatečných kuřat v první třídě jakosti byla 23,28 koruny za kilogram živé hmotnosti. Zvýšily se naopak ceny všech druhů jatečného skotu, tedy býků, krav, jalovic i telat. Průměrná cena jatečných býků byla 47,15 koruny za kilogram živého zvířete a 85,82 koruny u poraženého a zpracovaného zvířete.

Na začátku třetího čtvrtletí chovali zemědělci v Česku 1,416 milionu kusů skotu, což bylo meziročně o 1,4 procenta více. Stavy prasat se k 31. červenci naopak snížily o 4,4 procenta na 1,56 milionu kusů

Bilance zahraničního obchodu s živými zvířaty byla podle předběžných výsledků za období od června do srpna 2015 pro ČR kladná; vývoz do ciziny tedy převyšoval nad dovozem. V případě skotu činila bilance 18 190 tun, u prasat 4163 tun a u drůbeže 9126 tun. Přebytek vykázal od června do srpna také zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky. Vývoz převyšoval nad importem o 205 270 tun.

Na rozdíl od živých zvířat a mléka skončil zahraniční obchod s masem s pasivní bilancí. U hovězího převažoval dovoz nad exportem o 4211 tun, v případě vepřového masa šlo o 55 965 tun a u drůbežího o 19 344 tun.*

Produkce masa v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,1 procenta a nákup mléka o 3,6 procenta. Ceny klesly u mléka a jatečných prasat o více než desetinu. Pouze u jatečného skotu byly ceny proti loňsku vyšší. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Loni produkce masa po jedenácti letech poklesu vzrostla o 0,8 procenta, mléka vykoupeného od českých zemědělců bylo meziročně víc o 1,3 procenta.

Za první čtvrtletí bylo vyrobeno celkem 108 907 tun masa. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u všech druhů masa. Výroba hovězího a telecího masa činila 16 588 tun, meziročně o 2,5 procenta více, výroba vepřového masa se zvýšila o 0,7 procenta na 57 704 tun a výroba drůbežího masa o 1,1 procenta na 34 553 tun. Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 600,23 milionu litrů mléka, o 3,6 procenta meziročně více.
Ceny většinou meziročně klesly. U zemědělských výrobců jatečných prasat se propadly o 14 procent a u výrobců jatečných kuřat o 0,5 procenta. Ceny mléka klesly proti loňsku o 10,5 procenta. Jen ceny výrobců jatečného skotu se ve čtvrtletí zvýšily, a to o 2,2 procenta.
Průměrná cena jatečných býků činila 46,76 koruny za kilo u živého zvířete a 85,10 Kč v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za 28,54 koruny za kilogram v živé hmotnosti a za 36,67 koruny v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,98 koruny za kilogram v živé hmotnosti. Mléko prodávali výrobci v jakostní třídě Q, pod kterou spadá většina produkce, za 8,68 koruny za litr.
Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství kladná v obchodě s živými zvířaty i na trhu s mlékem. Záporná, tedy s převahou dovozu, byla u masa.
Například v obchodě s živým skotem byl podle ČSÚ tradičně zanedbatelný dovoz ze zahraničí – pouze 353 kusů, zatímco do ciziny tuzemští chovatelé vyvezli 47 800 kusů. V hmotnosti převažoval vývoz nad dovozem u skotu o 16 307 tun, u prasat o 5625 tun a u drůbeže o 9148 tun. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky vývoz převýšil dovoz o 181 098 tun. U masa naopak převažoval dovoz, a to o 3645 tun u hovězího, 50 825 tun u vepřového a 19 812 tun u drůbežího.
Celkové stavy chovů v Česku činily podle údajů ČSÚ ke konci loňského roku 1,373 milionu kusů skotu, meziročně o 3,1 procenta více. Počet dojných krav se snížil o 0,8 procenta na 372 400 kusů. Stavy dojnic podle ČSÚ dlouhodobě setrvávají zhruba na stejné úrovni, zatímco počet ostatních krav, především masných, se od roku 2011 pozvolna zvyšuje – loni téměř o desetinu. Stavy prasat se zvýšily o 3,8 procenta na 1,607 milionu kusů. Drůbeže přibylo o 1,5 procenta na 21,132 milionu a stavy nosnic se zvýšily o 3,8 procenta na 4,276 milionu.*

Potřebu jednotného postupu zemí EU k případnému ruskému zájmu obnovit dovoz vepřového z Evropy včera zdůraznil český ministr zemědělství Marian Jurečka. S kolegy ze zemí unie se v Bruselu shodl, že je nežádoucí, aby jednotlivé členské státy začaly s Moskvou jednat dvoustranně a usilovat o vlastní zvýhodnění na úkor jiných.

"Teoreticky ta šance tady je," připustil ministr zemědělství k možnosti obnovy vývozu v rozhovoru s českými novináři. Jako významný faktor do situace podle něj ale samozřejmě vstupují i okolnosti ukrajinské krize. "Víme z minulosti, že Rusko dokázalo na své straně selektivně některé komodity nedovážet," připomněl Jurečka.
Rusko embargo na dovoz prasat a vepřových produktů z EU uvalilo koncem loňského ledna, důvodem byl výskyt několika případů prasečího moru v Pobaltí. Opatření tedy není součástí pozdějšího potravinového embarga reagujícího na sankce, kterým Rusku ztížily život západní země kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.
Minulý týden oznámil mluvčí Evropské komise, že EU pokročila v rozhovorech s Moskvou o tom, jak dovoz z unie opět přinejmenším částečně obnovit. Podle dostupných informací jedná EU o možnosti dovážet do Ruska například vepřový tuk, špek či "delikatesy", tedy dražší výrobky z masa a mléka, jako jsou některé sýry či salámy. Mezi dalšími zmiňovanými výrobky, kde by mohl být export obnoven, jsou například sadbové brambory.*

Produkce masa v České republice ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 0,7 procenta na 113 760 tun. Nákup mléka vzrostl o dvě procenta na 595 446 tisíc litrů. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zemědělských výrobců se podle statistiků meziročně zvýšily o jedno procento u jatečného skotu, o 1,5 procenta u jatečných prasat, nejvíc meziročně zdražilo mléko o 12,8 procenta. Naopak o 3,6 procenta klesly ceny, za něž zemědělci prodávají jateční kuřata.

Produkce zemědělských výrobců byla vyšší u všech druhů masa. Hovězího a telecího masa vyrobili 15 913 tun, meziročně o 0,6 procenta víc, vepřového 58 196 tun, což je o 0,6 procenta víc než v loňském 3. čtvrtletí, a drůbežího 39 578 tun, to je o 0,8 procenta víc.
Ceny zemědělských producentů jatečného skotu se ve 3. čtvrtletí meziročně snížily u jalovic o 0,1 procenta, u krav o 2,4 procenta a u telat o 7,8 procenta, naopak se zvýšily v nejvýznamnější jatečné kategorii, u býků, a to o 3,1 procenta. Jejich průměrná cena byla 46,10 Kč/kg v živém stavu a 83,90 Kč za kilogram jatečně upraveného masa, což je stejná cena jako letos v minulém čtvrtletí.
Ceny jatečných prasat pokračovaly v mírném růstu, meziročně se zvýšily o 1,5 procenta. Zemědělci je prodávali za 35 korun za kilogram v živé hmotnosti a za 44,98 Kč za kilogram v mase. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat se meziročně snížily o 3,6 procenta. Průměrná cena jatečných kuřat v I. jakostní třídě byla 23,78 Kč/kg v živém stavu.
Ceny zemědělských výrobců mléka meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 9,47 Kč za litr. Je to víc ve srovnání s loňským 3. čtvrtletím, ale o 0,29 Kč méně než v minulém čtvrtletí letošního roku.
Z předběžných výsledků v období od června do srpna vyplývá, že zatímco u zahraničního obchodu s živými zvířaty je česká obchodní bilance v přebytku, tedy že víc zvířat se vyveze, než doveze, u masa je to naopak. Třeba hovězí se dováželo převážně z Polska, Nizozemska, Německa a Irska. Nejvíc se ho vyvezlo na Slovensko. Český statistický úřad v souvislosti s údaji o zahraničním obchodu upozornil, že do obchodu se zeměmi EU nejsou zahrnuty operace uskutečňované subjekty, které nejsou registrované k DPH.*