Menu
e-shop
Nezvykle vysoké teploty v dubnu, spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho jsou důvody současného sucha, které se začíná projevovat stále silněji. Uvádí to bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka.
"Aktuálně se kumulují dopady loňska, zimy i teplého dubna. Problém je hlavně, jak říkáme, jižně od dálnice D1. Tedy v jižních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě a nově i v Moravskoslezském kraji. K tomu se ještě přidružila během zimy východní polovina území, kde během zimy nedosáhla sněhová pokrývka ani 40 procent normálního stavu," řekl Trnka.
Vzhledem k tomu, že v zimě spadlo málo srážek a místo sněhu častěji pršelo, je zásoba vody na jaře menší. "Proto byl půdní profil na začátku jara nedosycený. Nešlo o nic tragického, ale nedoplnily se zásoby podzemní vody, a to je mnohem vážnější. Na teplý duben rostliny reagovaly bouřlivým rozvojem. Zatím vodu měly a ještě mají ze zimní vláhy, ale ta už v povrchové vrstvě místy došla nebo rychle dochází," řekl bioklimatolog.
Problém zatím neměly ozimé plodiny, které mají kořeny hlouběji, ale na jaře seté plodiny už si na vodu v hlubších vrstvách půdy nesáhly, a tak místy buď zasychaly, případně vůbec nevzešly. "Teď se to začíná lámat. A i když mají přijít bouřky, tak to nejspíš nebude stačit na zvrat současné situace, obzvláště například v jižních Čechách," poznamenal Trnka. Deficit se bude naopak spíše prohlubovat. "V nejbližších deseti dnech nevidíme prostor pro výrazné zlepšení. Celá Morava a střední a jižní Čechy mají podle naší dlouhodobé prognózy dělané na základě statistik jen deseti- až dvacetiprocentní šanci, že bude v půdě na konci května normální objem vláhy," řekl Trnka.
O fatálních dopadech na zemědělské výnosy zatím nelze mluvit, ale po několika týdnech zlepšování kondice vegetace a jejího bujného růstu přišly minulý týden od zpravodajů projektu Intersucho i ze satelitních dat poprvé informace, že se začíná horšit. "Jsou i okresy, kde už to začíná být výraznější," řekl Trnka.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Zelení, meteorologové, klimatologové a ekowindové se mi budou povýšenecky a ironicky smát: sucho a mírné zimy v minulých letech jsou možná způsobeny, nebo alespoň k nim určitou mírou přispěly větrné elektrárny v západní Evropě na pobřeží Atlantického oceánu. Je jich v současné době velmi mnoho a stále se jejich počet zvyšuje. Větrné elektrárny odebírají z větru značné množství kinetické energie, která možná v dalším pohybu vzduchových mas chybí, proud vzduchu přinášející vodu z Atlantického oceánu do Evropy se zpomaluje a možná proto v posledních letech často vane teplý a suchý vítr od jihovýchodu, což bylo před 15 a více lety spíše výjimečné. Elektrárny odebírají energii z větru jen z výšky řádově 100 metrů, možná to však stačí k nastartování značných změn v cirkulaci vzduchu na severní polokouli.